Základní pravidla

podmět	koncovka
rod mužský životný	-I
rod mužský neživotný	-Y
rodu ženský	-Y
množném čísle rodu středního	-A

Jeho forma je velmi jednoduchá – stačí vzít základní slovesný tvar: I take, you take, we take, they take. Pouze ve třetí osobě jednotného čísla se za sloveso přidává ještě koncovka -s (he takes, she takes).Slovesný čas

1. Minulý čas vyjadřuje děje, které se odehrály v minulosti (např. Zavřel okno.).
2. Přítomný čas vyjadřuje děj, který probíhá teď (např. Zavírá okno.).
3. Budoucí čas vyjadřuje děj, který teprve bude probíhat. (Za chvíli zavře okno.).

Jak se v češtině tvoří budoucí čas : Budoucí čas (futurum) – tvoří se dvojím způsobem: U dokonavých sloves tvar přítomného času vyjadřuje budoucnost (např. udělám). U nedokonavých sloves pomocí budoucích tvarů slovesa být a infinitivu.

Kdy se píše byly a byli

Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).

Kdy se píše iy na konci : V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti.

Přítomný prostý čas popisuje obecné stavy, stálé děje, obvyklé či pravidelné činnosti. Přítomný čas průběhový popisuje právě probíhající činnosti. I live in Prague. He comes from Germany.

Sloveso "do" jako pomocné sloveso nemá žádný význam, nijak se nepřekládá. "Říká nám", že právě tvoříme otázku v přítomném čase prostém. Ve třetí osobě jednotného čísla (he, she, it) ho používáme ve tvaru "does".

Kolik slovesných času má čeština

Slovesný čas máme minulý (vařila), přítomný (vaří), budoucí (bude vařit). Slovesný způsob pak oznamovací (běhal), rozkazovací (běž!), podmiňovací (běžel by).Podle toho, zda slovesné tvary obsahují tvar jednoho, nebo více sloves, je dělíme na: • Slovesné tvary jednoduché – jsou vyjádřené jedním slovem (obsahují pouze tvar plnovýznamového slovesa) – jdu, počkej, zpívat, … POZOR!!! Jednoduché jsou i tvary sloves se zájmenem SE – směje se, učíme se …Čeština má poměrně jednoduchou soustavu slovesných časů (tempus verbi), vlastně má jen tři.

Sloveso will používáme u takové předpovědi budoucnosti, která není založená na žádných již patrných skutečnostech, člověk prostě říká svůj názor, co si myslí. I think he'll be late again. – Často chodí pozdě, tak pouze předpokládám, že dnes se to stane znovu.

Jak se píše děti byly : Je totiž potřeba si pamatovat, že zatímco dítě (v jednotném čísle) je rodu středního, děti (v množném čísle) jsou rodu ženského. Tomu odpovídají i zakončení slovesných tvarů. Vždy píšeme, že děti byly, děti si hrály, děti skákaly, děti plakaly (nikoli děti byli, děti si hráli, děti skákali, děti plakali).

Jak se píše Byli jsme : Jde‑li o muže nebo o muže a ženy zároveň, mužský rod má přednost před ženským, píšeme ‑i: Byli jsme rádi, že máme klid na sledování sportovního přenosu.

Kdy se píše Ovi a ovy

Pokud přivlastňujeme něco, co je rodu ženského, píšeme vždy koncovku -ovy. Jestliže přivlastňujeme něco, co je rodu mužského neživotného, píšeme koncovku -ovy. Pokud přivlastňujeme něco, co patří k rodu mužskému životnému, musíme napsat v přivlastňovacím přídavném jménu koncovku -ovi.

pomocné sloveso "Do" (I, you, we, they) nebo "Does" (he, she, it), potom následuje podmět (I, we, Peter, my sister, Thomas nad Jenny,…) a sloveso v infinitivu bez "to" (live, go, sleep, travel,…) a nakonec ostatní části věty.Pokud se sloveso končí na dvouhlásku -ie, je tato dvouhláska nahrazena písmenem -y, za kterým následuje -ing (lie → lying). V případě, že sloveso končí na samohlásku -e, je tato samohláska nahrazena koncovkou -ing (smile → smiling).

Kdy se v otázce používá do : OTÁZKU a ZÁPOR v přítomném čase prostém tvoříme přidáním pomocného slovesa DO. V otázce ho vložíme před podmět, v záporu k němu přidáme slovíčko NOT (DO NOT v mluvené angličtině obvykle stahujeme na DON´T) a vložíme ho mezi podmět a přísudek (sloveso).