Mezi rozšířená duševní onemocnění dnes patří deprese (která se globálně dle údajů WHO týká zhruba 300 milionů lidí), bipolární porucha (60 milionů), demence (50 milionů), schizofrenie (23 milionů) a další. Těžkou formou určité duševní poruchy pak trpí přibližně čtyři procenta světové populace.Napoví vám následující výčet příznaků, které mohou být důvodem k návštěvě odborníka.

1. Potíže se spánkem.
2. Snížený zájem o věci, které vás dříve bavily.
3. Všechno vás rozčiluje.
4. Jste zaplaveni hanbou a pocity viny.
5. Vaše chutě se výrazně změnily.
6. Pociťujete nadměrnou únavu.
7. Neschopnost se soustředit.

Příznaky a projevy

Mezi ty, které mohou projevům nemoci předcházet, lze zařadit např.: tendence uzavírat se před okolím, obtíže v osobní hygieně, výraznou vztahovačnost, oploštělost emocí, nesoustředěnost, pocity pronásledování, bizarní nápady, ale také zvýšené užívání návykových látek.

Co jsou organické duševní poruchy : Organické duševní poruchy (F00 – F09)

organická porucha – jakýkoli úraz, porucha, poškození, který vede k dysfunkci (trvalé nebo přechodné) mozku a tím k různým poruchám jeho funkcí.

Co jsou duševní problemy

Co je duševní onemocnění Duševní porucha se používá k popisu takových problémů v oblasti duševního zdraví, které závažným způsobem omezují schopnost jedince dobře se cítit a dobře fungovat v souladu se sebou samým a se svým okolím.

Co je to schizofrenie : Schizofrenie je duševní onemocnění řadící se mezi psychotické poruchy. Často bývá mylně označována jako rozdvojená osobnost, čímž se mělo původně zdůraznit rozštěpení mezi myšlením, emocemi a chováním. Nemoc se projevuje poruchami myšlení (bludy), poruchami vnímání (halucinacemi) a poruchami jednání.

Psychický kolaps je stav, pro který je typická zvýšená únava, podrážděnost, problémy se spánkem, ale i deprese, apatie a frustrace. Příznaky psychického kolapsu se vyplatí nepodceňovat a začít je včas řešit.

Lidé s GAD často zažívají obavy a napětí, které přesahují běžné starosti. Mezi charakteristické projevy GAD patří pocity neklidu, rozrušení, snadná únava, obtíže se soustředěním, bolesti hlavy, svalů, žaludku nebo jiné nevysvětlitelné bolesti. Může zasahovat do každodenních aktivit a zhoršovat kvalitu života.

Co zpusobuje psychické poruchy

Velká část duševních onemocnění vzniká na podkladě nějakých dispozic. Patří zde způsob výchovy, události, které se vyskytují v průběhu života, potíže v mezilidských vztazích, pracovní a existenční starosti. Také bývá přítomen i „spouštěcí faktor", který vlastní nemoc vyvolává.Porucha, při níž člověk náhle není schopen hýbat některou svalovou skupinou, např. rukou. Stav může budit zdání somatického onemocnění, např. cévní mozkové příhody.Pseudodemence je stav vyznačující se kognitivními poruchami, jejichž příčinou však není skutečná neurodegenerativní demence. Pseudodemence může být odhalena během podrobného vyšetřování možných příznaků a příčin demence.

Psychický kolaps je stav, pro který je typická zvýšená únava, podrážděnost, problémy se spánkem, ale i deprese, apatie a frustrace. Příznaky psychického kolapsu se vyplatí nepodceňovat a začít je včas řešit.

Jak se projevuje nervové zhroucení : Mezi hlavní příznaky patří chronický pocit psychické únavy a tělesné nemohoucnosti, přehnaná sebekritika a snížená sebeúcta, podrážděnost, negativismus, bolesti hlavy, trávicí obtíže, úbytek či přírůstek váhy, poruchy spánku či zkrácený dech.

Jak poznám že jsem schizofrenik : Příznaky schizofrenie

Narušené myšlení: obtíže s organizací myšlenek nebo sledováním konverzace. Pokles motivace: osoba může mít pocit, že nemá energii nebo zájem dělat běžné věci. Emocionální zploštění: omezená schopnost vyjadřovat emoce. Pohybové poruchy: zvláštní pohyby, jejich opakování nebo naopak ustrnutí.

Jak zacina Psychoza

Objevují se deprese, ztráta zájmu o okolí, úzkost, napětí podrážděnost až agresivita, nespavost, porucha pozornosti, počátky bludů a halucinací. Po akutní fázi psychózy nastává období odeznívání nemoci a následně remise. Může trvat i řadu let.

Psychická únava se projevuje jinak. Vnímáme ji jako pocity totálního vyčerpání, kdy se špatně soustředíme, jsme ospalí, malátní, dochází ke zhoršení paměti a nechce se nám vůbec do ničeho. Můžeme mít potíže se spánkem, dostaví se změny nálad a nechuť k jakékoli činnosti.Úzkosti nepřijdou ze dne na den. Vždy tomu něco předchází. Většinou je to kombinace dlouhodobého stresu, nedostatečného odpočinku a obavy nejrůznějšího typu. Kromě chronického stresu mohou být úzkosti vyvolány dlouhodobým reálným strachem, který doprovází špatný spánek nebo nervozita.

Co se děje v mozku při úzkosti : Záchvat úzkosti může způsobit, že někdy mozek vyškrtne zrak, nebo jiný smysl, jindy myšlení, paměť nebo dokonce dojde k celkové ztrátě vědomí. Takový extrémní záchvat úzkosti se objeví, pokud mozek hlásí ohrožení smrtí nebo extrémní bolestí včetně bolesti psychické.