Mezi rozšířená duševní onemocnění dnes patří deprese (která se globálně dle údajů WHO týká zhruba 300 milionů lidí), bipolární porucha (60 milionů), demence (50 milionů), schizofrenie (23 milionů) a další. Těžkou formou určité duševní poruchy pak trpí přibližně čtyři procenta světové populace.Může jít o stále smutnou náladu, pokles sebevědomí, nepřiměřené výčitky, neschopnost prožívat radost, nesoustředěnost, nerozhodnost, celkové zpomalení či naopak napětí a neklid, extrémní únavu, potíže se spánkem (nedostatek či přemíra), sníženou nebo zvýšenou chuť k jídlu a objevit se mohou i sebevražedné myšlenky.Člověk s akcentovanou osobností má určité povahové rysy zvýrazněné, ale ještě ne natolik, aby se dalo mluvit o poruše osobnosti. Pro lidi s narušenou osobností je typické, že opakují stále stejné způsoby chování, i když se v minulosti stokrát přesvědčili, že tyto vzorce nefungují.

Jak se dělí psychické poruchy : Takové projevy emocí, myšlení a chování, které lze již diagnostikovat v rámci duševních poruch, můžeme rozdělit následovně: Úzkostné či neurotické poruchy. Poruchy osobnosti. Psychotické a afektivní poruchy.

Co je disociační porucha

Porucha, při níž člověk náhle není schopen hýbat některou svalovou skupinou, např. rukou. Stav může budit zdání somatického onemocnění, např. cévní mozkové příhody.

Co patří mezi poruchy osobnosti : Obsah

• 3.1 Paranoidní porucha osobnosti (F60.0)
• 3.2 Schizoidní porucha osobnosti (F60.1)
• 3.3 Disociální porucha osobnosti (F60.2)
• 3.4 Emočně nestabilní porucha osobnosti (F60.3)
• 3.5 Histrionská porucha osobnosti (F60.4)
• 3.6 Anankastická porucha osobnosti (F60.5)
• 3.7 Anxiózní (vyhýbavá) porucha osobnosti (F60.6)

Lidé s poruchou osobnosti se vzorci svého chování často výrazně odlišují od chování lidí ve svém okolí, např. jde-li o vyjadřování pocitů, mezilidskou komunikaci nebo budování vztahů. Své chování většinou jen stěží dokážou změnit, což může mít negativní dopad na jejich mezilidské vztahy.

Duševní nemoc či porucha se u dětí i dospělých projevuje problémy v oblasti nálad a emocí, v oblasti myšlení, pozornosti a paměti a také v chování, sebekontrole. Tyto potíže se často kombinují, komplikují či přímo znemožňují zapojení nemocného do běžného života a přinášejí pocit utrpení pro něho samotného.

Co to je Anxiózní syndrom

Hlavní rysy člověka s anxiozní (vyhýbavou) osobností: pocit méněcennosti, zranitelnost, nejistota. Nejdříve vyjasnění základního pojmu: anxieta = úzkost, anxiózní = úzkostný. Jde tedy o úzkostnou poruchu osobnosti. Hlavní roli zde hraje úzkost, což je strach, u něhož se neví, "z čeho" vlastně je.Disociál považuje svět kolem sebe za nepřátelské místo, proti němuž musí bojovat. Disociální osobnosti se také říká osobnost antisociální, tedy protispolečenská. Pojem se často zaměňuje s označením "asociální", což ovšem znamená "nespolečenský".Mezi příčiny poruch patří především dědičné vlivy, dále pak vlivy psychosociální (zejména výchova). Ke změně osobnosti však může dojít i v průběhu života následkem psychického traumatu, endokrinopatií, stresu, užívání drog, vaskulárních onemocnění CNS, expanzivních procesů nitrolebních nebo jiného duševního onemocnění.

Schizotypní porucha představuje onemocnění, které nestojí v popředí pozornosti psychiatrů. Obvykle bývá chápána jako stav stojící na hranici schizofrenie. Se schizofrenií ji spojují zejména kognitivní poruchy, sociální stažení a zúžená afektivita. Souvislost je ale zřejmá i na genetické úrovni.

Co je to schizoafektivní porucha : Schizoafektivní porucha je časté psychické onemocnění. Na rozdíl od schizofrenie se vyskytuje současně s bludy a halucinacemi také porucha nálady. Nálada je chorobně smutná nebo naopak radostná se zvýšeným sebevědomím.

Co zpusobuje psychické poruchy : Velká část duševních onemocnění vzniká na podkladě nějakých dispozic. Patří zde způsob výchovy, události, které se vyskytují v průběhu života, potíže v mezilidských vztazích, pracovní a existenční starosti. Také bývá přítomen i „spouštěcí faktor", který vlastní nemoc vyvolává.

Jak se projevuje schizofrenie

Příznaky schizofrenie

Narušené myšlení: obtíže s organizací myšlenek nebo sledováním konverzace. Pokles motivace: osoba může mít pocit, že nemá energii nebo zájem dělat běžné věci. Emocionální zploštění: omezená schopnost vyjadřovat emoce. Pohybové poruchy: zvláštní pohyby, jejich opakování nebo naopak ustrnutí.

Afektivní poruchy, jinak také poruchy nálady, se projevují změněnou náladou, která neodpovídá reálné životní situaci nemocného a narušuje jeho uvažování, jednání i somatické (tělesné) funkce.Schizoidní porucha osobnosti – jedná se o jedince, kteří se hodně stahují do sebe, navazují málo vztahy s druhými lidmi, věnují se samotářské činnosti, bývají emočně chladní, mají málo známých, nadměrně se zabývají fantaziemi a svým vnitřním světem, jsou lhostejní ke chvále i kritice.

Jak poznat hraničáře : Hraničáři bývají atraktivní, svůdní a charismatičtí, ale jejich nálady se neustále mění a jejich chování je extrémně nestabilní a nepředvídatelné. Vztahy, které mají, bývají intenzivní, chaotické a plné konfliktů.