Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici podmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Podmětem rovněž může být vedlejší věta. Příklady: Otec (podstatné jméno) pracuje.Podmět vyjádřený je ve větě vyjádřen slovně. Pavlína spí. Podmět nevyjádřený není ve větě vyjádřen, ale víme, o koho/co se jedná. Chceš [ty] kousek čokoládySkládá se z nejméně dvou rovnocenných složek, které mají společný přísudek. Příklad: Češi a Američané vytvořili účinné protilátky na klíšťovou encefalitidu.

Jak se hledá podmět : Na podmět se ptáme: Kdo, co Na stromě rostou jablka. Kdo, co roste na stromě

Čím může být vyjádřen předmět

Předmět může být vyjádřen podstatným jménem, zájmenem nebo slovesem v infinitivu a může být ve všech pádech kromě 1. a 5. pádu.

Čím může být vyjádřen přísudek : Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Přísudek může být vyjádřen slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem.

podmět vyjádřený – vyjadřuje přímo ve větě původce děje (Kočka seděla na okně.), podmět nevyjádřený – lze ho domyslet z tvaru slovesa, můžeme ho nahradit osobním zájmenem ((Odešel před chvílí. -(on)), podmět všeobecný – oni, někdo, člověk, lidé = není konkrétní, ve větách s obecnou platností (V kině nic nehrají.

Jde‑li o ženy, píšeme v příčestí ‑y: Nechtěly jsme se už hádat s manželi, vyrazily jsme proto na výlet samy. Jde‑li o muže nebo o muže a ženy zároveň, mužský rod má přednost před ženským, píšeme ‑i: Byli jsme rádi, že máme klid na sledování sportovního přenosu.

Jak se pozná předmět

Předmět je větný člen, který vždy nějak souvisí s přísudkem věty, rozvíjí ho. Nejedná se o základní větný člen, to znamená, že není nutný k tomu, aby věta vůbec vznikla. Vyjadřuje osob, zvíře nebo věc, kterých se děj týká, přímo je zasahuje. Babička se zlobila na Pepíka.Jak poznat doplněk

Doplněk se váže na dva větné členy zároveň. Tím je unikátní. Jednou z vazeb je vždy vazba na přísudek. Druhá vazba je spojení buď s podmětem (Chlapec ležel nemocen), nebo s předmětem (Našli jsme ho promrzlého).Ve větě je podmět = podstatné jméno či zájmeno v 1. pádu a přísudek = sloveso v určitém tvaru. Tato dvojice na sebe však váže další větné členy a větví se. Podmět a přísudek je však základním kamenem, ze kterého se může věta rozšiřovat.

Předmět (větný člen)

Předmět je rozvíjející větný člen. Předmět souvisí s přísudkem věty a dále ho rozvíjí.

Co rozvíjí doplněk : Doplněk (též atribut verbální) je rozvíjející větný člen, který rozvíjí zároveň dva větné členy – na jedné straně buď podmět (subjektový doplněk) nebo předmět (objektový doplněk) a na druhé straně přísudek.

Čím je vyjádřen předmět : Předmět může být vyjádřen podstatným jménem, zájmenem nebo slovesem v infinitivu a může být ve všech pádech kromě 1. a 5. pádu. Ptáme se na něj: všemi pádovými otázkami kromě otázek 1.

Na čem závisí přísudek

Přísudek spolu s podmětem tvoří základní skladební dvojici, patří tedy mezi základní větné členy. Tvar přísudku je určen právě podmětem (závisí na něm), shoduje se s ním v osobě a čísle, někdy také ve jmenném rodu a životnosti. Přísudek vlastně přebírá od podmětu jeho osobu, číslo, případně i rod a životnost.

Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).LI, když je podmět v mužském rodu životném. Ptáme se ukazovacím zájmenem TI. Ti muži zpívali. LY, když je podmět v mužském rodu neživotném.

Jak funguje doplněk : To znamená, že doplněk dále rozvíjí základní větné členy, podmět a přísudek. Doplněk je speciální v tom, že se jako jediný větný člen váže na podstatné jméno (podmět nebo předmět) a na sloveso (přísudek). V některých případech nám odhalení a určení doplňku může činit potíže.