Genotyp: soubor všech alel organismu; genotyp souhrnně určuje rozsah či míru fenotypových možností organismu. Fenotyp: soubor všech znaků jedince.GENOM je soubor veškeré DNA v jádře (příp. v mitochondriích – mitochondriální genom a v chloroplastech – chloroplastový genom). GENOTYP je soubor všech alel (forem genů) organizmu. FENOTYP je soubor všech pozorovatelných vlastností (znaků) organizmu.DĚDIČNOST VÁZANÁ NA POHLAVÍ (sex-linked) – geny leží na GONOZOMECH (pohlavních chromozomech). Je porušena podmínka Mendelových zákonů o autosomální dědičnosti. úplně pohlavně vázaná dědičnost – geny leží na heterologních segmentech pohlavních chromozomů.

Co to je alela : Alela (allela, alelomorfa) je konkrétní forma genu. Každá alela může mít jednu nebo několikero forem. Gen je zodpovědný za znak (například za barvu očí), zatímco alela je zodpovědná za projev znaku (zda budou oči modré nebo hnědé). Alely se vyskytují v párech, základem je forma dominantní (A) a recesivní (a).

Co je to mutace

Mutace je definována jako kvalitativní nebo kvantitativní změna v genetické informaci obsažené v DNA. Je považována za nevratnou (ireverzibilní) změnu a může být indukována fyzikálními, chemickými či jinými faktory. Mutace mohou vznikat na úrovni genů nebo chromozómů.

Co to je Heterozygot : Heterozygot je jedinec, jehož obě alely na sledovaném lokusu (pro příslušný gen) jsou různé. Výsledný fenotyp je určen vztahem mezi těmito alelami.

Hlavní rozdíl mezi DNA a RNA je hydroxylová skupina (OH) na 2' uhlíku ribózy v RNA, která v nukleotidech tvoří cích DNA chybí. Jak uvidíme později, tato 2'OH skupina hraje důležitou roli v che mických reakcích, kterých se RNA účastní. RNA molekuly také zaujímají daleko různorodější tvary než DNA.

Většina genů je tvořena poměrně krátkými kódujícími úseky DNA (exony). V genech převažují sekvence nekódující (introny), které jsou později vystřiženy. Kompletní soubor celé genetické informace organismu se nazývá genom. Množství genetické informace v buňce je obrovské.

Co je to Gonozomální dědičnost

Gonozomálně dominantní dědičnost (GD) je přenos sledovaného znaku, jehož alela je lokalizována na gonozomu. Mutovaná alela má vůči původní alele vztah úplné dominance. Drtivá většina gonozomálně vázaných znaků má geny lokalizované pouze na chromozomu X; výjimkou by mohla být pseudoautozomální oblast chromozomu Y.C) Dědičnost znaků pohlavím ovlivněných – SEX INFLUENCED

Jedním z takto determinovaných znaků je zbarvení srsti ayshirského skotu. Dominantní alela M determinuje mahagonové zbarvení srsti a recesivní alela m pak zbarvení červené. Mahagonové zbarvení mohou mít dominantní homozygoti MM jak krávy, tak býci.Lokus je genetický termín označující přesné místo (pozici) na chromosomu, na kterém se vyskytuje příslušný gen nebo polymorfismus. Konkrétní varianta genu či polymorfismu na příslušném lokusu se nazývá alela. Pojem lokus se také vyskytuje v často užívané zkratce QTL (z ang.

Hybridizační pokus, kdy jsou sledovány současně fenotypové projevy dvou genů je nazýván dihybridismus. Současné sledování tří znaků je nazýváno trihybridismus atd. Termín zavedl de Vries (1900) pro křížení organizmů lišících se 2 páry alternativních znaků.

Co to je delece : deletion, typ mutace, při níž je vypuštěn jeden nebo více nukleotidů z DNA (resp. z genu). Jde většinou o velmi významnou mutaci, která může zásadním způsobem ovlivnit strukturu kódované bílkoviny.

Co je to geny : Gen (z řeckého γένος, genos – „rod, potomstvo, generace“) je základní jednotkou dědičnosti. Je to úsek DNA kódující specifickou bílkovinu. Podrobněji to je sekvence nukleotidů v DNA, která kóduje syntézu RNA a následně bílkovinu. Většina DNA se nachází uvnitř buněčného jádra.

Co je to homozygotní

Homozygot je jedinec, jehož genotyp je ve sledovaném znaku tvořen jediným typem alel. Tzn. že je to organismus, jehož obě alely zkoumaného genu jsou stejné. Tento stav se označuje jako homozygotnost (homozygocie).

Hybridizační pokus, kdy je sledována dědičnost jednoho znaku determinovaného jedním genem, je nazýván monohybridismus. Hybridizační pokusy patří mezi základní metody experimentální genetiky. Získané poznatky mohou být následně využity při sledování dědičnosti monogenně determinovaných znaků v lidské populaci.RNA se, podobně jako DNA, skládá ze stavebních kamenů, kterým se říká nukleotidy. Ty jsou tvořeny vždy jednou ze čtyř základních bází (u RNA jsou to adenin, uracil, guanin a cytosin, viz obr. 1b), cukrem ribózou a fosfátovou skupinou. Nukleotidy se v RNA řadí za sebou a tvoří lineární řetězec.

Co je to RNA : Ribonukleová kyselina neboli RNA (zkratka pochází z anglického názvu ribonucleic acid) je jedním ze dvou typů nukleových kyselin. RNA hraje velmi významnou roli v růstu a rozmnožování všech buněčných organismů, tedy i člověka (viz proteosyntéza). Kromě toho je nositelkou genetické informace u mnoha virů.