Nářečí neboli dialekt řadíme do nespisovné části jazyka, kterou se běžně dorozumíváme.Hlavní znaky

• hlásková změna ý > ej (živý > živej) – v některých případech i í > ej (vozík > vozejk)
• diftongizace ú > ou (soused – stejně jako ve spisovné češtině), na počátku slov nedůsledně (ouroda i úroda)
• asimilace znělosti v případě sh- na sch-
• protetické v na začátku slova, popř.

většinou označení pro tradiční teritoriální (lokální, místní) dialekt: územně (geograficky) vymezený útvar národního jazyka, který je určen vztahem k jiným teritoriálním útvarům a k jazyku národnímu; historicko-genealogické označení pro jednotlivé jazykové rodiny odštěpující se ze společného základu, např.

Co to je teritoriální nářečí : Většinou se takto označují tradiční teritoriální nářečí, tj. takový útvar národního jazyka, který je vymezen územně, lokálně.

Jak se mluví na Moravě

Morava
Jazyk	čeština (moravština)
Národnostní složení	Češi, Moravané, Slezané, Slováci aj.
Náboženství	křesťanství aj.
Správa regionu

Jak se mluví na Valašsku :

Valašsko
Nejvyšší bod	Radhošť (1129 m n. m.)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	250 000
Jazyk	valašský dialekt češtiny (východomoravská nářeční skupina)

Území Čech v užším smyslu (tedy České republiky vyjma Moravy) lze z hlediska dialektologického rozdělit na čtyři oblasti, a tedy čtyři nářeční podskupiny – středočeskou, jihozápadočeskou, severovýchodočeskou a jihovýchodočeskou.

Podle expertky z Ústavu pro jazyk český Akademie věd Jarmily Bachmannové měla vlastní nářečí i metropole. Nahradila ho však obecná čeština. „V dnešní době se v metropoli mluví obecnou češtinou, ale v minulosti Praha vstřebávala nářečí ze svého okolí a měla díky tomu i své vlastní,“ říká Bachmannová.

Jak vzniká nářečí

Nářečí jsou výsledkem územní diferenciace daného národního jazyka. Vznikají (vznikaly) z důvodu izolovanosti od kulturních center, ze kterých se určité jazykové změny šíří směrem k periferiím.Pozdravím několik známých a zamířím ke stolu, kde sedí kamarád. „Ahoj, Honzo,“ pozdravím, ale dočkám se jen nesouhlasného zavrtění hlavou.nářečí se užívá výrazu synek, na Valašsku ogar s jižní variantou ogara. V městské mluvě převládá pojmenování kluk, místy se objevuje název chlapec, u mladé generace na Moravě i hoch (jenž však má zde často expresivní zabarvení), popř. i další regionální označení typická pro venkovské okolí.

Takže pro ty, kdož nevědí: Švrlák je v dnešní terminologii vlastně ponorný mixér. Ale na ruční pohon. Vyrobený z kmínku nebo špičky jehličnanu.

Co je typické pro Valašsko : Pro Valašsko jsou typické různé varianty jídel se zelím. Nejznámější je kyselice, hustá polévka z kysaného zelí a smetany, obohacená o brambory, někdy i o klobásy. Obliba všech těchto krajových pokrmů stále roste. Mezi velmi oblíbená jídla patří i halušky.

Na jakém místě je čeština : Pokud by vás zajímalo, jak je na tom čeština, ta podle některých statistik patří do top dvacítky a někdy dokonce do top patnáctky nejtěžších světových jazyků.

Jak mluví Moraváci

Oblast Čech spojuje obecná čeština, Morava ale žádnou „obecnou moravštinu“ nemá. A kromě konkrétních nářečních výrazů z velmi konkrétních částí Moravy se například východomoravská nářečí – která se spisovné češtině v mnoha ohledech blíží nejvíc – od zcela spisovného jazyka liší dokonce v mnohém.

Zemáky – Brambory. Na dědinách si spousta lidí pěstuje svoje vlastní zemáky.Na Valašsku mluví lidé zvláštním jazykem – říká se mu valašské nářečí. Jako by bohatost přírodních krás Valašska měla vliv na bohatství řeči. Tradiční mluva zdejších lidí je krásná, barvitá a melodická. Toto nářečí je plné přejatých slov a změkčenin.

Co se pije na Valašsku : Kromě švestek se alkohol pálil i s třešní nebo hrušek. Sezóna pěstitelského pálení ovoce na Valašsku v těchto dnech pomalu končí. A byla opravdu dlouhá. Díky bohaté úrodě byla většina pěstitelských pálenic v provozu už od poloviny července.