Vítr by měl v nárazech v nižších polohách dosahovat rychlosti kolem 25 m/s (90 km/h), ojediněle kolem 30 m/s (110 km/h), na hřebenech hor pak až kolem 40 m/s (145 km/h). To už je síla orkánu, při němž hrozí extrémní nebezpečí.Jeho proudění ovlivňuje odlišná teplota ve dne a v noci, liší se v různých nadmořských výškách, nad lesem či polem, nad městem či volnou krajinou, nad pevninou či nad mořem. Na rozdílnou teplotu vzduchu, tedy i na jeho pohyb má vliv i zabarvení zemského povrchu.Teplý vzduch stoupá vzhůru a tím snižuje atmosférický tlak (tedy to, jak moc vzduch tlačí na povrch Země). Na uvolněné místo po teplém vzduchu proudí těžší studený vzduch, který má tlak zase vyšší. A tím vzniká vítr. Čím je rozdíl tlaků větší, tím silnější vítr vzniká.

Proč je tak silný vítr : Z oblasti tlakové výše vzduch proudí do oblasti tlakové níže, proudění je přitom odchylováno působením Coriolisovy síly, která je důsledkem rotace Země. Proudění je nejintenzivnější v místech, kde se tlak mění nejrychleji – pozorujeme zde silný vítr.

Kolik km je silny vítr

silný vítr, znamenající nízký stupeň nebezpečí, jestliže se očekává vítr s nárazy nad 18 m/s (65 km/h), resp. 30 m/s (110 km/h) pro vrcholové (exponované) polohy. velmi silný vítr, znamenající vysoký stupeň nebezpečí, jestliže se očekává vítr s nárazy nad 24 m/s (85 km/h), resp.

Jak moc je silny vítr : Bouřlivý vítr – Gale (34-40 uzlů, 62-74 km/h) Vichřice – Strong Gale (41-47 uzlů, 75-88 km/h) Silná vichřice – Storm (48-55 uzlů, 89-102 km/h)

Silný vítr, jako je vichřice, hurikán nebo tajfun, nám někdy dokáže pěkně zkomplikovat život. Ale bez větru se také neobejdeme. Když fouká tak akorát, vítr pohání po vodní hladině plachetnice, roztáčí lopatky větrného mlýnu nebo vrtule větrných elektráren.

Nejvyšší rychlosti dosahuje vítr po poledni, kdy se zemský povrch silně ohřívá, což má za následek vertikální promíchávání vzduchu (mluvíme o takzvané termické konvekci). Lehký teplý vzduch stoupá od země a je nahrazován chladnějším z výšky zhruba 1–2 km. Odtud si vzduch přináší vyšší rychlost horizontálního pohybu.

Odkud nejvíce fouká

Nejsilnější větry většinou dují od západu a severu; vysušují půdu, lámou rostliny a nepříjemné mohou být i nám, když chceme posedět venku na terase. Jakmile vysledujete, odkud k vám vítr fouká, můžete vymyslet plán, jak ho zbrzdit nebo stočit jinam.Vlivem intenzity proudění dochází k přímým škodám např. opad plodů, lámání větví, vyvracení stromů, typické deformace růstu ve směru převládajícího proudění. Pozitivním efektem je výměna vzduchu, snížení a zvýšení teplot, vítr může zabránit chladovému a tepelnému poškození.Nejvyšší rychlosti dosahuje vítr po poledni, kdy se zemský povrch silně ohřívá, což má za následek vertikální promíchávání vzduchu (mluvíme o takzvané termické konvekci). Lehký teplý vzduch stoupá od země a je nahrazován chladnějším z výšky zhruba 1–2 km.

Beaufortova stupnice síly větru

Stupeň	Vítr	km.h-1
3	slabý vítr	12 – 19
4	mírný vítr	20 – 28
5	čerstvý vítr	29 – 39
6	silný vítr	40 – 49

Kolik m S je vichřice : Vichřice je typ větru v Beaufortově stupnici, má pořadové číslo 9. Ve výšce 10 metrů tento vítr má rychlost 20,8 až 24,4 m/s (t.j. 75 až 88 km/h). Dříve byl vichřicí označován stupeň 11 (28,5 až 32,6 m/s), který se nyní označuje jako mohutná vichřice.

Jak rychle se toci Vetrna turbina : Větrné turbíny se otáčí rychlostí 10 až 22 otáček za minutu při obvodové rychlostí až 320 km/h. Rotor turbíny se většinou začíná otáčet při rychlosti větru přesahující 2 až 5 m/s (7 až 18 km/h).

Kolik km v hodine je silny vítr

30 m/s (110 km/h) pro vrcholové (exponované) polohy. velmi silný vítr, znamenající vysoký stupeň nebezpečí, jestliže se očekává vítr s nárazy nad 24 m/s (85 km/h), resp. 38 m/s (135 km/h) pro vrcholové (exponované) polohy.

Milešovka, název nejvyšší hory v Českém středohoří, působí jako docela neškodné dívčí jméno. V němčině se jí ale říká Donnersberg, tedy Hromová hora. To proto, že je místem s vůbec největším výskytem bouřek u nás.Směr a rychlost větru je ve značné míře ovlivněn orografií terénu. Nad oceánem je vítr silnější a jeho směr poměrně stálý, nad pevninou často bývá výrazně ovlivněn orografií, lesním porostem či zástavbou. Rychlost větru obvykle s výškou stoupá a je nejvyšší zejména u orografických překážek (kopce, hřebeny hor apod.).

Kde v ČR nejvic fouka : V Česku, zejména v jeho východní části, platí výstraha před silným větrem. Foukat má ve všech moravských regionech, ale také v části Pardubického, Královéhradeckého kraje a Vysočiny. Vítr bude nejsilnější na horách, tedy v Jeseníkách, Beskydech, ale také v Krkonoších.