Antwort Jaký je rozdíl mezi past simple a Present Continuous? Weitere Antworten – Jak poznat past simple od Past Continuous
Past Simple and Past Continuous Minulý čas prostý používáme pro děje a situace, které v minulosti proběhly a již skončili. Není zde kladen důraz na aktivitu či průběh. Minulý čas průběhový používáme pro děje, které již také skončily, ale v minulosti probíhaly a pro nás je čas, kdy probíhaly (aktivita) důležitý.Přítomný prostý čas popisuje obecné stavy, stálé děje, obvyklé či pravidelné činnosti. Přítomný čas průběhový popisuje právě probíhající činnosti. I live in Prague. He comes from Germany.Jedná se o nedokončené či neúplné děje v minulosti. Používá se: Často označuje děj, který se odehrával na pozadí nějakého příběhu vyprávěného v čase prostém, např.: "The sun was shining and the birds were singing as the elephant came out of the jungle.
Jak poznat Present Continuous : Přítomný čas průběhový používáme pro události, které se právě odehrávají. Může se jednat i o děje dlouhodobějšího vymezení, které jsou v době, kdy o nich mluvíme, pravdivé, ale zároveň jsou pouze dočasné. Příklady: Her mother is living with them at the moment.
Jak poznat past simple
Minulý čas prostý (Past Simple) použijeme v angličtině tehdy, když chceme říct, co se stalo v minulosti a skončilo už. I played football on Monday. V pondělí jsem hrál fotbal. She went to the doctor yesterday.
Jak tvořit past continuous : Minulý čas průběhový se používá, pokud se klade důraz na průběh či délku zmiňované činnosti. Tvoří se slovesem to be ve vhodném tvaru (tedy was/were) a příponou -ing. It was raining. You were driving.
Použití průběhového času
Přítomný čas průběhový používáme, když mluvíme o dějích, které právě probíhají (v době, kdy o nich mluvíme). She is cooking now. They are leaving.
Sloveso "do" jako pomocné sloveso nemá žádný význam, nijak se nepřekládá. "Říká nám", že právě tvoříme otázku v přítomném čase prostém. Ve třetí osobě jednotného čísla (he, she, it) ho používáme ve tvaru "does".
Co je to past simple a pást Continuous
U minulých časů je v angličtině klíčové, zdali pouze zmiňujeme, že se něco událo, nebo měly události vliv na to, co se událo dál. Pokud pouze zmiňujeme, že se něco událo, vystačíme si s minulým časem prostým (past simple), případně s minulým časem průběhovým (past continuous) pro dlouhotrvající činnosti.Přítomný čas průběhový se používá, pokud se něco děje právě teď, v tento okamžik.Minulý čas průběhový se používá, pokud se klade důraz na průběh či délku zmiňované činnosti. Tvoří se slovesem to be ve vhodném tvaru (tedy was/were) a příponou -ing. It was raining. You were driving.
Minulý čas prostý (Past Simple) použijeme v angličtině tehdy, když chceme říct, co se stalo v minulosti a skončilo už. I played football on Monday. V pondělí jsem hrál fotbal. She went to the doctor yesterday.
Jak zkratit You Are : Yes, I am. Yes, You are. Yes, she/he/it is.
Kdy se pouziva do A did : Pokud používáme v přítomnosti pomocné sloveso do, musí se objevit i v krátké odpovědi. V minulosti pak použijeme pomocné did, které se opět musí použít v odpovědi: Do you work Yes, I do. / No, I don't.
Jak poznat Present Simple
Present simple
Pokud ve větě použijeme pomocné sloveso, přebírá na sebe všechny gramatické funkce. Významové sloveso tedy zůstává nezměněné. Ke změně dochází jen u 3. osoby jednotného čísla, kde se ke slovesu přidává koncovka -(e)s.
Budoucí čas průběhový (Future Continuous) vytvoříme v angličtině pomocí budoucího tvaru slovesa „be“, neboli „will be“ a příčestí přítomného významového slovesa (slovesa s koncovkou –ing). Asi Vás potěší, že je tento tvar stejný pro všechny osoby. I will be swimming. I'll be swimming.pomocné sloveso "Do" (I, you, we, they) nebo "Does" (he, she, it), potom následuje podmět (I, we, Peter, my sister, Thomas nad Jenny,…) a sloveso v infinitivu bez "to" (live, go, sleep, travel,…) a nakonec ostatní části věty.
Co znamená did v angličtině : Záporný tvar a otázka
U záporných a tázacích tvarů slovesa to do jakožto běžného významového slovesa "dělat" se v minulém prostém čase používá pomocné did, např.: We didn't do our homework last night.