Buněčný cyklus je posloupnost vzájemně koordinovaných procesů, které vedou od jednoho buněčného rozdělení k následujícímu buněčnému dělení. Rozdělení na víceméně totožné buňky dceřiné předpokládá zdvojení genetického materiálu a ostatních funkčních kapacit buňky během buněčného cyklu.9.1.

V mitóze (M) se dělí jádro a v interfázi (I) se buňka připravuje na další mitózu. Interfáze se konvenčně dále dělí na fázi G1 (z angl. gap; pauza, přerušení), fázi S (z angl. synthetic) a fázi G2.

• zahrnuje: G1-fázi – probíhá transkripce a translace.
• S-fázi – probíhá replikace jaderné DNA (pouze v této fázi)
• G2-fázi – probíhá transkripce a translace.

Co probíhá v G2 fázi buněčného cyklu : Během této fáze se zdvojují některé organely a další buněčné struktury. Probíhá totiž soustavná příprava na mitózu, buňka roste, tvoří se nové nutné sloučeniny. Součástí fáze je 2. kontrolní bod – kontrola zda správně proběhla replikace DNA a jestli je jádro v pořádku.

Co je to buněčný metabolismus

Celkový a buněčný metabolismus

Celkový metabolismus zahrnuje všechny biochemické procesy v organismu. Buněčný metabolismus zahrnuje všechny biochemické procesy v buňce.

Co probíhá v G1 fázi buněčného cyklu : Tato fáze je zpravidla nejdelším úsekem buněčného cyklu. V buňce probíhá intenzivní sestavování nových organel vyžadující syntézu mnoha proteinů, jak strukturních, tak i enzymů a regulačních proteinů. Trvání G1 fáze závisí na dostupnosti živin a koncentraci růstových faktorů v okolí buňky.

Meióza sestává ze dvou odlišně koncipovaných dělení buněk, takže jejím výsledkem jsou 4 od rodiče odlišné buňky, na rozdíl od 2 s rodičem shodných buněk, které vznikají při mitóze.

Tato fáze je zpravidla nejdelším úsekem buněčného cyklu. V buňce probíhá intenzivní sestavování nových organel vyžadující syntézu mnoha proteinů, jak strukturních, tak i enzymů a regulačních proteinů. Trvání G1 fáze závisí na dostupnosti živin a koncentraci růstových faktorů v okolí buňky.

Kdy probíhá translace

Na jednu molekulu mRNA většinou nasedá několik Ribozomů za sebou, takže vzniká polyzom. Za optimálních podmínek translace probíhá rychlostí až 40 zařazených aminokyselin za sekundu. Chybně se zařadí méně než 1 % aminokyselin.Prometafáze je druhou fází mitózy následující po profázi. V průběhu prometafáze zaniká jaderná membrána a kondenzované chromozomy se nyní nacházejí v cytoplazmě. Ve skutečnosti se jaderná membrána pouze rozpadá na menší váčky a stává se součástí endoplazmatického retikula.Typické příznaky pomalého metabolismu jsou únava, suché vlasy a pokožka, častá chuť na sladké, neschopnost zhubnout, i když je strava zdravá, zimomřivost.

Lidé s rychlým metabolismem mají často větší množství energie, časté nutkání jíst a nepřibírat na váze i při konzumaci větších porcí jídla. Jejich metabolismus funguje v podstatě jako efektivní spalovací pec, která rychle přeměňuje přijaté kalorie na energii, což jim umožňuje udržet si stabilní váhu.

Co řídí děje v buňce : Jádro je buněčná organela, která řídí životní děje v buňce a podílí se na rozmnožování buňky. Součástí jádra jsou chromozomy, ty umožňují přenos dědičných vlastností.

Kdy probíhá Crossing over : Crossing-over je proces, během kterého dochází k výměně části DNA mezi dvěma homologními chromozomy. K výměně dochází v průběhu profáze (pachytene) v I. meiotickém dělení.

Jak dlouho trvá meióza

M fáze – Skládá se z jaderného dělení (mitózy) a vlastní cytokineze – viz níže. Trvá 1 – 2 hodiny. Metafáze – Chromosomy se seřazují do rovníkové (ekvatoriální) roviny. Dělící vřeténko se navazuje na centromery chromosomů.

translace probíhá současně s transkripcí, tedy na jednom konci vznikající molekuly mRNA probíhá již translace, zatímco na druhém ještě pokračuje transkripce. vzniká transkripcí hnRNA (pre-mRNA), která se poté posttranskripčně úpravuje.K transkripci dochází zásadně ve směru 5'-3', tedy podobně jako u replikace. Jsou nutné jisté transkripční faktory. Ty se vážou buď na začátek nebo na konec genu, případně na samotnou RNA polymerázu, a regulují transkripci.

Co se děje v Profázi : Profáze – mizí jadérko, kondenzace (zviditelnění) chromozomů, centrozomy se rozchází k opačným pólům buňky a začíná se formovat dělicí (mitotické) vřeténko složené z pólů dělicího vřeténka (centrozomy) a mikrotubulů, vznik kinetochorů (komplex proteinů) v místě centromery na každé sesterské chromatidě chromozomu.