Antwort Jak Delime plazy? Weitere Antworten – Jak dělíme plazy

Jak Delime plazy?
Tradičně jsou děleni do čtyř řádů: krokodýli (aligátoři, krokodýlovití a gaviálové): k roku 2019 asi 27 druhů (viz taxonomie druhů) šupinatí (hadi, ještěři a dvouplazi): více než 10 000 druhů (k roku 2018 přibližně 10 793) želvy: více než 350 druhů (k roku 2017 asi 356)Kvůli úspoře vody vylučují suchozemští plazi odpadní dusíkaté látky ve formě nerozpustné kyseliny močové v kašovitém až pevném stavu (jsou urikotelní). Vodní plazi mají vodnatou moč obsahující ve větší míře rozpustnou močovinu a amoniak.Mezi plazy patří ještěři, hadi, želvy a krokodýli. Liší se od sebe stavbou těla, která je výsledkem přizpůsobení se různým životním podmínkám.

Jaký je rozdíl mezi obojživelníky a plazy : Všichni naši obojživelníci se živí živočišnou potravou a většina z nich žije mimo období rozmnožování mimo vodu. Plazi již na vodním prostředí závislí nejsou, i když ho některé druhy s oblibou osidlují.

Jací hadi žijí v Česku

V České republice žije pouze pět druhů hadů – čtyři druhy užovek (hladká, obojková, podplamatá a stromová) a zmije obecná, která je jediným jedovatým hadem žijícím u nás. Slepýš křehký sice vypadá jako had, ale má blíže k ještěrkám.

Kam kladou plazi vajíčka : Vejcorodí plazi kladou svá vajíčka vždy na souš a ve většině případů se o ně již nestarají. Částečná péče o potomky je dokumentována pouze u některých pokročilých druhů. Například krokodýlí samice chrání hnízdo s vajíčky a po vylíhnutí pomáhá mláďatům do vody.

Hadi nemají močový měchýř a moč odchází z těla kloakou v podobě polotuhé, bílé hmoty. Pohlavní orgány hadů se také přizpůsobily protaženému tělu a levé varle u samců bývá umístěno před pravým. Samičí vaječníky jsou zpravidla umístěny podobně, s tím, že levý vaječník může někdy zcela chybět.

Tato vnější kostra je pevná a neumožňuje růst těla, proto je periodicky svlékána a nahrazována novou, větší. Svlékání navíc umožňuje obnovu opotřebovaných kutikulárních derivátů, jako jsou různé chlupy, vzdušnice nebo jiné výrůstky.

Jak se pohybují plazy

Říkáme-li, že se had plazí, silně zjednodušujeme, neboť hadi ve skutečnosti ovládají čtyři základní metody pohybu-boční vlnění, červovití pohyb, pásový posun a kráčení do strany. Volby způsobu pohybu závisí hlavně na typu terénu, po kterém se had pohybuje.Obvykle jde o býložravce, který se živí vodními rostlinami a prvoky. Ve střevě má spirální řasu uzpůsobenou k trávení. V drsných a nepříznivých podmínkách se z něho však může stát masožravec, případně dochází ke kanibalismu. Stává se častou potravou jiných živočichů.Mamba černá – Dendroaspis polylepis

Jde o nejrychlejšího jedovatého hada, dokáže se plazit rychlostí až 18 km/hod. Její zbarvení je spíše šedé. Jméno "černá" dostala podle tmavě zbarvené sliznice uvnitř tlamy. Živí se hlavně hlodavci a ptáky.

Zmije obecná je náš jediný jedovatý had – známý a neprávem obávaný, který se přirozeně vyskytuje v české přírodě. Vždy se snaží člověku vyhnout, nebýt viděna, a tedy ani ohrožena. Její jed je účinný, avšak zmije s ním šetří a při uštknutí ho obvykle vpraví jen málo nebo dokonce žádný.

Jak hadi kladou vejce : Hadi se rodí tak, že si samička v sobě ponechává vaječné obaly až do doby líhnutí. Klade až ve chvíli, kdy se háďata líhnou. Vypadá to pak, že rodí živá malá mláďata. Pro chovatele odpadá starost a péče o vejce.

Jak se jmenuje mládě od hada : Častá je derivace j.m. u zvířecích jmen majících pro oba rody pouze jednu podobu: had – hádě, veverka – veverče.

Jak poznat stáří hada

Určit věk hada je velice obtížné a to už proto, že na nich doba jejich života není až tak znát. Vypadané zuby se jim obnovují a kůže svlékáním také. Všeobecně se dá hovořit o tom, že hadi jsou dlouhověká zvířata. Přesná délka života jednotlivců je známa pouze z odchovu v zajetí, protože z přírody můžeme jen odhadovat.

To, že se had bude svlékat, je krásně poznat. Celý had dostane mléčné zabarvení a zakalí se oči. V tuto dobu je vhodné nepatrně zvýšit vlhkost třeba rozprašovačem na vodu, ulehčí se tak hadovi kůži svléknout. Také by měl být v teráriu nějaký kámen nebo větev, aby se o ní mohl had otírat, a tím vlastně kůži sundat.Hadi jím vnímají okolní svět. Mají na patře speciální jamky, do nichž vnášejí svým rozeklaným jazykem pachové molekuly ze svého okolí – právě proto tak často "vyplazují" jazyk. Jeho rozdvojení jim umožňuje rozpoznat, ze které strany pach přichází a kde se tedy nachází případná kořist.

Jak se had pohybuje : Lineární pohyb vpřed – Těžcí hadi a hadi, kteří se pohybují pomalu, se někdy pohybují přímým směrem. Harmonikový pohyb – Hrabaví hadi se pohybují norami tak, že se jedním koncem harmonikově složeného těla prudce odrazí od stěny nory a druhý konec je tak vržen vpřed.