Vrása je geologický útvar, který vzniká v důsledku působení orientovaného napětí na vrstvy původně horizontálně uložených hornin. Běžnou příčinou působení tohoto napětí jsou tektonické pohyby zemské kůry, jejichž energie pochází převážně ze zemského pláště a nejčastěji se uplatňuje během horotvorných procesů.vrása deformace vyvolaná ohybem hornin a způsobující změnu úklonu vrstev a někdy i jejich směru. Ohyby vyklenuté vzhůru se nazývají antiformy, vyklenuté dolů synformy (tyto termíny se užívají zvláště v terénech budovaných metamorfity).Vrásové pohoří, které je složeno z vrás, je příkladem nejvýznamnější spojité deformace hornin. Vrásová pohoří jsou jedním ze základních typů reliéfu, proto je jim v tomto učebním textu věnována minimální pozornost. U jednoduchých vrásových pohoří vzniká na místě antiklinály hřbet a na místě synklinály sníženina.

Co to je vrásnění : vrásnění deformace vyvolané působením dynamických sil, především tangenciálních, které jsou příčinou obecného vrásnění a hlubinného (metamorfního) vrásnění. Radiální síly jsou příčinou mnohem méně výrazného kerného (blokového) vrásnění.

Jak se rodí hory

Pohoří vznikají vlivem tektonického pohybu litosférických desek a jejich vzájemnou kolizí. Proces vzniku hor se odborně nazývá orogeneze a využívá se pro něj český ekvivalent horotvoří. Vlivem srážky litosférických desek dochází k nárůstu tlaku, který má za následek vyvrásnění pásemných pohoří.

Co je tektonická porucha : Tektonika – věda, která se zabývá poruchami zemské kůry. Poruchy (tektonické poruchy) jsou děje, při kterých se zemský povrch deformuje. Vznikají dlouhodobým působením: tlaku.

Pohoří vzniklá v průběhu kaledonského a variského vrásnění jsou označovaná jako stará pohoří, jejich povrch byl značně zarovnán. V důsledku alpinského vrásnění došlo k jejich rozlámání a pohybům podél zlomů a vznikla tak kerná pohoří.

Vznikaly mnohá pohoří : Alpy, Pyreneje, Karpaty a Himaláje. Alpínské vrásnění skončilo v Evropě v době miocénu. Konec terciéru je charakteristický zhoršením podmínek klimatu, častá jsou zalednění. Pro počátek paleogénu bylo rovněž typické zhoršení klimatických podmínek, to se vše vrátilo zpět do starých kolejí.

Které velké vrásnění zasáhlo i ČR

V tomto období probíhá velké vrásnění – Alpínsko-Himalájské. Vzniklo tak pohoří Himalájí, Alp, Pyrenejí a Karpat. V Českém masivu se projevilo vrásnění vulkanickou činností a zlomy a poklesy, které vytvářejí pánve hnědého uhlí (největší je podkrušnohorská).Pohoří vznikají vlivem tektonického pohybu litosférických desek a jejich vzájemnou kolizí. Proces vzniku hor se odborně nazývá orogeneze a využívá se pro něj český ekvivalent horotvoří. Vlivem srážky litosférických desek dochází k nárůstu tlaku, který má za následek vyvrásnění pásemných pohoří.Geologická stavba

Pohraniční pohoří jsou většinou kerného původu, vznikla v období třetihor vyzdvižením ker zemské kůry podél tektonických zlomů. Sopečný původ mají České středohoří a Doupovské hory, dále pak jednotlivé kupy v Českém masivu (např. Říp, Trosky, Kunětická hora).

Astenosféra – zemská vrstva v hloubce cca 80 až 220 km, která je plastická a kloužou po ní litosférické desky. Astenosféra je součástí svrchního pláště, její teplota je přibližně 1 400 °C a je tvořena částečně natavenými horninami.

Jak vzniká zlom : Zlomy vznikají tam, kde se horniny v zemské kůře dostávají pod mechanické napětí (tahové, tlakové nebo střižné), které překoná pevnost horniny. Ta potom praskne, čímž se napětí uvolní a vzniklé bloky se proti sobě posunou.

Co je to koryto Vrasy : Vrásová pohoří se skládají z těchto částí: Sedlo vrásy – část vyklenutá nahoru – horský hřeben (hřbet) Koryto vrásy – část prohnutá dolů – horské údolí

Kdy proběhlo variské vrásnění

variské vrásnění neboli hercynské vrásnění (orogeneze) je vyvrcholení paleozoického orogenního cyklu. Probíhalo v devonu až permu a zahrnuje více tektonických fází (stratigrafi).

Za nejmenší horu světa tak bývá nejčastěji považován australský vrchol Mount Wycheproof, který nad okolním terénem vystupuje jen o pouhých 43 metrů.Proces vzniku hor se odborně nazývá orogeneze a využívá se pro něj český ekvivalent horotvoří. Vlivem srážky litosférických desek dochází k nárůstu tlaku, který má za následek vyvrásnění pásemných pohoří. Druhý způsob, jak mohou vznikat horské oblasti, je spojen s vulkanismem a jeho sopečnými projevy.

Jak rostou hory : U hor okolo kolizních zón tektonických desek je totiž maximální výška určována hlavně rovnováhou sil hluboko v zemské kůře. Když dochází ke střetu tektonických desek, jedna z nich je vždy tlačena dolů do zemského pláště. Když se pak v důsledku toho tektonické desky ohýbají, pak se začnou formovat pohoří.