Přísudek jmenný se sponou (slovesně-jmenný) tvoří sponové sloveso (být, bývat, stát se, stávat se) + přídavné nebo podstatné jméno. Aby sdělení dávalo smysl, musí věta obsahovat jak sloveso (sponu), tak podstatné či přídavné jméno (jmennou část). Bez jmenné části věta nedává smysl. Příklad: Kočka je líná.Rozlišujeme několik druhů přísudku (slovesný jednoduchý, slovesný složený, jmenný se sponou, jmenný, citoslovečný).Pamatujte si, že

1. přísudek vyjadřuje, co dělá podmět.
2. ptáme se na něj otázkou: co dělá podmět věty
3. nejčastěji je vyjádřen slovesem v určitém tvaru.
4. takovému přísudku se říká slovesný
5. někdy je přísudek vyjádřen jménem, pak mu říkáme jmenný (ev. jmenný se sponou)
6. přísudek může být vyjádřen také citoslovcem.

Co je to sponové sloveso : Sponová slovesa (také kopula) se využívají v přísudku slovesně-jmenném (přísudek jmenný se sponou), kde jsou doplněna jménem. Mezi sponová slovesa patří být, bývat, stát se, stávat se a v záporu nebýt, nebývat, nestat se a nestávat se. V některých jazycích se v přítomném čase tvar slovesa být neuvádí.

Jaký je rozdíl mezi přísudkem jmenným a slovesným

slovesný – ten je vyjádřen slovesem (Petr četl, Dana zpívala, děti se učily) jmenný (bez spony) – je tvořen jménem (například Duben měsíc knih, každý svého štěstí strůjce apod.)

Co je to podmět s přísudkem : Ve větě lze zpravidla rozeznávat část podmětovou (původce, nositel činnosti) a přísudkovou( vyjadřuje činnost), jsou to dva základní větné členy tvořící základní skladební dvojici. Vztah přisuzování se vyjadřuje zpravidla shodou – přísudek se shoduje s podmětem v osobě, čísle popřípadě v rodě.

slovesný – ten je vyjádřen slovesem (Petr četl, Dana zpívala, děti se učily) jmenný (bez spony) – je tvořen jménem (například Duben měsíc knih, každý svého štěstí strůjce apod.)

Ve větě ho hledáme jako první (i dříve než podmět), vyjadřuje, co dělá podmět; nejčastěji je vyjádřen slovesným tvarem (jednoduchým nebo složeným). Přísudek můžeme rozdělit také na: holý (Petr studuje.), rozvitý (Petr dobře studuje.) a několikanásobný (Petr studuje a cestuje.)

Jak se určuje shoda podmětu s přísudkem

Pak se řídíme těmito pravidly: a) Pokud je v podmětu alespoň jedno jméno rodu mužského životného (v jednotném nebo množném čísle), pak bude v příčestí měkká koncovka i. Města, firmy i prezident reformu uvítali. b) Pokud v podmětu není žádné jméno rodu mužského životného, pak píšeme v příčestí tvrdou koncovku y.Spona může znamenat jakýkoli praktický předmět určený pro spojování těles, například: sponka do vlasů – různá provedení spon, na udržení pramene vlasů pohromadě a v účesu. spona (archeologie) – většinou ozdobný předmět, podobně jako spínací špendlík sloužící ke spínání oděvu, současně však plnící i funkci šperku.Podmět je větný člen vyjadřující původce děje nebo nositele činnosti, stavu či vlastnosti. V pasivních větách může podmět představovat cíl děje. Spolu s přísudkem je základním větným členem.

Shoda nezahrnuje pouze shodu slovesných tvarů v přísudku. Tvarově se musí shodovat nejen příčestí činná: Dívky povykoval‑y před školou, příčestí trpná: Domy byly stavěn‑y, věže vztyčen‑y, byly podán‑y nadlidské výkony a tvary přídavných jmen v přísudku: Mladíci byli nevychovan‑í.

Jak se vyznačuje podmět a přísudek : Kočka frnk na střechu. Ve větě lze zpravidla rozeznávat část podmětovou (původce, nositel činnosti) a přísudkovou( vyjadřuje činnost), jsou to dva základní větné členy tvořící základní skladební dvojici. Vztah přisuzování se vyjadřuje zpravidla shodou – přísudek se shoduje s podmětem v osobě, čísle popřípadě v rodě.

Jak poznat ve větě podmět : Úplně nejjednodušeji můžeme říct, že nám podmět říká, kdo nebo co vykonává činnost v přísudku. Označuje tedy původce děje. Maminka vaří. Děti si hrají.

Co se určuje u přísudku

Přísudek (z lat. predikát) je základní větný člen přisuzující podmětu nebo samostatně vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost, jako například prší ve větě Venku prší, či je zelený ve větě Strom je zelený. Zpravidla je to sloveso v určitém tvaru nebo pomocné (sponové) sloveso se jmenným nebo příslovečným tvarem.

Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.Shoda přísudku s podmětem je pravopisné učivo, se kterým začínají žáci ve 4. ročníku na základní škole.

Jak se ptáme na podmět : Podmětem je nejčastěji podstatné jméno nebo zájmeno, může však být být vyjádřen: kterýmkoli slovním druhem. Na podmět se ptáme: Kdo, co Na stromě rostou jablka. Kdo, co roste na stromě