Omítat se musí při teplotách nad 5 °C a je třeba zabránit proudění vzduchu v místnosti. Naopak po aplikaci je nutné zajistit intenzivní větrání prostoru, aby vlhkost mohla pryč. V tomto případě nestačí pouze mikroventilace. Doba vysychání omítky je zhruba 10 až 14 dní, tedy poloviční, než u vápenocementové omítky.Vápenné štuky potřebují alespoň 4 týdny při teplotě okolo 20 °C a alespoň mírné vlhkosti. Při velkém suchu se zrání zastaví, stačí ale zdi pokropit vodou a proces se opět spustí. Když dáte svým omítkám dostatek času, můžete klidně hned malovat barevnými odstíny.Před další prací musí zejména špric plně zaschnout což trvá zhruba 3 dny.

Jak rychle schne Sadrova omítka : Sádrové hlazené stěrky jsou oproti štukovým dokonale opravitelné. Rychle schnou a stavbu urychlí 2 až 3 krát. Lze je brousit již po několika hodinách, a proto jsou ideální tam, kde je potřeba práci rychle dokončit. Chcete se dozvědět více

Jaký je rozdíl mezi štukem a omítkou

Zatímco jádrová omítka je shodná s omítkou pro interiérové použití, štuková vrstva obsahuje vysoký podíl cementu a hrubší zrnitost použitého písku. Mimo tyto minerální omítky existují především pro finální úpravu zateplovacích systémů omítky dodávané v pastovité formě, kde pojivem jsou akryláty nebo silikony.

Kolik stojí m2 omítky : Samotné omítání bez materiálu pomocí omítacího stroje se pohybuje od 50 Kč do 100 Kč za metr čtvereční dle firmy. Pokud si firma doveze sama materiál cena omítání je od 200 Kč do 300 Kč za metr čtvereční dle použitého typu materiálu.

Sádrová omítka je již podkladem pro konečnou povrchovou úpravu, čímž odpadá potřeba štukování. Sádrová omítka urychlí stavbu 2 až 3 krát, protože potřebuje v průměrných stavebních podmínkách na vyschnutí cca 10 až 14 dní (omítky s cementem až 28 dní).

Nanášejte vždy jen slabou vrstvu a nabírejte jen malé množství, protože jinak by vám štuk padal na zem. Postupujte tak, že štuk nejdříve vtlačujte do stropu a poté uhlazujte. Ovšem opatrně, aby se vám netrhal. Štuk nechte zavadnout a stejně natáhněte druhou vrstvu, která půjde mnohem lépe.

Jak natáhnout omítku

Omítku nahazujeme lžící vždy odshora dolů, přičemž příliš tuhá konzistence, která tvoří na zdi koláče, není vhodná. Stejně jako malta řídká, která po zdi stéká. Maltu lze nahazovat i přímo ze zednické naběračky, chce to ale už opravdu zkušenost a malta musí být hodně mastná (vysoký obsah vápna, díky čemuž dobře lepí).Tloušťka klasické omítky by měla být 15 mm, maximálně do 20 mm. Nejoblíbenější sádrová omítka se pokládá tak, aby vrstva byla maximálně 30 mm, u vápenocementové omítky by měla být tloušťka 40 mm. Rozdíly vyplývají jak z vlastností omítek, tak ze způsobu pokládky omítek na stěny.Optimální tloušťka omítky závisí především na druhu omítky. Tloušťka klasické omítky by měla být 15 mm, maximálně do 20 mm. Nejoblíbenější sádrová omítka se pokládá tak, aby vrstva byla maximálně 30 mm, u vápenocementové omítky by měla být tloušťka 40 mm.

Pokud si zvolíte hladkou fasádní omítku, kterou budete nanášet přímo na zeď, vyjde vás jádrová omítka na 70-120,-Kč/m2 (dle tloušťky jádrové omítky), štuk pak na 10-25,-Kč/m2 a nátěrová barva zhruba 45–120,-Kč/m2.

Kolik je potreba na metr čtvereční omítky : Doporučená tloušťka vrstvy: 2,5 mm. Spotřeba při doporučené vrstvě: cca 3,3 kg / m2. Vydatnost – plocha omítnutá při doporučené vrstvě: cca 9,2 m2 / pytel 25 kg.

Proč praská omítka : Vznikají v důsledku koncentrace napětí v omítce, která je do rohů místností či do rohů stavebních otvorů vtlačena v nestejnoměrné vrstvě. Nerovnoměrné vysychání pak způsobuje napětí v tahu, silnější vrstva omítky vysychá pomaleji a tenčí, rychleji schnoucí vrstvy v okolí rohu ji k sobě přitahují.

Kdy dát druhou vrstvu štuku

Postup při nanášení štuku

Nechte první vrstvu trochu zaschnout a až omítka přestane lepit, naneste vrstvu druhou a dejte si pozor na všechny nerovnosti. Jakmile začne štuk na některých místech schnout a světlat, rozmyjte ho. Molitanový filc na hladítku namočte ve vodě a hlaďte s ním povrch stěny ve velkých kruzích.

Na stěnu naneste 2–3 mm silnou vrstvu pomocí ocelového hladítka. Ta musí před dalším nátěrem zaschnout. Po nanesení štuku na zdi byste se měli pustit i do stropu. Pomocí menšího natahováku začněte štuk nanášet na okraje stropu, následně velkým ocelovým natahovákem štuk nanesete na velké plochy.Dnes je nejčastějším podpůrným prvkem perlinka a nebo chemické adhezní můstky. Ovšem i nadále lze sáhnout po starých, tradičních metodách a nic nepokazíme, v případě pouhých oprav starých omítek je to navíc nezbytné a při renovacích památkově chráněných budov také. Přitom tím uctíme řemeslný um předků.

Jak natřít omítku : Nejdříve štětcem natřete rohy a přechody k oknům, dveřím a pod. Následně fasádním válečkem nanášejte barvu nejprve shora dolů, poté příčně a znovu shora dolů. Nezáleží na tom, jakou barvu použijete, v každém případě neprovádějte nátěr na přímém slunci, za velmi horkých dnů a při teplotách pod 5 °C.