Jabloň (Malus) je rod opadavých listnatých stromů z čeledi růžovitých, patří mezi jádroviny. Přirozeně se vyskytuje v Eurasii a Severní Americe, nejvíce druhů roste na východě Asie. Stromy se běžně dožívají 60–80 let i nad 100 let a dorůstají výšky až 15 metrů v závislosti na druhu, odrůdě a podmínkách.Zhruba 2 roky po výsadbě se můžeme tešit z prvních plodů. Zdravé slivoně plodí 20 – 30 let. Plody jsou obvykle oválné nebo kulaté a mají ojíněnou slupku.Některé odolnější odrůdy rostou v kurské, voroněžské, a dokonce i v leningradské oblasti. Třešeň začíná plodit za 5 až 6 let po výsadbě. Dává velkou sklizeň 150 až 200 kg z jednoho stromu. Plody se upotřebují hlavně čerstvé.

Jak pečovat o sloupovité jabloně : Sloupovité jabloně nevyžadují žádný řez (případně zakrátíme nadbytečné větvičky). Letní řez: provádí se zakracování nebo zaštipování letorostů, které mají podpořit lepší tvorbu pupenů. Lze také odstraňit nadbytečné letorosty, nicméně tento řez se provádí nejčastěji v zimě.

Jak daleko od sebe jabloně

Doporučuje se sázet řady minimálně 1 m od plotu, další řady alespoň ve vzdálenosti alespoň 2-2,5 m od předchozí řady. Optimální vzdálenost ovocných stromků v řadě je 1,2-1,5 m, záleží na podnoži i odrůdě – např.

Co zasadit pod jabloň : Co vysadit pod ovocný strom

1. Třezalka kalíškatá
2. Hlohyně šarlatová
3. Modřence.
4. Rozchodník.
5. Třapatka zářivá
6. Záplevák podzimní
7. Brusnice brusinka.
8. Abélie velkokvětá

Pokud silnější větve neodřízneme naostro, ale ponecháme pahýly, vytvoří se ze spících pupenů (zejména na silnějších větvích) jalové letorosty, známé pod slovem vlky. Ty pak strom zbytečně zahušťují a vytvářejí nesoulad v koruně stromu. Nejlépe se jich zbavíme ostrým vylomením, a to koncem června a v červenci.

Po výsadbě jabloně i hrušně stříháme vždy na jaře před rašením. Korunka stromu má mít terminální výhon se čtyřmi hlavními kosterními větvemi. Všechny přebytečné a nevhodně rostoucí výhony hladce odřízneme na větevní kroužek. Základní boční výhony zkrátíme na 4–6 pupenů, volíme výhony směřující ven z koruny.

Kdy se stříhají sloupovité jabloně

Řez sloupovitých ovocných stromků

Řez stromků provádíme od června do srpna, nikdy v zimě.Dále před houbovými chorobami chrání stromy i česnek medvědí a obecně česneky (i ty ozdobné) či pažitka (jabloně chrání před strupovitostí, ostatní stromy proti rzi a padlí). Máta má odrazovat škůdce pod jabloněmi a třešněmi, ale pozor, velmi rychle se rozrůstá.Čím starší strom, tím více větve zkrátíme (o čtvrtinu až polovinu), více zkracujeme větve v horní části stromu než v dolní. Zmlazujeme v únoru, aby narostlo nové dřevo, které bude plodit, ale čím bujněji strom roste, tím řežeme později.

Kdy prořezávat jabloně

Stromy je třeba prořezávat časně zjara, v březnu nebo dubnu, dokud nejsou pupeny ještě otevřené.

Na jakou podnož roubovat jabloň : dává vznik koruně ovocných stromů, které rodí ovoce. Podnoží může být jak semenáč stejného druhu (třešeň ptačí pro kultivary třešní), kultivar rostliny využívaný speciálně jako podnož (časté u jabloní např. M27), tak i některý příbuzný druh (například roubování hrušně na kdouloň).

Co dělat při útoku vlka : Vlky můžete výjimečně zahlédnout, většinou ale hned odběhnou. Ve dne vidí hůř, proto může být jejich reakce opožděná. Pokud spatříte vlka v přírodě, zůstaňte klidní a držte si odstup. Nepřibližujte se, nevybízejte ho, aby k vám přišel, nikdy mu nenabízejte jídlo.

Kdy je nejlepší stříhat jabloně

Stromy je třeba prořezávat časně zjara, v březnu nebo dubnu, dokud nejsou pupeny ještě otevřené. Stromy neprořezávejte za mrazivého počasí, protože se snadno lámou. Pokud od posledního prořezávání uplynulo několik let, rozložte prořezávání postupně na více roků.

Základním a důležitým řezem u jabloní je řez zimní, které se provádí v období od ledna do dubna. Nejideálnějším obdobím je pak konec února a začátek března, kdy je nejmenší pravděpodobnost mrazů. Dalším obdobím, kdy je vhodné stříhat jabloně a provádět tak letní řez je od konce července do konce srpna.Trvalé zastínění snese již zmíněný břečťan, bohyška, prvosenky (petrklíče), lomikámen stinný, kakosty a čemeřice, řeřišnice, hvězdnatec, jaterník, rozchodníky, škornice a hvězdnatce. Mezi vyšší trvalky vhodné do polostínu či stínu pak patří některé zvonky, třemdava, oměj, náprstník, udatna, rodgersie a ploštičník.

Co dát kolem ovocných stromů : Ovocné stromy mulčujeme v období do sklizně především proti nadměrné ztrátě vody během letních přísušků. Také zde musí být mulčovací vrstva bránící i růstu plevelů silnější, asi 15 – 20 cm. Často se začíná mulčovat již zjara rozdrcenými zbytky větví po řezu stromů, tato vrstva se zesílí posečenou travou nebo slámou.