BEZOBRATLÍ

• PAVOUCI – pavouci, sekáč, roztoč, klíště, štír.
• PLŽI – hlemýžď, slimák.
• MLŽI – škeble, ústřice.
• KROUŽKOVCI – žížala.
• ŽAHAVCI – medúza, korál, sasanka.
• KORÝŠI – rak, krab.

Bezobratlí mohou dýchat celým povrchem těla nebo využívají žábry, plicní vaky, plášťovou dutinu a nebo vzdušnice.Vnitřní dýchání je výměna plynů (kyslíku a oxidu uhličitého) ve vnitřním prostředí, která probíhá ve tkáních.

Co dýchají živočichové : Při dýchání organismy vdechují oxid uhličitý / kyslík a vydechují oxid uhličitý / kyslík. Suchozemští živočichové dýchají nejčastěji pomocí plic / žaber, zatímco vodní pomocí plic / žaber.

Co patří do bezobratlých

Mezi bezobratlé patří například žížaly, škeble, hlemýždi, pavouci, mouchy. Velkou skupinu bezobratlých živočichů tvoří hmyz. Mezi hmyz patří např. bělásek, včela, mravenec, střevlík a ploštice.

Co znamená bezobratlí : Bezobratlí (řídce bezobratlovci nebo bezpáteřní; latinsky Invertebrata, výjimečněji Evertebrata nebo Avertebrata) je velká skupina živočichů, představující asi 95 % všech živočišných druhů. Chybí jim obratle (= nemají páteř). Řadí se sem všichni živočichové kromě obratlovců.

Jen místo plic mají žábry, s jejichž pomocí mohou dýchat pod vodou. Při nádechu nabírají vodu do úst a při výdechu ji pod skřelemi kolem žaber vypouštějí zase ven.

Zevní dýchání je výměna dýchacích plynů (kyslík, oxid uhličitý) mezi plícemi (plicními sklípky-alveolami) a krví. Vnitřní dýchání je výměna plynů mezi krví a tkáněmi. Krev přivádí do tkání kyslík z plic a odvádí z nich kysličník uhličitý.

Jaké jsou druhy dýchání

Obecně se rozlišují tři typy dýchání

Prvním typem je dolní typ dýchání (brániční, břišní), druhým je střední (hrudní, žeberní) a třetím typem je horní (podklíčkové).Při vdechu se kupolovitost bránice napíná doplocha, čímž okraje bránice zvedají hrudní koš vzhůru a střed bránice se opírá o obsah dutiny břišní pod ní. Tím dochází k pístovému pohybu bránice, který napomáhá vdechu do plic podtlakem v dutině hrudní a naopak střevní peristaltice tlakem v dutině břišní.Řadí se sem všichni živočichové kromě obratlovců. Mírně odlišný význam má skupina bezestrunní, která nezahrnuje žádné strunatce.

Hmyz (Insecta) je třída šestinohých živočichů z kmene členovců, kteří mají tělo rozdělené do tří článků (hlava, hruď a zadeček). Pro všechny druhy je charakteristické, že mají tři páry nohou, většinou mají složené oči, tykadla a jsou jedinými členovci, kteří umějí aktivně létat.

Proč nemůžeme dýchat pod vodou : Většina tkání je sice nestlačitelná, ale právě plíce ne. Aby tlak člověku nerozdrtil hrudník, musí dýchat směs plynů pod stejným tlakem, jaký má okolní voda. Jenže prakticky všechny plyny (včetně životadárného kyslíku) jsou pod tlakem jedovaté.

Jak správně dýchat do vody : Nadechněte se tak akorát

Nepokoušejte se plně nadechnout – ani vydechovat. Vaše dýchání by mělo být velmi podobné tomu, jak normálně dýcháte. Mějte však na paměti, že výdech trvá mnohem déle než nádech. Nespěchejte tedy s výdechem – vydechujte pomalu a plynule.

Co je to vnější dýchání

Vnější dýchání neboli zevní dýchání je výměna plynů (kyslíku a oxidu uhličitého) mezi organismem a vnějším prostředím, která probíhá v plicních sklípcích. Viz také dýchání, vnitřní dýchání.

Vdechovaný vzduch proniká dýchacími cestami, které se větví do čím dál jemnějších větví (průdušnice, průdušky, průdušinky), až se dostávají do plicních sklípků, kde dochází k výměně plynů. Vdechování a vydechování je zajištováno dýchacími svaly.Anaerobní dýchání

Část dýchání probíhá i bez přítomnosti kyslíku v prostředí, ale toto "anaerobní" dýchání je mnohem méně účinné. Některým bakteriím to k přežití stačí, ale živočichové by se bez kyslíku neobešli. Anaerobní dýchání je vlastně kvašení (fermentace).

Co se stane kdyz Dycham pusou : Prevence chrápání

Dýchání nosem může výrazně snížit pravděpodobnost chrápání. Když dýcháme ústy, dýchací cesty jsou náchylnější ke kolapsu, což vede k vibracím tkání v krku, které způsobují chrápání. Dýchání nosem udržuje dýchací cesty otevřené a omezuje chrápání.