Omítky musí být vyzrálé

Vápenné štuky potřebují alespoň 4 týdny při teplotě okolo 20 °C a alespoň mírné vlhkosti. Při velkém suchu se zrání zastaví, stačí ale zdi pokropit vodou a proces se opět spustí.Omítat se musí při teplotách nad 5 °C a je třeba zabránit proudění vzduchu v místnosti. Naopak po aplikaci je nutné zajistit intenzivní větrání prostoru, aby vlhkost mohla pryč. V tomto případě nestačí pouze mikroventilace. Doba vysychání omítky je zhruba 10 až 14 dní, tedy poloviční, než u vápenocementové omítky.Příprava skvělého nápoje Aperol Spritz je stejně jednoduchá jako když počítáte: 3-2-1. Je to poměr 3 dílů Prosecca, 2 dílů Aperolu a 1 dílu perlivé vody. Pokud odměřujete, je to 90 ml Prosecca, 60 ml Aperolu a 30 ml perlivé vody. Pokud neodměřujete, jednoduše nalévejte a odhadujte podle barvy.

Jak dlouho schne hruba : Jádrové (hrubé) omítky zajistí vyrovnání podkladu, samy o sobě však mají velmi zrnitou strukturu a neumožňují dokonalé vyhlazení. Můžete je ale nanášet v silnější vrstvě (až 20 mm). Jádrové omítky poměrně dlouhou dobu zrají. Při tloušťce 10 mm potřebují k vyzrání minimálně 10 dnů.

Jaká je tloušťka omítky

Tloušťka klasické omítky by měla být 15 mm, maximálně do 20 mm. Nejoblíbenější sádrová omítka se pokládá tak, aby vrstva byla maximálně 30 mm, u vápenocementové omítky by měla být tloušťka 40 mm. Rozdíly vyplývají jak z vlastností omítek, tak ze způsobu pokládky omítek na stěny.

Kolik vrstev při malování : Kolik vrstev barvy je třeba Běžně se hovoří o dvou vrstvách, ovšem je třeba barvu správně naředit a použít vhodný materiál. Navíc je též běžná první vrstva penetrační, která má za úkol spojit pevněji stávající omítky s podkladem a zároveň umožnit lepší přilnutí nové vrstvy barvy.

Díky dobré soudržnosti a větší velikosti zrna může mít tloušťku i více než 2,5 cm. Kromě srovnání plochy zajistí také dostatečnou pevnost a odolnost povrchu. Platí, že čím silnější vrstvu omítky budete nanášet, tím větší zrno by měla mít. Na výběr máte ze 3 základních hrubostí (velikostí zrna) – 1 mm, 2 mm a 4 mm.

Slovo špric pochází z němčiny a je odvozené od původního spritzen, což znamená stříkat, protože se jedná o řídkou vrstvu nejčastěji z cementu, písku a vody, která se stříká na stěny. Používá se jako podkladní vrstva pro lepší přilnavost omítky.

Jak omítnout starou zeď

Tradiční postup omítání

Zkušení zedníci umí nahazovat omítkovou maltu i přímo ze zednické naběračky. Je třeba mít správnou konzistenci malty, která musí být zároveň dostatečně mastná. Nahazuje se podobným švihem jako lžící. Jádrovou (základní) vrstvu omítky nahazujeme ve směru zdola nahoru.Sádrová omítka je již podkladem pro konečnou povrchovou úpravu, čímž odpadá potřeba štukování. Sádrová omítka urychlí stavbu 2 až 3 krát, protože potřebuje v průměrných stavebních podmínkách na vyschnutí cca 10 až 14 dní (omítky s cementem až 28 dní).Nanášejte vždy jen slabou vrstvu a nabírejte jen malé množství, protože jinak by vám štuk padal na zem. Postupujte tak, že štuk nejdříve vtlačujte do stropu a poté uhlazujte. Ovšem opatrně, aby se vám netrhal. Štuk nechte zavadnout a stejně natáhněte druhou vrstvu, která půjde mnohem lépe.

Ceník

Sádrové omítky do 10mm	od 250 Kč/m2
Jádrová omítka	od 205 Kč/m2
Jednovrstvé štukové omítky	od 70 Kč/m2
Dvouvrstvá omítka štuková (včetně jádrové omítky)	od 250 Kč/m2
Stěrka armovací síťovina vtlačená do tmele	od 163 Kč/m2

Kdy můžu malovat druhou vrstvu : * Mezi jednotlivými vrstvami malby je dobré počkat 6 až12 hodin. Chladno a vlhko zasychání nátěru prodlužuje. Ideální je nanést dvě vrstvy nátěru. * Na zasychání barvy má vliv počasí.

Jak malovat aby nebyly fleky : Dvouvrstvý přístup. Namalujte povrch dvěma vrstvami. První vrstva, zvaná také podkladová vrstva, zajistí lepší přilnavost barvy k povrchu a minimalizuje vznik fleků. Po dokončení první vrstvy nechte povrch úplně vyschnout, než aplikujete druhou vrstvu.

Kolik cm omítky

Aby byla hrubá omítka nanesena správně je nutné dosáhnout její tloušťky 1,5 cm. Právě proto je důležité, aby bylo dostatečně rovinné už zdivo. Tlustší omítka může v budoucnu praskat a bude se nám těžko nanášet.

Zatímco jádrová omítka je shodná s omítkou pro interiérové použití, štuková vrstva obsahuje vysoký podíl cementu a hrubší zrnitost použitého písku. Mimo tyto minerální omítky existují především pro finální úpravu zateplovacích systémů omítky dodávané v pastovité formě, kde pojivem jsou akryláty nebo silikony.Omítku nahazujeme lžící vždy odshora dolů, přičemž příliš tuhá konzistence, která tvoří na zdi koláče, není vhodná. Stejně jako malta řídká, která po zdi stéká. Maltu lze nahazovat i přímo ze zednické naběračky, chce to ale už opravdu zkušenost a malta musí být hodně mastná (vysoký obsah vápna, díky čemuž dobře lepí).

Jak zpevnit starou omítku : Štuková (fajnová) omítka

Před nanášením nové štukové omítky se doporučuje starou zeď napenetrovat a teprve po zaschnutí penetračního nátěru, nanést štukovou omítku. Díky penetraci dosáhnete zpevnění a sjednocení nasákavosti podkladní omítky. Vhodné je použít penetraci i štuk od stejného výrobce a postupovat dle návodu.