Pokud je půda pro peckoviny neutrální (pH7) a pro ostatní druhy ovoce jen mírně kyselá, postačí vápnit přibližně jednou za 8 let. Na kyselých půdách vápníme zpravidla jednou za 3 až 5 let. Vápníme nejlépe na podzim za suchého počasí při rytí, a to tak, aby se vápno dostalo do celého profilu ryté půdy.Podobně tak pálené vápno nebo oxid vápenatý, také není vhodný pro Vaši zahradu. Vápno určené speciálně pro zahradní použití můžete v každém zahrádkářství najít pod pojmem zahradní vápno nebo dolomitické vápno.Kyselomilné rostliny, jako jsou například kanadské borůvky, azalky, brusinky, rododendrony nebo hortenzie, nesnášejí vápno. To znamená, že je nutné se vyvarovat všech hnojiv, která jsou plněna na sádrovci.

Kdy se Vapnuje pole : Vápnění může zlepšit kyselost půdy a přispět k rychlejšímu růstu plodin, pokud se provádí ve správný okamžik. Zkušení zemědělci vědí, kdy by měla být půda vápněna: nejlepší je to udělat koncem podzimu nebo brzy na jaře. Někteří zemědělci používají uhličitan vápenatý v listopadu, jakmile je sklizeň dokončena.

Kdy hnojit vápnem

Základní hnojení (nad 50 g/m2) 2 až 3 týdny před setím či výsadbou, kdy dusíkaté vápno rozhodíme na plochu a zapravíme. při aplikaci by měla být půda vlhká. Hnojivo je určené především k dezinfekci půdy před výsadbou a dále pro obnovu trávníku a k urychlení zrání kompostu, k použití i na podzim.

Kdy použít Dolomitický vápenec : Použití: Používá se na podzim po sklizni nebo na jaře před setím jedenkrát za 3 roky. Dolomitický vápenec se ručně, nejlépe po dešti, rozhodí lopatkou a zapraví do půdy, zarytím nebo zaoráním. Nevhodné pro kyselomilné rostliny.

Při pH půdy, které je větší než 7,2 nevápní se vůbec. Při pH 6,5–5,5 na 100 m2 aplikujte 10 kg vápna. Je-li pH menší než 5,5 přidejte 20 kg vápna. Vápněte zpravidla 1x za 3–4 roky.

Dusíkaté vápno je barvy tmavě šedé až černé s výrazným zápachem po karbidu. Působením vzdušné půdní vlhkosti se samovolně rozkládá. Základní hnojení (nad 50 g/m2) 2 až 3 týdny před setím či výsadbou, kdy dusíkaté vápno rozhodíme na plochu a zapravíme. při aplikaci by měla být půda vlhká.

Kdy hnojit vápencem

Vápník jednou za čtyři roky

Hnojení vápníkem by se mělo provádět jednou za čtyři roky, to je přesně doba, po kterou dochází k rozpadu a uvolnění vápníku z mletého dolomitického vápence. Toto hnojivo je vlastně nerost namletý na jemný prášek a vápník se z něho uvolňuje postupně po dobu čtyř let.Časně na jaře 2 týdny, v létě nejméně 1 týden před výsadbou lehce zapravit do zvlhlé půdy. Salát hlávkový, ledový salát : dávka 30 – 50 g.m/2. Časně na jaře 2 týdny, v létě nejméně 1 týden před výsadboulehce zapravit do zvlhlé půdy. Polníček, mrkev, okurky, špenát, ředkev, ředkvičky : dávka 30 – 50 g.m/2.Jak se dusíkaté vápno používá

Dusíkaté vápno je možné použít na všechny půdy s výjimkou těžkých a jeho množství se odvíjí od účelu použití. Na podzim se používá k dezinfekci půdy (asi 100 g/m2), na jaře k základnímu hnojení (50 g/m2). Vždy ale min. 14 dnů až tři týdny před plánovaným výsevem nebo výsadbou.

Zpravidla se doporučuje hnojit dvakrát až třikrát za rok. První hnojení by mělo být provedeno na jaře, kdy rostliny začínají růst, a druhé na konci léta, aby rostliny měly dostatek živin pro kvalitní plody. Pokud je zahrada vysazena s půdou bohatou na živiny, může být nutné hnojení provádět jen jednou ročně.

Čím hnojit na jaře zahradu : Perfektním jarním hnojením je kompost. Živiny se z něj postupně uvolňují po celý rok, a udržuje tak půdu výživnou a kyprou. Pokud nemáme přístup k čerstvým hnojivům, můžeme koupit granulované hnoje (kravský, slepičí či koňský) a přidat je i přímo k rostlinám. Na rozdíl od čerstvého hnojiva ale obsahují minimum života.

Jak často hnojit hnojivem : Použijte 4x za rok dle článku o hnojení trávníku níže. Aplikovat samosebou můžete i zálivkou či postřikem.

Kdy zaorat hnůj

Hnůj od kraviček se hodí hlavně pro lehčí půdy. Protože se rozkládá pomalu, je nejlepší vpravit ho do půdy na podzim. Pro těžší půdy je lepší koňský hnůj, případně ovčí. Tyto typy hnoje je možné zarýt i zjara, protože se rozkládají rychleji.

Použijte 4x za rok dle článku o hnojení trávníku níže. Aplikovat samosebou můžete i zálivkou či postřikem. Plíseň na hnojivu Tlustá vrstva kolem zalévaných rostlin se pomaleji rozkládá a může vést k plesnivění hnojiva. V případě odhalení plisně na hnojivu prohrábněte hnojivo hrabičkami a příště hnojte ve slabší vrstvě.Můžete se řídit jednoduchým pravidlem – na jeden metr čtvereční plochy záhonů stačí půl kila hnoje, pokud záhony chcete jen přihnojit. Jestli ale potřebujete půdu prohnojit pořádně, můžete dát až dvě kila. Rozhoďte ho na záhony, nejlépe vidlemi, a pak ho zaryjte, zapracujte do půdy, aby se mohl přes zimu rozložit.

Jak často hnojit zahradu : Zpravidla se doporučuje hnojit dvakrát až třikrát za rok. První hnojení by mělo být provedeno na jaře, kdy rostliny začínají růst, a druhé na konci léta, aby rostliny měly dostatek živin pro kvalitní plody. Pokud je zahrada vysazena s půdou bohatou na živiny, může být nutné hnojení provádět jen jednou ročně.