Nápadným znakem jsou mohutné lopatovité parohy, které los každý rok shazuje. Původní areál výskytu je lesní pásmo Eurasie a Severní Ameriky. V minulosti se hojně vyskytoval také ve střední a západní Evropě, kde byl vyhuben. Nyní se populace znovu obnovuje.Nejmohutnější paroží mají samci ve stáří od osmi do dvanácti let. Růst nového paroží a jeho shazování je rozdílný podle zeměpisných šířek, kde los žije. Čím severněji jedinec žije, tím později nasazuje a shazuje paroží.Expoziční celek Severský les se nachází v lesnaté části Zoo Praha a svůj domov zde našli i chladnomilní kopytníci z čeledi jelenovitých – sobi a losi. Zatímco u losů se parožím pyšní pouze samec, u sobů jej nosí i samice.

Kolik váží Dospělý los : Společně s losem evropským se jedná o největší zástupce jelenovitých. Jejich tělo měří na délku mezi 240 a 310 cm, kohoutková výška je 140–235 cm. Váha se pohybuje od 200 do 825 kg, záleží na poddruhu. Samice jsou menší a lehčí, než jejich protějšky.

Jak dlouho rostou parohy

Jeleni shazují parohy na konci února, zato srncům už v této době rostou nové. Trvá to tři až čtyři měsíce. Když jsou parohy tzv. hotové, zvěř je vytlouká.

Kdo shazuje paroží : V mysliveckých publikacích se uvádí, že shazování parůžků je ovlivněno biologickým věkem jedince, kde platí pravidlo, že jako první shazují srnci nejstarší a jako poslední srnci nejmladší.

Sob se vyskytuje v subpolárních až polárních částech severní polokoule od Fennoskandinávie přes celou Sibiř, Aljašku a sever Kanady až do Grónska. Zatímco euroasijská forma se označuje jako sob, v Severní Americe je druh znám pod názvem karibu (caribou).

Podle současné představy jsou sáně s dárky taženy devíti létajícími soby. Poprvé se sobi v souvislosti se Santa Clausem objevili v roce 1823 v básni Account of a Visit from St.

Kde ziji losy

Na světě žijí v současné době dva druhy losů, los evropský (Alces alces) vyskytující se v Evropě a Evropské části Ruska a los americký (Alces americanus) obývající zbytek Asie a Severní Ameriky. Los je nejpočetnější na území Ruska, kde se jeho populace odhaduje na 435 tisíc jedinců.los evropský Alces alce alces

Los evropský dosahuje až velikosti koně. Délka těla 1,9 – 2,8 m, výška v kohoutku 1,5 – 2,2 m, délka ocasu 7 – 13 cm, hmotnost 240 až 600 kg. Charakteristický vzhled mu dává poměrně krátké tělo na vysokých nohách a s nápadným hrbem v kohoutku.Sika paroží shazuje později než jelen lesní, obvykle v květnu nebo v červnu, a nové vytlouká v září. Sika je typickým obyvatelem světlých listnatých a smíšených lesů, u nás se však drží i ve smrčinách. Říje u něho probíhá od konce října přes celý listopad a není doprovázena takovými souboji jako u jelena lesního.

Vytloukat začínají nejstarší jeleni. Setkat se s vytloukajícím jelenem je dosti vzácné. Jeleni totiž v tomto období žijí skrytě a nechtějí být rušení. Samotné vytloukání paroží začne tehdy, je-li růst parohu zcela ukončen a mineralizován.

Jaký je rozdíl mezi rohy a parohy : Hlavní zřetelné rozdíly mezi rohy a parohy jsou následující: rohy jsou z rohoviny (derivát kůže), parohy jsou kostěné; rohy jsou duté, s podpůrnou kostí, parohy plné; rohy jsou bez výsad, parohy mají výsady; rohy většinou narůstají i samicím; parohy s výjimkou soba pak narůstají jen samcům; rohy jsou trvalé, parohy se …

Kolik váží jeleni paroží : Podle stáří a společenského postavení mají jeleni vzrostlé parohy, které měří na délku i 120 cm. Paroží je zakončeno tzv. korunou. Parohy můžou vážit až 8 kg.

Jakou barvu má sob

Zbarvení soba se liší podle ročního období i podle poddruhu, zimní srst je světle šedá až šedobílá, letní spíše šedohnědá, u lesních sobů až červenohnědá, obřitek je bílý a rovněž krk, s výraznou hřívou, mívá světlejší barvu než zbytek těla.

Rangifer tarandus

Velikost:	výška v kohoutku 90–120 cm, délka těla 185–220 cm, délka ocasu 7–20 cm
Výskyt:	tundra a tajga v Severní Americe a v Eurasii
Potrava:	tráva, listy a pupeny dřevin, lišejníky, mechy
Způsob života:	žijí ve velkých stádech
Délka života:	10–15 let, v lidské péči až 25 let

Živí se mladými letorosty listnatých dřevin a dvouděložnými bylinami, zvláště rostoucích ve vodě. V zimě větvičkami s pupeny a kůrou listnáčů a jehličnanů. Dřeviny představují podstatnou část potravy losa, ve vegetačním období je to více než 50 procent a v zimním období dokonce přes 90 procent.

Čím se živí los : Živí se mladými letorosty listnatých dřevin a dvouděložnými bylinami, zvláště rostoucích ve vodě. V zimě větvičkami s pupeny a kůrou listnáčů a jehličnanů. Dřeviny představují podstatnou část potravy losa, ve vegetačním období je to více než 50 procent a v zimním období dokonce přes 90 procent.