Pojďme se na lidské tělo podívat zblízka a ukažme si, jak je tato informace ve skutečnosti nepřesná. V lidském těle se nachází 50 až 75 bilionů buněk. Podle nejnovějších vědeckých poznatků má každý druh buňky předem „naprogramovaný“ počet dělení, to znamená i délku svého života.Průměr buňky je kolem 60–70 µm, největší je ženská pohlavní buňka – vajíčko – oocyt (200–250µm) a nervová´buňka – neuron, nejmenší je červená krvinka – erytrocyt (7,5µm).Buňky živočišné

Rostlinné buňky jsou větší, jejich buněčná stěna je silná a obsahuje celulózu. V cytoplazmě se nacházejí plastidy a velké vakuoly, naopak nemají některé organely např. Golgiho aparát. Živočišné buňky obsahují více organických látek, méně vody, mají jiný metabolizmus.

Co chybi v živočišné buňce : Živočišným buňkám chybí celulózní buněčná stěna a během diferenciace se nezvětšují. Živočišné buňky bývají zpravidla velmi malé, do 20 mikrometrů. Mívají zpravidla jen jedno jádro, ale jsou i výjimky (buňky v játrech, v chrupavkách – obsahují makronukleus a mikronukleus).

Který orgán roste celý život

Nejrychleji nám roste nehet na prostředníku. Obecně nehty na rukou rostou čtyřikrát rychleji než nehty na nohou. Oční bulvy jsou celý život stejně veliké jako při narození, zato nos a uši rostou pořád. Zub je jediná část těla, která se sama neopraví.

Co je největší orgán v těle : Kůže je se svou plochou 1,5-2 m2 a hmotností 7-10 kg největším orgánem lidského těla. Kůže má komplexní stavbu a plní rozličné funkce jako zásobní orgán, tepelný regulátor, vylučovací orgán, přijímací orgán, orgán látkové výměny a orgán smyslového vnímání.

Jádro se vyskytuje v buňkách všech eukaryot (s několika drobnými výjimkami – např. lidská červená krvinka), tedy u všech rostlin, živočichů, hub nebo např. u prvoků. Někdy jich je dokonce v buňce více než jedno.

Živočišným buňkám chybí celulózní buněčná stěna a během diferenciace se nezvětšují. Živočišné buňky bývají zpravidla velmi malé, do 20 mikrometrů. Mívají zpravidla jen jedno jádro, ale jsou i výjimky (buňky v játrech, v chrupavkách – obsahují makronukleus a mikronukleus).

Jak je velká Rostlinna bunka

Celkem se na stavbě orgánů cévnatých rostlin podílí zhruba 30 – 40 různých typů buněk. Velikost rostlinných buněk se pohybuje nejčastěji v rozmezí 10 – 100 µm.Délka života lidského neuronu se odhaduje na 90–120 let. Přesto na Zemi prokazatelně žijí vyšší tvorové, kteří nás délkou života (a tudíž i životností neuronů) dalece převyšují – například želva sloní. Je stavba jejích nervových buněk natolik odlišná od té našíMnohobuněčné organismy tvoří stovky až miliony buněk, jako například u člověka. Jiné organismy zase tvoří jen jediná buňka. Příkladem jsou bakterie, prvoci a další jednobuněčné organismy. Každá buňka má membránu, jádro a cytoplazmu.

Kůže tvoří souvislý pokryv lidského těla a váží 3 kg dohromady s podkožní tukovou tkání. Až 20 kg. Patří mezi nejtěžší orgán lidského těla.

Co s tělem po smrti : Po smrti se v těle odehrávají různé procesy, které vedou k jeho rozkladu. Bez přívodu kyslíku a energie dochází ke ztrátě funkce buněk a orgánů a tělo postupně přestává fungovat. Zhruba několik minut po zástavě srdce dochází k zastavení proudu krve, což má za následek ztrátu kyslíku v tkáních.

Jaká buňka nemá jádro : Existují i buňky bezjaderné, takzvané neplnohodnotné, jako jsou červené krvinky savců, tedy i člověka. Také rostlinné buňky, které tvoří lýko (články sítkovic, sítkové buňky) nemají funkční jádra, ale jsou vyživovány buňkami okolními, které jádro mají.

Jak je velká buňka

Průměrná velikost živočišné buňky je 10-20 µm. Příklady velikostí: • buňky kůry mozečku 4–6 µm; • lidské erytrocyty 7,5 µm; • megakaryocyty a osteoklasty 40–90 µm; • motorické neurony předních rohů míšních 150 µm; • lidské vajíčko 200 µm, obojživelníků 1,5 mm, ptáků v cm.

Průměrná velikost živočišné buňky je 10-20 µm. Příklady velikostí: • buňky kůry mozečku 4–6 µm; • lidské erytrocyty 7,5 µm; • megakaryocyty a osteoklasty 40–90 µm; • motorické neurony předních rohů míšních 150 µm; • lidské vajíčko 200 µm, obojživelníků 1,5 mm, ptáků v cm.Stejně jako rostlinná buňka obsahuje cytoplazmu, plazmatickou membránu, jádro a mitochondrie. U jednobuněčných živočichů jsou i vakuoly (potravní). Neobsahuje buněčnou stěnu a chloroplasty!

Co obklopuje jádro buňky : karyon – jádro) je organela eukaryotických buněk, v níž je uložena většina genetického materiálu (DNA) buňky. Jedná se o váček obalený dvěma buněčnými membránami, který má v průměru 5–10 mikrometrů.