6. Příslovce – vyjadřují bližší okolnosti dějů. Odpovídají na otázky kde, kam, kdy, jak (např.Spojka jako

Některé evropské země, jako jsou Rakousko, Maďarsko, Česko a Slovensko, nemají moře. Uvozuje‑li jako pouze větný člen při srovnávání, čárka se nepíše: Dosáhl stejného počtu bodů jako já. Spojkou jako se uvádějí i nevětné příklady tvořící přístavkové spojení (viz Psaní čárky ve větě jednoduché).7. Předložky Spojují se se jmény z, od, bez(e), o, na, nad, pod, pro, ve 8. Spojky Spojují slova nebo věty a, i, protože, ale, aby, že…

Jaký je slovní druh slovo nebo : 3) Spojky (Konjunkce)

– slouží ke spojování vět a větných členů; teprve ve spojení s nimi nabývají svého významu – nejsou větným členem; neplnovýznamový slovní druh – některé spojky mohou mít platnost částic a) souřadicí – a, i, ani, nebo, anebo, ale, avšak, neboť, ať, buď – nebo, aj.)

Jak se pozná zájmeno

Zájmena jsou ohebný slovní druh. Ve větě obvykle zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují. Příklady zájmen: já, my, ona, náš, jejich, jaký, někdo, žádný, se, jenž. Mluvnické kategorie zájmen: pád, číslo, rod, druh, vzor (ne všechna zájmena mají všechny kategorie).

Jak se dělí zájmena : Druhy zájmen

• osobní (on, já, ty)
• přivlastňovací (náš, jejich, vaše)
• ukazovací (ten, ta, to)
• tázací (kdo, co, který)
• vztažná (kdo, co, jenž)
• neurčitá (kdokoli, cosi, každý, všichni)
• záporná (nikdo, nic, žádný)

Spojky na základě funkce (úkolu) dělíme na souřadicí a podřadicí. Spojky podřadicí připojují věty vedlejší k jiné větě (aby, až, než, jakmile, protože, poněvadž, přestože, ač, že, když, kdyby aj.). Spojky souřadicí (a, i, ani, nebo, anebo, či, ale, však, avšak, neboť ad.)

Spojky jsou neohebný, neplnovýznamový slovní druh, který spojuje větné členy nebo věty. Spojka souřadicí spojují dva větné členy nebo dvě věty v poměru souřadném. Příklady souřadicích poměrů a spojek: slučovací poměr: a, i, nebo, či.

Co je ale za slovní druh

částice: Ale ta je krásná!Některá slova jsou vždy jen částicemi, např. kéž, asi, snad, možná. Jiná však můžeme použít buď jako částice, nebo jako jiný slovní druh (nejčastěji zájmena, příslovce, spojky).částice: Ale ta je krásná!

Druhy zájmen

druh zájmen	zájmena
PŘIVLASTŇOVACÍ	můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + svůj
UKAZOVACÍ	ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž + sám
TÁZACÍ	kdo co jaký který čí (+ přípona -pak -že)
VZTAŽNÁ	kdo, co, jaký, který, čí, jenž

Co patří do spojek : Mezi nejčastější spojky patří: a, aby, ačkoli, ale, anebo, ani, avšak, či, i, jelikož, kdyby, když, nebo, proto, protože, přestože, že. Spojky patří mezi neohebné slovní druhy, nemění totiž svůj tvar, neohýbají se.

Jaká spojka je jak :

Spojky souřadicí
slučovací	– a, i, ani, jednak – jednak, hned – hned, jak – tak
odporovací	ale, avšak, však, sice – ale
vylučovací	nebo, anebo, buď – nebo
vysvětlovací	vždyť, neboť, totiž

Co je ani za slovní druh

8. Spojky spojují slova nebo věty (nebo, ani, protože, jako).

Spojka podřadicí (hypotaktická)

Spojky podřadicí připojují vedlejší věty v souvětí k větě hlavní v poměru podřadném. Spojky podřadicí: aby, jakmile, až, než, nežli, zatímco, když, kdyby, pokud, protože, poněvadž, jelikož, jestliže, -li, přestože, ačkoli, třebaže, i když, ač, že, sotva.Úplně jednoduše bychom mohli říct, že citoslovce tedy používáme pro zapsání nějakého zvuku, který jsme zaslechli. Mohou ale také vyjadřovat naše nálady a pocity, říkáme jimi, jak se vlastně cítíme. Mezi citoslovce ale patří také slova jako pst, kšá, hyjé, haló nebo hej.

Jaký slovní druh je FRNK : Citoslovce označující zvuky se nazývají zvukomalebná. Od těchto citoslovcí se často odvozují slovesa – cheche – chechtat se, cink – cinkat, cinknout, frnk – frnknout atd. Citoslovci se stávají i ustrnulé tvary jiných slovních druhů – panečku, holenku, božíčku, běda, hybaj, marš atd.