České právo rozděluje věci do dvou hlavních kategorií, a to na věci movité a věci nemovité. Nemovité věci jsou dle občanského zákona pozemkya podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon.Nehmotné věci jsou práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty. Nehmotnou věcí je právo na plnění (pohledávka, oprávnění odpovídající služebnosti, ale i ochranná známka, obchodní tajemství atd.) Movité a nemovité.Nový občanský zákoník věc definuje opravdu široce. Věcí je totiž vše, co není osobou a slouží potřebě lidí. Pár výjimek se však vždy najde – například věcí výslovně nejsou části lidského těla, i kdyby byly (jakkoliv to zní morbidně) oddělené.

Jak se dělí věcná práva : Podle současného občanského zákoníku (OZ) jsou věcnými právy právo vlastnické, zástavní, zadržovací a práva odpovídající věcným břemenům. Jako věcné právo může být sjednáno rovněž právo předkupní, to ovšem jen k nemovitým věcem. Tento výčet věcných práv je uzavřený, nelze ho smluvně rozšiřovat.

Co je to hromadná věc

Hromadnou věcí se rozumí soubor věcí náležící téže osobě, přičemž je považován za jeden předmět a nese společné označení. Na kvalifikovaný soubor věcí se tedy z pohledu práva nahlíží jako na jednu věc.

Co to je držba : Držba (lat. possessio, angl. possession, něm. Besitz) je právní pojem vyjadřující kontrolu, kterou osoba úmyslně vykonává nad věcí, přičemž držitel (posesor) s ní nakládá jako s vlastní.

Movitý majetek, věc movitá nebo movitost je něco, co můžete fyzicky přestěhovat či přenést na jiné místo. Může se jednat o osobní věci – např. počítač, mobil, televize, umělecké předměty, šperky, auto, ale podle zákona třeba i zvířata, cenné papíry nebo majetková práva.

(1) Nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.

Co jsou věcná práva k věci cizí

Věcná práva k cizí věci (iura in re aliena) jsou věcná práva, jejichž obsahem jsou pouze určitá oprávnění, částečné právní panství nad věcí, která oprávněnému nepatří. Jsou tedy opakem vlastnictví a vlastníka věci ve výkonu jeho práva v určitém rozsahu omezují.Věcná břemena patří mezi věcná práva k cizí věci a slouží k tomu, aby oprávněný mohl využít určitou část užitné hodnoty cizí věci, a pro vlastníka věci to znamená, že je naopak povinen něco dát, konat, trpět, nebo se něčeho zdržet.Jména pomnožná mohou svými tvary označovat jak množství, tak jednotlivinu: jedny nebo dvoje housle. Tvary množného čísla zde o množství nic nevypovídají, množství nám sděluje pouze číslovka (jedny, dvoje atd.). Jména látková označují hmotu nebo látku, která se jeví jako nerozčleněný celek.

Věcí v právním smyslu tedy jsou např.: pohledávky, patenty, cenné papíry, software, futures, zákaznická základna (klientela) atd. „Věc v právním smyslu (dále jen „věc“) je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.

Jak vzniká držba : Řádná držba vzniká na základě platného právního důvodu (například řádným držitelem vlastnického práva je kupující na základě řádně uzavřené kupní smlouvy). Za řádného držitele nájemního práva se považuje oprávněný nájemce, jemuž vzniklo právo nájemce na základě řádně a platně uzavřené nájemní smlouvy.

Jaký je rozdíl mezi držbou a vlastnictvím : Na rozdíl od vlastnictví, které je právním panstvím, je držba panstvím faktickým. Toto dělní má význam při ochraně, praetor chránil jen toho držitele, který získal držbu bez vad. Toto dělní má význam při nabytí vlastnického práva vydržením a tradici (civilní držba).

Které věci jsou movité

Movitý majetek, věc movitá nebo movitost je něco, co můžete fyzicky přestěhovat či přenést na jiné místo. Může se jednat o osobní věci – např. počítač, mobil, televize, umělecké předměty, šperky, auto, ale podle zákona třeba i zvířata, cenné papíry nebo majetková práva.

Rozdělení věcí na movité a nemovité se objevuje již v římském právu (v Jusiniánově kodexu). Movité věci (se moventes) byly označovány všechny věci pohyblivé, tedy ty, se kterými se dalo hýbat. Nemovité věci (se non moventes) pak byly označovány věci nepohyblivé, ty se kterými se hýbat nedalo.Nemovité věci se dříve nazývaly imobilie, dneska se můžeme setkat i s označením reality. Když se podíváme do zákona, nemovitostí se rozumí jak pozemek nebo stavba spojená se zemí pevným základem, tak i věcná práva k hmotné nemovité věci a další práva, která za nemovitou věc prohlásí zákon.

Jaká jsou věcná břemena : Aktuální rozdělení zavedl až nový Občanský zákoník. Nyní se tak věcná břemena dělí na dva druhy, na služebnosti a reálná břemena. Když tedy někdo mluví o věcných břemenech, může myslet jeden nebo druhý typ. Pojem věcné břemeno je tak obecným, zastřešujícím pojmem.