V roce 1983 byla hranice čtvrtohor stanovena na 1,8 miliónu let. Badatelé však namítali, že před 1,8 milióny lety nedošlo (z geologického hlediska) k žádné podstatné změně. V roce 2009 proto Mezinárodní komise pro stratigrafii posunula hranici čtvrtohor až do období před 2,588 milióny let.Geologická současnost se nazývá holocén. Čtvrtohory jsou obdobím vývoje člověka. Čtvrtohorní horniny jsou zastoupeny převážně sypkými usazeninami. Nejrozšířenější jsou svahové hlíny a sutě, štěrkové a pískové náplavy řek, písky a spraše, rašeliny a horniny vzniklé činností člověka (odpadové haldy).Pleistocén (starším názvem diluvium) je starší oddělení čtvrtohor. Počátek pleistocénu je kladen 2,588 milionu let (Ma) do minulosti (podle dřívější definice to bylo 1,806 milionu let). Ovšem dopad planetky Eltanin, která vytvořila kráter přes 30 km velký, nastal trochu později (před 2,5 milionem let).

Co to je holocén : Holocén je současné geologické období, druhá a poslední epocha (oddělení) kvartéru známá proto také jako mladší čtvrtohory. Představuje nejmladší geologické období, které začalo s koncem poslední doby ledové přibližně 11 700 let před současností (tedy kolem roku 9700 př. n. l.) a stále trvá.

Kdy byla poslední doba ledová

Období před zhruba 110 tisíci až 11,7 tisíci lety se sice označuje jako „poslední doba ledová“, neznamenalo však jen led, mráz a růst pevninských ledovců. Během této epochy v dějinách naší planety totiž nastalo několik významných teplotních výkyvů, pro které bylo charakteristické oteplení a vyšší srážky.

Jak dlouho trvaly Druhohory : Mezozoikum (druhohory) je geologické období přibližně před 252 až 66 miliony let, které tvoří střední éru fanerozoika, nejmladšího eonu (věku) Země. Dělí se na tři periody (od nejstarší): trias, jura a křída, které trvaly přibližně 180 milionů let.

Pliocén je geologické období spadající do éry kenozoika. Je řazen na konec dnes již neoficiálního geologického období známého jako terciér (třetihory). Počátek pliocénu je kladen do doby před 5,33 miliony let a končí přechodem ke kvartéru před 2,58 miliony let.

Riss je druhé nejmladší zalednění v pleistocénu. Literatura jej různě datuje cca před 300 000 až 130 000 lety. Shoduje se s pojmenováním zalednění Saale v severním Německu.

Co se stalo po skončení doby ledové

K ukončení proterozoické ledové doby vedlo nejspíše hromadění oxidu uhličitého v atmosféře, který se tehdy nemohl kvůli zalednění vázat na povrchu planety, až nakonec došlo k prudkému oteplení. Důkazem pro tuto teorii jsou vrstvy karbonátů pokrývající proterozoické ledovcové uloženiny.Místo dnešního globálního průměru kolem 14 °C to bylo jen asi 8 °C. V měřítku celé planety jde o velký rozdíl, pro srovnání současné oteplení dosáhlo zatím asi 1 °C. Časově hovoříme o maximu poslední doby ledové, tedy o době asi 20 000 let do minulosti.Třetihory trvaly bezmála 67 miliónů let. Teplé a mírné klima přetrvává až do eocénu. V oligocénu se vytváří zalednění na Antarktidě a výrazně se ochlazuje. Ke konci oligocénu znovu nastává pozvolné oteplování.

Začaly zhruba před 4 miliardami let a trvaly do 2,5 miliardy let před současností. 2,5 miliard let až 550 miliónu let. Geologické procesy, které probíhaly v prahorách podstatně odlišné od současných.

Co je to Paleogen : Paleogén je geologická perioda patřící do éry kenozoika, spolu s mladším neogénem tvoří neformální časovou jednotku terciér. Spodní hranice se klade k 66 milionům let před dneškem, kdy byla definována na bázi hraničních jílů u El Kef v Tunisku, svrchní hranice pak k 23,03 mil. let definována severně od Janova v Itálii.

Co je Oligocén : Oligocén (33,9 Ma – 23 Ma před současností) je geologická epocha v spadající do geologické éry kenozoika a to do její nejstarší periody paleogénu.

Jaké je Stárí spodního Stredního a svrchního pleistocénu

Stratigrafické schéma pleistocénu

Geologické období	Kontinentální zalednění sev. Evropy
Pleistocén	Střední	halštrovský glaciál
Cromer (několik gl. a igl.)
Spodní	Bavel (několik gl. a ingl.)
Menap (glaciál)

Na film pak navazují filmy Doba ledová 2: Obleva, Doba ledová 3: Úsvit dinosaurů, Doba ledová 4: Země v pohybu. Zatím posledním dílem série je film Doba ledová: Mamutí drcnutí, do kin byl uveden v roce 2016.Místo dnešního globálního průměru kolem 14 °C to bylo jen asi 8 °C. V měřítku celé planety jde o velký rozdíl, pro srovnání současné oteplení dosáhlo zatím asi 1 °C. Časově hovoříme o maximu poslední doby ledové, tedy o době asi 20 000 let do minulosti.

Kolik bylo nejvíc stupňů v Česku : Teplota dosáhla +40,4 °C a byla naměřena po sérii tropických dní. Byl tím překonán dosavadní rekord z 27. července 1983, kdy bylo v Praze-Uhříněvsi naměřeno +40,2 °C.