Ve smíšených lesích, hlavně pod buky, roste dosti hojně na dřevním opadu šupinovka šedohlínová (Pholiota lenta). Plodnice se objevují pozdě na podzim a vyrůstají až do mrazů. Před použitím je lépe slizkou pokožku klobouku sloupnout. Je vhodná do směsí a k naložení.Na sklonku podzimu již rapidně ubývá nejvíce sbíraných hřibovitých hub, nejčastěji se ještě setkáme s hřibem (suchohřibem) hnědým, hřibem strakošem, obvykle roste i hojně klouzků (obecný, sličný, zrnitý, kravský …), najdeme i některé druhy kozáků a křemenáčů.Zimní houby

V zimě roste jen několik druhů jedlých hub. Patří mezi dřevokazné houby a nalezneme je nejčastěji na pařezech, padlých, ale i živých kmenech stromů. Nejoblíbenějšími zimními houbami jsou hlíva ústřičná a penízovka sametonohá. Dalšími jedlými houbami, kterým zima nevadí jsou pařezník pozdní a jidášovo ucho.

Kdy rostou suchohřiby : V květnu a červnu se postupně objevují druhy oblíbené mezi širokou houbařskou veřejností – hřiby, kozáky, kuřátka, holubinky, suchohřiby a mnoho jiných druhů. Tato sezóna trvá obvykle do listopadu. Pokud je teplý podzim, tak někdy až do prosince.

Co kdyz houby Modrají

Pokud hřibovitá houba při krájení modrá, jsou to takzvaní „modráci“, například hřib koloděj, kovář nebo hřib satan. Pak dbám na důkladnou tepelnou úpravu pokrmu, neboť vysokou teplotou se přítomné toxiny rozpadnou. To znamená v tomto případě minimálně 15 minut smažit, vařit a vždy tyto houby krájet na malé kousky.

Jak poznat že rostou houby : Houby mají rády klidné prostředí a především dostatek vláhy. Naopak, nesnášejí vítr a příliš sucha. Snažte se proto hledat na místech v závětří a s přiměřenou vlhkostí půdy. V chladnějších obdobích, jako je jaro a začátek léta, hledáme houby spíše na slunných stanovištích – na okraji lesa, louky, při cestách a podobně.

Typickými podzimními houbami jsou líhy – líha nahloučená (Lyophyllum decastes), líha klubčitá (Lyophyllum fumosum) a líha srostlá (Lyophyllum connatum). Tyto druhy rostou v trsech, líha nahloučená až několik kilogramů těžkých. Líhy nahloučená a klubčitá jsou dobré jedlé houby.

Většina rostlin v zimě sice odpočívá, ale jsou i takové, které jakoby se už nemohly dočkat jara. Jde třeba o vilíny, lýkovce, čemeřice, talovíny, z cibulovin sněženky, bledule a šafrány.

Kdy jít na houby po dešti

Obecně platí, že houby začínají nejvíce růst po vydatných deštích (cca 10 dní po nich) a následném teplém (nikoli však horkém) počasí, nejvíce v rozmezí července a září.Proces modrání je důsledkem oxidace látek obsažených v dužině, které se řadí do skupiny tzv. pulvinových kyselin. V případě modrajících druhů rodu Boletus jde o kyselinu variegatovou, v případě rodů Xerocomus (suchohřiby) a Xerocomellus (babky) o kyselinu xerokomovou.Mezi nejedlé patří kromě kromě hřibu žlučníku ještě hřib medotrpký a hřib kříšť. „Oba mají šedý klobouk, žluté rourky a modrají,“ upřesňuje Tereza Tejklová. „Ke konzumaci pak nedoporučuje ani hřib plavý a hřib skvrnitý.

Nejvíce hub obvykle roste na jihozápadních až severozápadních svazích, méně na místech orientovaných na východ až jihovýchod.

Jak dlouho rostou houby po desti : Obecně platí, že houby začínají nejvíce růst po vydatných deštích (cca 10 dní po nich) a následném teplém (nikoli však horkém) počasí, nejvíce v rozmezí července a září.

Co lze sázet v zimě : Na podzim a za příznivého počasí i na začátku zimy můžeme vysévat mrkev, kořenovou i naťovou petržel, cibuli a včetně šalotky, zimní odrůdy česneku (paličák i nepaličák), košťálovin (např. květák Arktur a hlávková kapusta Arkta) a také přezimující špičaté zelí.

Co Ceseme na podzim

Na ovocných stromech dozrává ovoce – jablka, švestky, hrušky a ořechy. Sklízíme zeleninu ze zahrad a z polí obilí, brambory, cibuli i řepu. Ptáci, kteří by u nás v zimě nenašli potravu, odlétají do teplých krajin – třeba do Afriky. Zvířata se připravují na zimu – hodně jedí a dělají si zásoby.

Přišli jste na mýtinu a tam jsou jen odřezané houbové nožky. Na další úrodu si počkáte při dobrém počasí 7–12 dní. Polovinu z této doby však houby nejsou vůbec viditelné, nejprve totiž roste plodnice pod zemí. Pokud ale dlouho předtím nepršelo, může se tato doba růstu prodloužit až na 4 týdny.Jeho dolní polovina je nápadně širší, zbarvená do olivově hnědé, směrem vzhůru pak třeň žloutne. Dobrým poznávacím znakem kováře je, že povrch třeně nemá tzv. síťku, a v horní části bývá hustě pokrytý nepravidelnými červenými zrníčky až šupinkami.

Jak vypadá hřib nachový : Makroskopický Klobouk houby dosahuje průměru 50–150 (200) mm. Podobně jako u ostatních hřibů má v mládí polokulovitý klobouk, který se postupně narovnává. Je velmi světlý, v mládí bělavý nebo našedlý, kožově šedohnědavý, později narůžovělý, vzácně až růžový nebo purpurově načervenalý, především při vlhčím počasí.