Může jít o stále smutnou náladu, pokles sebevědomí, nepřiměřené výčitky, neschopnost prožívat radost, nesoustředěnost, nerozhodnost, celkové zpomalení či naopak napětí a neklid, extrémní únavu, potíže se spánkem (nedostatek či přemíra), sníženou nebo zvýšenou chuť k jídlu a objevit se mohou i sebevražedné myšlenky.Napoví vám následující výčet příznaků, které mohou být důvodem k návštěvě odborníka.

1. Potíže se spánkem.
2. Snížený zájem o věci, které vás dříve bavily.
3. Všechno vás rozčiluje.
4. Jste zaplaveni hanbou a pocity viny.
5. Vaše chutě se výrazně změnily.
6. Pociťujete nadměrnou únavu.
7. Neschopnost se soustředit.

Mezi hlavní příznaky patří chronický pocit psychické únavy a tělesné nemohoucnosti, přehnaná sebekritika a snížená sebeúcta, podrážděnost, negativismus, bolesti hlavy, trávicí obtíže, úbytek či přírůstek váhy, poruchy spánku či zkrácený dech.

Jak se chová psychicky nemocný člověk : Duševní nemoc či porucha se u dětí i dospělých projevuje problémy v oblasti nálad a emocí, v oblasti myšlení, pozornosti a paměti a také v chování, sebekontrole. Tyto potíže se často kombinují, komplikují či přímo znemožňují zapojení nemocného do běžného života a přinášejí pocit utrpení pro něho samotného.

Jak vzniká porucha osobnosti

Poruchy osobnosti často vznikají souhrou různých faktorů. Se vší pravděpodobností vede k rozvoji poruchy osobnosti kombinace genetických vlivů („dědičné faktory“) a negativních zkušeností z raného dětství (např. problémy ve výchově a vývoji, zkušenosti s násilím, sexuální zneužívání, traumata, zanedbávání).

Jak poznám že má poruchu osobnosti : Příznaky a symptomy

1. Strach z opuštění Obrovský strach z toho, že jste navždy opuštěná se může nastartovat i při úplně nevinném víkendu vašeho partnera s kamarády.
2. Nestabilní vztahy.
3. Nejistý sebeobraz.
4. Impulzivní chování
5. Sebepoškozování
6. Výrazné změny nálad.
7. Chronický pocit prázdnoty.
8. Výbušnost.

Člověk, kterému bylo diagnostikováno duševní onemocnění, je označován jako duševně nemocný. Terminologická poznámka: Pro duševní onemocnění se používají rovněž označení psychické onemocnění či psychická porucha. Viz také duševní zdraví, duševní nepohoda, tělesné onemocnění.

Dělení psychických onemocnění:

neurózy, psychózy (schizofrenie), afektivní poruchy, poruchy osobnosti. Dříve nazývané psychopatie. Podle poslední 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN – 10) jsou neurózy uvedeny pod názvem Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy.

Co vše může způsobit stres

Příznaky stresu mohou být psychické, jako je úzkost a neklid, fyzické, například zrychlený tlukot srdce, vyčerpání, problémy se spánkem, třes, zažívací obtíže, ztráta libida či problémy s erekcí a také behaviorální, tedy výbušnost, agresivita, netrpělivost apod.Lidé s GAD často zažívají obavy a napětí, které přesahují běžné starosti. Mezi charakteristické projevy GAD patří pocity neklidu, rozrušení, snadná únava, obtíže se soustředěním, bolesti hlavy, svalů, žaludku nebo jiné nevysvětlitelné bolesti. Může zasahovat do každodenních aktivit a zhoršovat kvalitu života.Deprese a její příznaky

Celosvětově trpí depresí odhadem pět procent dospělých, přičemž ženy postihuje častěji než muže. Mezi příznaky patří depresivní nálada (pocit smutku, podráždění, prázdnoty) nebo ztráta potěšení či zájem o činnosti po většinu dne, téměř každý den, po dobu nejméně dvou týdnů.

Léčba je založena na několika základních pilířích: psychoterapie (včetně psychoedukace, tzn. postižený se učí lépe porozumět své poruše a žít s ní), socioterapie, (znovu)osvojení sociálních dovedností, zajištění základních sociálních potřeb a rehabilitace.

Proč vznikají poruchy osobnosti : Mezi příčiny poruch patří především dědičné vlivy, dále pak vlivy psychosociální (zejména výchova). Ke změně osobnosti však může dojít i v průběhu života následkem psychického traumatu, endokrinopatií, stresu, užívání drog, vaskulárních onemocnění CNS, expanzivních procesů nitrolebních nebo jiného duševního onemocnění.

Jak vznikají poruchy osobnosti : Poruchy osobnosti často vznikají souhrou různých faktorů. Se vší pravděpodobností vede k rozvoji poruchy osobnosti kombinace genetických vlivů („dědičné faktory“) a negativních zkušeností z raného dětství (např. problémy ve výchově a vývoji, zkušenosti s násilím, sexuální zneužívání, traumata, zanedbávání).

Jak se chovat k člověku s psychózou

Základním principem komunikace s někým, kdo trpí duševním onemocněním, je naslouchání. Je důležité dát člověku prostor a snažit se pochopit jeho aktuální potřeby. Například u deprese je naprosto nevhodné člověka povzbuzovat a nutit ho k aktivitě, říkat mu, že by se měl trochu rozveselit atd.

Terapeutka doporučuje poslech hudby, sledování filmu, kutilství. Betsy Sansby také vybízí, aby lidé v případě vnitřního neklidu šli ven a dělali cokoli, co je napadne. Určit si blízké cíle a ty splnit. Tyto metody by podle ní měly pomoci, aby se člověk necítil bezmocně.Léky na stres a úzkost – detailní popis

• Zhluboka dýchejte a zaměřte se jen na svůj dech.
• Relaxujte a meditujte.
• Odpočívejte, zajděte si na masáž, vyrazte s přáteli.
• Smějte se, zpívejte.
• Dělejte věci, které vás baví a naplňují pocitem uspokojení
• Pořiďte si domácího mazlíčka.
• Vyrazte na procházku do přírody.

Jak se projevuje stres a úzkost : Příznaky stresu mohou být psychické, jako je úzkost a neklid, fyzické, například zrychlený tlukot srdce, vyčerpání, problémy se spánkem, třes, zažívací obtíže, ztráta libida či problémy s erekcí a také behaviorální, tedy výbušnost, agresivita, netrpělivost apod.