Kvartér (čtvrtohory) je označení pro geologickou periodu, která zahrnuje zhruba posledních 2,6 milionů let. Je nejmladší ze tří period kenozoika. Dělí se na starší pleistocén a mladší holocén.Geologická současnost se nazývá holocén. Čtvrtohory jsou obdobím vývoje člověka. Čtvrtohorní horniny jsou zastoupeny převážně sypkými usazeninami. Nejrozšířenější jsou svahové hlíny a sutě, štěrkové a pískové náplavy řek, písky a spraše, rašeliny a horniny vzniklé činností člověka (odpadové haldy).Pleistocén (starším názvem diluvium) je starší oddělení čtvrtohor. Počátek pleistocénu je kladen 2,588 milionu let (Ma) do minulosti (podle dřívější definice to bylo 1,806 milionu let). Ovšem dopad planetky Eltanin, která vytvořila kráter přes 30 km velký, nastal trochu později (před 2,5 milionem let).

Co je to holocén : Holocén je současné geologické období, druhá a poslední epocha (oddělení) kvartéru známá proto také jako mladší čtvrtohory. Představuje nejmladší geologické období, které začalo s koncem poslední doby ledové přibližně 11 700 let před současností (tedy kolem roku 9700 př. n. l.) a stále trvá.

Kdy začínají čtvrtohory

Čtvrtohory – nedávná minulost i současnost

Čtvrtohory jsou dobou člověka. Jejich začátek se dlouho kladl do doby před 1,8 miliony let, dnes je však hranice posouvá hlouběji do minulosti – na 2,6 milionů let. Čtvrtohory – doba člověka. Čtvrtohory dělíme na pleistocén a holocén, který začal před 12 000 lety.

Kdy zacaly čtvrtohory : Kenozoikum se dělí na tři periody: Kvartér (čtvrtohory) (asi 2,588 Ma až do současnosti) Neogén (asi 23,0 Ma – 2,588 Ma) Paleogén (asi 66,0 – 23,0 Ma)

Čtvrtohory – nedávná minulost i současnost

Čtvrtohory jsou dobou člověka. Jejich začátek se dlouho kladl do doby před 1,8 miliony let, dnes je však hranice posouvá hlouběji do minulosti – na 2,6 milionů let. Čtvrtohory – doba člověka. Čtvrtohory dělíme na pleistocén a holocén, který začal před 12 000 lety.

Období před zhruba 110 tisíci až 11,7 tisíci lety se sice označuje jako „poslední doba ledová“, neznamenalo však jen led, mráz a růst pevninských ledovců. Během této epochy v dějinách naší planety totiž nastalo několik významných teplotních výkyvů, pro které bylo charakteristické oteplení a vyšší srážky.

Kdy začaly Čtvrtohory

Kenozoikum se dělí na tři periody: Kvartér (čtvrtohory) (asi 2,588 Ma až do současnosti) Neogén (asi 23,0 Ma – 2,588 Ma) Paleogén (asi 66,0 – 23,0 Ma)Čtvrtohory – nedávná minulost i současnost

Čtvrtohory jsou dobou člověka. Jejich začátek se dlouho kladl do doby před 1,8 miliony let, dnes je však hranice posouvá hlouběji do minulosti – na 2,6 milionů let. Čtvrtohory – doba člověka. Čtvrtohory dělíme na pleistocén a holocén, který začal před 12 000 lety.Pleistocén (starším názvem diluvium) je starší oddělení čtvrtohor. Počátek pleistocénu je kladen 1,806 milionu let (Ma) do minulosti.

Pliocén je geologické období spadající do éry kenozoika. Je řazen na konec dnes již neoficiálního geologického období známého jako terciér (třetihory). Počátek pliocénu je kladen do doby před 5,33 miliony let a končí přechodem ke kvartéru před 2,58 miliony let.

Jak dlouho trvaly Tretihory : Třetihory trvaly bezmála 67 miliónů let. Teplé a mírné klima přetrvává až do eocénu. V oligocénu se vytváří zalednění na Antarktidě a výrazně se ochlazuje. Ke konci oligocénu znovu nastává pozvolné oteplování.

Jak dlouho trval Paleogén : Paleogén se vyskytoval v období cca 66–23 Ma před současností.

Co se stalo po skončení doby ledové

K ukončení proterozoické ledové doby vedlo nejspíše hromadění oxidu uhličitého v atmosféře, který se tehdy nemohl kvůli zalednění vázat na povrchu planety, až nakonec došlo k prudkému oteplení. Důkazem pro tuto teorii jsou vrstvy karbonátů pokrývající proterozoické ledovcové uloženiny.

Ledové doby (glaciály) trvaly asi 100 tisíc let, zatímco meziledové (interglaciály) jen v průměru okolo 11 tisíc let.Oligocén (33,9 Ma – 23 Ma před současností) je geologická epocha v spadající do geologické éry kenozoika a to do její nejstarší periody paleogénu.

Co je to Paleogen : Paleogén je geologická perioda patřící do éry kenozoika, spolu s mladším neogénem tvoří neformální časovou jednotku terciér. Spodní hranice se klade k 66 milionům let před dneškem, kdy byla definována na bázi hraničních jílů u El Kef v Tunisku, svrchní hranice pak k 23,03 mil. let definována severně od Janova v Itálii.