Oproti plžům mají mlži obvykle oddělené pohlaví, ale třeba škeble se v případě potřeby může změnit na hermafrodita. Rozdíl je i ve vývoji mlžů – z vajíček se totiž líhnou larvy (které mohou žít paraziticky – například na žábrách ryb) a až z těch se pak vyvine samotný mlž – jedná se tedy o vývoj nepřímý.Mlži (Bivalvia) jsou vodní živočichové řazení do kmene měkkýšů (Mollusca). Je známo kolem 30 000 druhů mlžů. Patří k nim obecně známí obyvatelé mořského a sladkovodního prostředí, jako jsou ústřice, slávky, srdcovky, škeble a perlorodky.Plži (Gastropoda), dříve též břichonožci, hovorově známi jako šneci a slimáci, jsou třída bezobratlých živočichů z kmene měkkýšů. Zástupci plžů se vyskytují ve sladkých vodách, v mořích i na souši. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jakou mají schránku mlži : Mlži jsou kryti dvěma miskovitými lasturami. U hlavonožců schránka většinou chybí, nebo je silně redukována na destičku zarostlou v těle – sépiovou kost. Obývají vodní prostředí (slanou i sladkou vodu) a někteří i souš. Tělo je u většiny plžů kryté vinutou vápenitou schránkou – ulitou.

Jak se jmenuje největší hlavonožec

Velikost těla. Hlavonožci měří od jednoho centimetru do mnoha metrů (i přes 20 m). Podle současných znalostí je největším hlavonožcem kalmar Hamiltonův a nikoli krakatice obrovská.

Jaký je největší hlavonožec : Krakatice obrovské (Architeuthis dux) a kalmaři Hamiltonovi (Mesonychoteuthis hamiltoni) jsou největší známí hlavonožci. Délka jejich těla prokazatelně přesahuje 10 metrů. Oba druhy se však dělí ještě o další rekord, kterým je velikost očí. Průměr oční koule krakatic a kalmarů dosahuje 27 cm.

Plži mohou dosáhnout překvapivého věku, čím jsou větší, tím déle zpravidla žijí. Jejich oči jsou poměrně jednoduché a slouží k vnímání světla. Hlemýžď zahradní (Helix pomatia) se dožívá 7–12 let. Věk našich plžů je odvislý od jejich velikosti.

Zéva obrovská (latinsky: Tridacna gigas) je největší žijící mlž. Dorůstá velikosti až 1,2 metru, váhy až 200 kilogramů a dožívají se více než sta let. Živí se řasami, fytoplanktonem a zooplanktonem. Zéva obrovská je jedním z nejohroženějších druhů mušlí.

Kdo patří mezi plže

Plži mohou mít schránku (hlemýžď), nebo ne (slimák). Mlži mívají lasturu a dýchají pomocí žaber. Mezi sladkovodní mlže patří slávička mnohotvárná a škeble rybničná, mezi mořské například slávka jedlá, ústřice, perlotvorka, hřebenatka nebo zéva obrovská.V přírodě se jedná o 219 druhů plžů (50 druhů sladkovodních plžů a 169 druhů suchozemských plžů) a 28 druhů mlžů.Schránka měkkýšů

U měkkýšů rozlišujeme ulitu, která je typická pro plže, a lasturu, která se vyskytuje u mlžů.

Schránka měkkýšů je nejrůznějším způsobem modifikovaná, vždy z uhličitanu vápenatého, v kalcitové nebo aragonitové formě. Tvoří ji tři vrstvy: vnější periostrakum, střední vrstva kalcitová prizmatická a vnitřní vrstva aragonitová (též porcelánová).

Jaký je rozdíl mezi sépií a chobotnicí : Původně měli všichni hlavonožci vnější schránku, dnes ji mají pouze loděnky. Schránka se v evoluci přemístila dovnitř těla. Sépie má sépiovou kost, další desetiramenatci jen tzv. meč a chobotnice ztratily schránku úplně.

Co to je Kalmar : Olihně (Loligo vulgaris, angl. squid) zvané v gastronomii také kalamáry nebo krakatice jsou hlavonožci blízcí sépiím a zároveň menší příbuzní obrovských kalmarů a kratatic. Ve velkém množství žijí ve Středozemním moři, ale nacházejí se i v jiných mořích.

Kolik měřila největší krakatice

Podle jiných údajů byl největší jedinec, změřený a zvážený v roce 1879, dlouhý 17,37 metru a vážil asi 907 kilogramů; tyto údaje však nejsou spolehlivě ověřené a daleko přesahují obvykle zjištěné rozměry pro tento druh: přibližně 13 metrů délky a 275 kg váhy u samice, 10 metrů délky a 150 kg váhy u samce.

Dodnes vlastně není jasné, čím se velké krakatice živí. Podle některých názorů jsou to hlubinní krabi, obětmi mohou být i vorvani, kteří se pro krakatice naopak potápějí s občas se stávají jejích potravou. Krakatice zřejmě nejdelšími chapadly uchvátí kořist, zbylými se přichytí ke dnu a tím vorvaně utopí.Mlži se obvykle živí filtrováním drobných částeček z vody. Mají nepřímý vývoj, larvy sladkovodních druhů často parazitují na žábrách ryb. Do skupiny mlžů náleží například: škeble rybničná (1), škeble říční (2) – Velcí sladkovodní mlži s tenkostěnnými lasturami.

Co jedí MLZI : Nejčastěji mají různě tvarovanou a různě zabarvenou vápenitou schránku. Živí se planktonem ale jsou i masožraví, nejsou zatím příliš komerčně využíváni. mlži jsou měkkýši se dvěma lasturami spojenými zámkem (svalem), většinou žijí ve vodě, jsou poměrně často používáni ke kuchyňskému zpracování. nebo vařením.