Plazmolýza je osmotický jev, který spočívá v osmotické ztrátě vody z rostlinné buňky, která se nachází v hypertonickém prostředí (prostředí s větším osmotickým potenciálem než vakuoly dané buňky). Dochází k proudění vody směrem ven z buňky, ve směru spádu vodního potenciálu.Rostlinná buňka má zároveň tuhou celulózní buněčnou stěnu, která omezuje roztahování elastické plazmalemy. V hypertonickém roztoku (má vyšší koncentraci než buněčná šťáva vakuoly, např. 1 M sacharóza či 10% roztok NaCl) buňka vodu vydává, čímž se vakuola buňky a protoplast smršťují a dochází k plazmolýze.Je-li buňka v prostředí s vyšším osmotickým tlakem (= v prostředí s nižším osmotickým potenciálem, v hypertonickém prostředí) ztrácí vodu, cytoplazma se odchlipuje od buněčné stěny – dochází k plazmolýze.

Co je to Plazmoptýza : Plazmoptýza (cytolýza) je stav živočišné buňky, kdy je koncentrace iontů rozpuštěných ve vodě nižší, než jaká je koncentrace v izotonickém roztoku. Buňka se postupně zvětšuje a pak praská, její obsah se uvolní ven. U červených krvinek (erytrocytů) se tento jev nazývá hemolýza.

Co je to Hypertonicke prostredi

Hypertonický roztok má vysokou tonicitu. Má vyšší koncentraci rozpuštěných solí a cukrů než krev. Ve srovnání s hypotonickým roztokem se hypertonický roztok stará o obnovení rovnováhy koncentrace buňky s okolním prostředím.

Co to je buněčná stěna : Buněčná stěna udává tvar rostlinné buňky, který úzce souvisí s její funkcí v pletivu. Složení buněčné stěny se liší v závislosti na druhu rostliny i pletiva, nejčastějšími komponenty, které jsou ve stěně vždy přítomné jsou celulóza, hemicelulózy, pektiny (vše polysacharidy) a proteiny (strukturní i enzymy).

Jádro je buněčná organela, která řídí životní děje v buňce a podílí se na rozmnožování buňky. Součástí jádra jsou chromozomy, ty umožňují přenos dědičných vlastností.

Na stavbě rostlinného těla se nejvíce ze všech látek uplatňuje voda. Čerstvé listy obsahují 80-95 % vody, dužnaté plody 90-99 % . Méně vody obsahují xylémové části stonků a nejméně vody je v semenech (1-15 %).

Co vyjadruje turgor

Turgor (latinsky opuchlost, nadutost) je termín používaný v biologických vědách k popisu vnitřního tlaku pletiv a tkání. Tento tlak je výsledkem součtu napětí a tlaků jednotlivých buněk, ze kterých je tato tkáň/pletivo složena. Rostlinám dává turgor jejich pevnost a tuhost, kdežto zvadlé rostlině právě chybí.Osmotický tlak π můžeme definovat jako přetlak, který by musel působit na roztok oddělený od čistého rozpouštědla semipermeabilní membránou, aby se hladiny vyrovnaly. Jednotkou osmotického tlaku je Pascal.Osmotické jevy

Při osmóze dochází k vyrovnávání koncentrací dvou roztoků o nestejné koncentraci přes polopropustnou membránu. Prostupují pouze molekuly vody směrem do místa s vyšší koncentrací rozpuštěných látek.

Izotonická (fyziologická) mořská voda se používá k vyčistění, zvlhčení nosu. Napomáhá odstranit viry, bakterie, alergeny, čímž přispívá k prevenci vzniku onemocnění. Hypertonická mořská voda se používá k vyčištění nosu a zároveň tím, že se jedná o koncentrovaný roztok solné vody pomáhá s ucpaný nosem.

Co znamená Isotonicky : Nápoje s obsahem sacharidů, které rychle doplní potřebnou energii a zároveň osvěží i při tom nejnáročnějším výkonu. Isotonický ve sportovní praxi znamená, že nápoj má stejnou koncentraci částic (obsah minerálů a sacharidů) jako krev. V důsledku toho je tekutina absorbována tělem rychleji než voda.

Jaký je rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou : Buňky živočišné

Rostlinné buňky jsou větší, jejich buněčná stěna je silná a obsahuje celulózu. V cytoplazmě se nacházejí plastidy a velké vakuoly, naopak nemají některé organely např. Golgiho aparát. Živočišné buňky obsahují více organických látek, méně vody, mají jiný metabolizmus.

Které organismy mají buněčnou stěnu

Obsah. Bakteriální (prokaryotická) buňka má na svém povrchu buněčnou stěnu. Buněčnou stěnu mají všechny bakterie s výjimkou mykoplasmat.

Mnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu.Existují i buňky bezjaderné, takzvané neplnohodnotné, jako jsou červené krvinky savců, tedy i člověka. Také rostlinné buňky, které tvoří lýko (články sítkovic, sítkové buňky) nemají funkční jádra, ale jsou vyživovány buňkami okolními, které jádro mají.

Proč tlustici opadávají listy : Pokud začnou tlustici opadávat listy, mívá to dvě příčiny. Obě jsou způsobeny pěstitelem. Buď tlustice nastydla u otevřeného okna v mrazivém dni, nebo je umístěna na příliš chladném místě, kde teploty klesají pod 10 stupňů Celsia.