Deset zajímavostí o labutích

• Labuť je jedním z nejtěžších létajících ptáků na světě.
• Létá rychlostí až 60 kilometrů za hodinu.
• Na těle má průměrně 25 000 per.
• Má krk dlouhý víc než 25 centimetrů.
• V období tahu překonají labutě až 3 200 kilometrů.
• V hejnech letí vždy kolem 40 labutí.

Hnízdění' se odbývá v květnu a v červnu a trvá zhruba 35 dnů. Samec je na stráži v blízkosti hnízda. Polokrotké labutě napadají při hnízdění i člověka, vztyčují se přitom co nejvýše a hrozivě přitom bijí křídly.Její opeření se skládá z téměř 25 000 per. Jsou to výborné plavkyně a potápěčky, pod vodou vydrží až tři a půl minuty. Dospělý jedinec spotřebuje během dne až 4 kg potravy.

Jak dlouho sedí labuť na vejcích : Na vejcích sedí především samice, samec zatím střeží okolí a na hnízdě ji zastupuje pouze ve chvíli, kdy si samice hledá potravu. Inkubační doba trvá zhruba 35–38 dní. Nekrmivá mláďata poté doprovázejí oba rodiče 4 až 9 měsíců.

Jak vysoko létá labuť

Při letu byly labutě pozorovány (nad Severním Irskem) ve výšce kolem 8 800 metrů. Výškový rekord mezi ptáky drží sup (11,3 km). V období hnízdění žijí labutě většinou pouze v párech. Mimo hnízdní období se slétají do hejn.

Proč labuť syčí : Právě syčení labutí je jeden z mála jejich hlasových projevů. Labutě se totiž po celý rok moc neozývají. I proto získala labuť anglický název Mute Swan , což v překladu znamená němá labuť. Při obraně teritoria labuť právě syčí, což je obvykle doprovázeno esovitým prohýbáním krku a máváním křídel.

Dospělí ptáci jsou čistě bílí, samec a samice se neliší, mláďata jsou špinavě šedohnědá. Vyznačuje se dlouhým esovitě zahnutým krkem a klínovitým ocasem, nohy má černošedé. Od jiných druhů labutí ji lze rozeznat podle černého hrbolu na kořeni červeného zobáku. Může se dožít až 40 let, většinou se dožívá okolo 10 let.

Samci i samice jsou vzhledově téměř stejní, samec je odlišitelný podle většího černého hrbolu na kořeni zobáku. Mláďata jsou šedohnědá, často i bílá. Výskyt na stojatých a pomalu tekoucích vodách. Živí se zejména vodními rostlinami, v zimě, kdy ji lidé ve městech přikrmují, i pečivem a dalšími potravinami.

Co dělá labuť

Labuť velká létá s pomalými údery křídel vydávajícími daleko slyšitelný hvízdavý zvuk. Hlas: různé nosové a chrčivé zvuky nebo troubivé volání. U nás si ji můžeme splést snad jen s podobně velkou labutí zpěvnou, která má černožlutý zobák a je výrazně vzácnější.Dospělí ptáci jsou čistě bílí, samec a samice se neliší, mláďata jsou špinavě šedohnědá. Vyznačuje se dlouhým esovitě zahnutým krkem a klínovitým ocasem, nohy má černošedé. Od jiných druhů labutí ji lze rozeznat podle černého hrbolu na kořeni červeného zobáku. Může se dožít až 40 let, většinou se dožívá okolo 10 let.Ptáci hnízdící v České republice (ČR) jsou z nej- větší části stálí, přelety jsou vynuceny až zamrzáním vod. Většinou však vedou pouze do Podunají, jen výjimečně až do Chorvatska a severní Itálie, část zimuje i v západní Evropě, nejčastěji na německých řekách (Cepák et al. 2008).

Labuť velká (Cygnus olor). V posledních desetiletích běžný druh, jeden z našich největších ptáků (hmotnost 10 až 15 kg). Samci i samice jsou vzhledově téměř stejní, samec je odlišitelný podle většího černého hrbolu na kořeni zobáku.

Co Zerou labutě : Pro labutě, kachny a další vodní ptáky jsou podle LHMP vhodná kukuřice, pšenice, žito, oves a další obilniny. Dále nakrájený hlávkový nebo jiný salát, zeleninové odřezky nebo slupky, mražený hrášek nebo kukuřice (rozmražené, není nutné vařit), ptačí zob, případně granule pro vrubozobé ptáky.

Proč si ptáci staví hnízda : Staví ho buď jen samice, nebo pouze samec, či oba společně. Hnízdo slouží jako úkryt během doby hnízdění a v prvních týdnech života mláďat. Hnízdění vždy probíhá v roční době, která zajišťuje dostatek potravy pro mláďata a jejich růst.

Jak vypadá labuť

Její tělo měří od zobáku až po špici ocasu i 160 cm, váží až 13 kg a v rozpětí křídel dosahuje úctyhodných 240 centimetrů. Labuť velkou pozná snad každý – její jedinečná silueta s často esovitě prohnutým krkem a obloukovitě pozvednutými křídly je symbolem elegance a noblesy.

Nejkratší život má jepice (1–3 dny), pokud ale nepočítáme dobu, kterou byla jepice larvou. Ze savců mají krátký život například potkani (2–4 roky) a křečci (2–3 roky).Zimu tráví labutě v našich zeměpisných podmínkách. Mrazivé dny i noci tráví nejčastěji ve větších městech, na vodních hladinách řek a rybníků. Lidé je chodí přikrmovat pečivem, za což jsou labutě vděčné. Člověk se často mylně domnívá, že během mrazivé noci, musí labutě nocující na vodní hladině zamrznout do ledu.

Čím se živí labuť : Labuť velká se živí zejména vodními rostlinami a rostlinami rostoucími na březích jako jsou, Vodní mor kanadský, Stolístek, Růžkatec, Rdest, Okřehek, Závitka, Zblochan, Sítina, Chrastice rákosovitá, nebo Rákos. Občas ji jídelníček zpestří lidé starým pečivem a dalšími zbytky potravy.