Dýchací soustava

Předožábří plži dýchají pomocí pérovité žábry umístěné v plášťové dutině. U plicnatých plžů jsou plíce tvořeny dutinou plicní, což je přeměněná plášťová dutina. Vnitřní stěna je řasnatá nebo houbovitá, aby měly plíce větší povrch.Dýchají žábrami. V ohrožení vypouštějí hlavonožci inkoustový oblak, který je skryje a mohou tak nepozorovaně uniknout. Barvivo je buď černé, nebo hnědé.Schránka měkkýšů

U měkkýšů rozlišujeme ulitu, která je typická pro plže, a lasturu, která se vyskytuje u mlžů.

Jak se pohybují mlži : Mlži jsou dvoustranně (bilaterálně) souměrní, výhradně vodní měkkýši. Tělo je tvořeno nohou a útrobním vekem. Hlava je redukována, radula chybí. Svalnatá noha slouží k pohybu nebo hrabání, u přisedlých forem je redukována.

Jak dýchají

Vdechovaný vzduch proniká dýchacími cestami, které se větví do čím dál jemnějších větví (průdušnice, průdušky, průdušinky), až se dostávají do plicních sklípků, kde dochází k výměně plynů. Vdechování a vydechování je zajištováno dýchacími svaly.

Čím dýchají vodní plži : Dýchají pomocí žaber (předožábří a zadožábří), u některých druhů se druhotně vyvinul plicní vak (plicnatí).

Rozdělení měkkýšů

1. plži (Gastropoda)
2. mlži (Bivalvia)
3. hlavonožci (Cephalopoda)
4. štítkonošci (Polyplacophora)
5. přílipkovci (Monoplacophora)
6. kelnatky (Scaphopoda)

Bezobratlí mohou dýchat celým povrchem těla nebo využívají žábry, plicní vaky, plášťovou dutinu a nebo vzdušnice.

Jak se jmenuje schránka plžů

Schránka plžů se nazývá ulita, která se skládá z jedné části, je většinou spirálovitě stočená a je vylučována z kožních záhybů na hřbetě. Nemají žádné končetiny. Pohybují se pomocí svalnaté nohy. Orgány mají uschované v útrobním vaku.Mlži mohou mít dva druhy larev: veliger je volně plovoucí larva mořských a některých sladkovodních mlžů (např. rodu slávička), také larva mořských plžů; vyvíjí se z trochofory nebo přímo z vajíčka; glochidium je larva velkých sladkovodních mlžů; cizopasí na rybách, přichycuje se na žábry.Dýchá žábrami. Potravu získává filtrováním vody. Vyžaduje čistou vodu, je velmi citlivá na dusíkaté látky a chemikálie, a proto jsou škeble indikátory čistoty vody. Dožívá se 5–15 let, dle životních podmínek.

Při nádechu pracují dýchací svaly, bránice se stahuje dolů a mezižeberní svaly zdvihají žebra vzhůru, tím se zvedá hrudní koš a vytvoří se prostor pro zvětšení objemu plic. Nádech také umožňuje změna tlaků v pohrudniční štěrbině. Při výdechu se dýchací svaly uvolňují, žebra klesají dolů a hrudní prostor se zmenšuje.

Jak správně dýchat : Dýchání

1. Důležité je pohodlně se usadit a uvolnit se.
2. Ramena nezvedáme, tlačíme je dolů.
3. Pomalu se nadechněte nosem hluboce a pomalu.
4. Nafukovat se má břicho, ne hrudník, což můžete kontrolovat rukou položenou na břiše.
5. Poté pomalu vydechujte ústy – břicho se zatahuje.

Jak dýchají vodní šneci : Dýchá žábrami, nepotřebuje se tedy nadechovat nad hladinou, přesto je důležité akvárium utěsnit, aby nemohl utéci. Šnek je těžký, a pokud skončí na dně akvária na zádech, těžko se obrací.

Čím dýchají vodní savci

Při dýchání organismy vdechují oxid uhličitý / kyslík a vydechují oxid uhličitý / kyslík. Suchozemští živočichové dýchají nejčastěji pomocí plic / žaber, zatímco vodní pomocí plic / žaber.

Dýchací otvor má na svrchní straně těla, blízko ústí ulity. Když jej zaplaví voda, dovede otvor zavřít. Hlemýžď může svůj příbytek uzavřít dvěma způsoby. V létě si ze slizu vytvoří jen lehké, „provizorní dveře".Obratlovci dýchají prostřednictvím plic. Fáze dýchání, kdy se vzduch dostává do plic a zásobuje tak tělo kyslíkem, se nazývá vdech. Fáze, při které je vzduch z plic vytlačován a zároveň je z těla vylučován oxid uhličitý, se nazývá výdech.

Jak dýchají mouchy : Vzdušnice (tracheje) jsou bohatě větvené trubice, které slouží jako dýchací orgány některých členovců (např. hmyz, stonožky, mnohonožky) a drápkovců. Přivádí z otvorů na povrchu těla čerstvý vzduch směrem ke tkáním, a to na rozdíl od krevního řečiště obratlovců, z velké části bez přítomnosti jakýchkoliv tekutin.