Výsadba třešní se provádí v závislosti na výšce kmene (zákrsek – vysokokmen) ve vzdálenosti 3.5 x 3.5 – 12 x 12 m. Řez se u třešní provádí během vegetace, buď před květem nebo po sklizni. V červnu a červenci můžeme provádět prosvětlení vylamováním nebo vyřezáváním.Stromek má být zasazený tak hluboko, jak rostl ve školce, to je asi 5 cm nad tím místem, kde kmínek přechází v kořeny. Při výsadbě musíme počítat s tím, že po výsadbě půda ještě ulehne, zároveň klesne i stromek, proto musíme sázet o něco výše.Třešně se sází jak na podzim (přibližně od 15.10. do 15.11.), tak na jaře, což je snad i lepší (březen – duben), ale to se pak musí více ostříhat a zalévat. Třešeň se dá pěstovat v různých pěstitelských tvarech.

Jak hluboko zasadit strom : Jáma pro stromeček nemusí být příliš hluboká. Ideálně hlubokou na výšku kořenového balu a 5x širší, než je jeho průměr. Zemina by měla zakrývala celý kořenový bal. Pokud máte možnost na dno jámy můžete nasypat kompost.

Jak daleko od sebe sázet třešně

Odrůdy třešní na podnoži Ptáčnice sadíme na vzdálenost minimálně 6m, lépe 8-10m od sebe. Odrůdy třešní na podnoži Colt sadíme na vzdálenost min. 3-4m a více od sebe. Odrůdy třešní na podnoži Gisela 5 sadíme na vzdálenost 2,5 s řezem, 3m bez řezu od sebe.

Po kolika letech plodí třešeň : Některé odolnější odrůdy rostou v kurské, voroněžské, a dokonce i v leningradské oblasti. Třešeň začíná plodit za 5 až 6 let po výsadbě. Dává velkou sklizeň 150 až 200 kg z jednoho stromu. Plody se upotřebují hlavně čerstvé.

Jarní postřik stromů (jabloní, třešní, švestek, drobného ovoce okrasných dřevin a rostlin,…) aplikujeme ke konci vegetačního klidu, na počátku rašení, do stádia zeleného až růžového poupěte, kdy už jsou škůdci vylíhlí.

Nejprve v místě, kde chcete strom zasadit, vyhloubíte rýčem jámu. Ta by měla být asi dvakrát tak velká jako kořenový bal stromu a dostatečně hluboká. Rycími vidlemi nebo něčím podobným nakypříte půdu v jámě a nasypete do ní trochu kompostu. Především u listnatých stromů doporučujeme před zasazením zastřihnutí.

Co zasadit pod třešeň

Vzhledem k tomu, že třešně mají mělký kořenový systém, půda kolem nich není vykopána, ale pečlivě uvolněna. Zároveň, aby prostor nebyl prázdný, můžete pod stromek vysadit nízko rostoucí, stínomilné trvalky (sněženky, petrklíče, astilby).Kolik prostoru třešně potřebují

Vysazujeme-li kmenný tvar, musíme mu dát prostor, cca 3 m na každou stranu od kmínku, zatímco u stromů tvarovaných řezem do vřetene můžeme v řadě umístit stromy třeba metr od sebe. Mezi řadami se hodí metry dva.Třešeň kvete, ale neplodí

Může se stát, že kvůli nadmořské výšce nepřiletí včely a nedojde k opylení a následnému vzniku plodů. Dalším problémem může být, že vegetační doba je v takové nadmořské výšce příliš krátká. Začátkem června může ještě přijít ranní mrazík a od začátku srpna už občas taky při zemi přimrzne.

Postřik proti vrtuli třešňové

V ČR není registrován přípravek určený specificky proti vrtuli třešňové, ale lze použít systémový insekticid typu Mospilan 20 SP. Pokud chcete plody třešní konzumovat, je při postřiku třeba myslet na ochrannou lhůtu, která v tomto případě činí 14 dní.

Jak stříhat třešně : Třešně a višně řežeme v době květu i plodu.

Při něm zkrátíme boční větve na delší čípky (pupeny), které jsou silnější než polovina průměru hlavní osy kmene po rozvětvení. Při tomto řezu se odstraňují křižující a konkurující si výhony, větve a případně vlky.

Jak daleko od sebe sázet lípy : duby nebo lípy, můžeme uvažovat o 15-20 m. Stromy se středně velkou korunou by měly být vysazovány alespoň 12 m od sebe, stromy malých rozměrů alespoň 8 m. Jestliže se vám podařilo úspěšně zvládnout všechny předchozí kroky, vytoužený okamžik výsadby už máte na dosah ruky. Podělte se o něj s ostatními!

Co nepít na třešně

Koncentrace plynů z kvašení může pak vyvolat buď zvracení, nebo rovnou průjem. Ale pokud si dáte pár třešní a půl hodinky potom si párkrát loknete vody, mělo by být vše v pořádku. Důležité je na třešně nepít mléko! Mléčné výrobky totiž celý proce jen zhorší.

Můžeme vyzkoušet pokryvné stínomilné trvalky, jako je barvínek (Vinca sp.), nebo břečťan (Hedera sp.). Svou funkci splní také pupkovec jarní (Omphalodes verna), či zběhovec plazivý (Ajuga reptans), kopytník evropský (Asarum europaeum) konvalinka vonná (Convallaria majalis) a jiné.Pro roubování je nejvhodnější čas brzy zjara, kdy se stromy teprve začínají probouzet. Obvykle platí pořadí v roubování, kdy jako první je na řadě angrešt a rybíz, pak třešně a višně, dále meruňky, švestky, slívy a nakonec jabloně a hrušně.

Co se nesmí na třešně : Už od malička nám vtloukali do hlavy, že na třešně se nesmíme za žádnou cenu napít vody, jinak nám bude špatně. S tímto legendárním strašákem to ale není tak žhavé. Pokud sníte nadměrnou porci syrových třešní a okamžitě ji zapijete velkou sklenicí vody, tak ano, bude vám zřejmě špatně.