Je možné používat vícekrát za den Terapii červeným světlem je možné používat vícekrát denně. Pokud se osvicuje stejná tělesná partie, tak doporučujeme celkový čas maximálně 30 minut za den. Tento čas by měl být rozdělen do 2-3 světelných terapií.Infračervené vlny z infralampy mají prokazatelně příznivé účinky při mírnění potíží spojených s bolestmi zad, revmatismem, dýchacími obtížení, při nachlazení či dermatologických potížích. Při pravidelném používání se zlepšuje prokrvení pokožky a posiluje imunita těla.Ulevuje od bolesti svalů.

Infračervené světlo pomáhá prokrvení obnovit a svaly regenerovat. Pomáhá při léčbě zánětů dýchacích cest, urologických obtížích a gynekologických zánětech. V tomto případě je dobré sáhnout po dvojkombinaci parního nahřívače s infračerveným světelem.

Co způsobuje infračervené záření : Infračervené záření působí „časné", při opalování ihned nastupující zčervenání kůže. V prostředí, kde působí toto záření dlouhodobě, vyvolává na kůži změny, které jsou hodnoceny jako erytema ab igne (tj. zarudnutí způsobené cévkami rozšířenými ohněm nebo sálavým teplem).

Kdy Nepouzivat infračervené světlo

Kdy nepoužívat infračervenou lampu

S ozařováním přestaňte, pokud se objeví zarudnutí kůže, nevolnost, bolest hlavy. O používání lampy s lékařem se poraďte v případě onemocnění jater, onkologické diagnózy, závažných onemocnění kůže, poruchy srážlivosti krve nebo hypertenze.

Kdy používat infračervené světlo : Infračervené záření pomáhá také v případech:

• při postakutní fázi hojení po traumatech a operačních zákrocích.
• potřeby regenerace svalů po zátěži.
• regenerace organismu, zlepšení vstřebávání chronických výpotků, edémů a lymfy.
• potřeby regenerace organismu a navození fyzické a psychické pohody.

Viditelné světlo, jinak také označované pouze jako světlo, je elektromagnetické záření o frekvenci 3,9 x 1014 Hz do 7,9 x 1014 Hz, což ve vakuu odpovídá vlnovým délkám v rozmezí 380–740 nm.

Přirozeným zdrojem krátkovlnného záření je Slunce, umělým různé typy žárovek, teplomety.

Na jakou barvu je oko nejcitlivější

Lidské oko je nejcitlivější na vlnové délky okolo 555 nm (zelená). Objekt vidíme v takové barvě, jakou vlnovou délku jeho povrch odráží, ostatní barvy jsou předmětem absorbovány (pohlceny).Zbývá ještě dokázat, že tma je rychlejší než světlo. Postavíte-li se v osvětlené místnosti před zavřenou skříň a otevřete pomalu dveře, uvidíte světlo pomalu pronikat dovnitř. Tma je však tak rychlá, že ji nikdy neuvidíte prchat ze skříně ven.Vědci odhadují, že lidé jsou schopní rozlišovat až 10 milionů barev. Když světlo zasáhne nějaký předmět, například citrón, část světla vstřebá a zbytek odrazí. Toto odražené světlo vstoupí do lidského oka nejdříve skrz rohovku, nejzevnější část oka.

Naše oči umí rozeznat až 10 milionů barev

Lidské oko dokáže vnímat barvy o vlnové délce od 380 do 760 nanometrů. I když se názory na to, kolik barev je lidské oko schopno rozlišit, různí, jedno je jisté – muži a ženy vnímají barvy odlišně.

Jak rychlá je tma : Tma se pohybuje rychleji než světlo

Tma je však natolik rychlá, že ji nikdy nelze spatřit unikat ze skříně ven. Až tedy někdy příště uvidíte svítící žárovku, uvědomte si, že se v žádném případě nejedná o nějaký světelný zdroj, ale naopak o typický pohlcovač tmy.

Jaká je rychlost světla km h : Rychlost světla či jiného elektromagnetického záření ve vakuu činí přesně 299 792 458 metrů za sekundu, tedy 1 079 252 848,8 km/h. Označuje se písmenem c (z latinského celeritas = rychlost). Je nejvyšší možnou rychlostí, jakou se ve vesmíru může šířit signál či informace.

Na jakou barvu je lidské oko nejcitlivější

Lidské oko je nejcitlivější na vlnové délky okolo 555 nm (zelená). Objekt vidíme v takové barvě, jakou vlnovou délku jeho povrch odráží, ostatní barvy jsou předmětem absorbovány (pohlceny).

Vnímání barev zajišťují čípky. V normálním lidském oku existují tři druhy čípků, lišící se barevnými pigmenty a citlivostí k vlnovým délkám, které určují jednotlivé barvy. Čípky lidí vnímají červenou, zelenou a modrou barvu, normální lidské vidění je tedy trichromatické.Lidské oko je nejcitlivější na vlnové délky okolo 555 nm (zelená). Objekt vidíme v takové barvě, jakou vlnovou délku jeho povrch odráží, ostatní barvy jsou předmětem absorbovány (pohlceny).

Kdy je úplná tma : Vedle toho existuje ještě takzvaný astronomický soumrak: „Při něm ještě nejsou vidět nejslabší hvězdy – a to nastává při poloze Slunce od 12 do 18 stupňů pod obzorem. Teprve když je Slunce níž než 18 stupňů pod obzorem, nastává takzvaná astronomická noc, kdy je úplná tma a jsou vidět i nejslabší hvězdy,“ uvádí Jůza.