Dělí se dále na dva poddruhy.

1. Přísudek slovesný jednoduchý tvoří jedno sloveso v určité osobě, čase. Kočka leze dírou.
2. Přísudek slovesný složený tvoří sloveso způsobové (muset, moci, smět, mít, chtít) nebo fázové (začít, začínat, zůstat, zůstávat, přestat, přestávat) a infinitiv. Kočka chce prolézt dírou.

jmenný (bez spony) – je tvořen jménem (například Duben měsíc knih, každý svého štěstí strůjce apod.) slovesně jmenný (někdy také jmenný se sponou) – má vždy dvě části: sponové sloveso (být, bývat, stát, stávat se) a jmennou část, nejčastěji podstatné jméno nebo přídavné jméno, není to ale podmínkou.Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.

Jak poznam Holy přísudek : PŘÍSUDEK HOLÝ

Nezávisí na něm už žádný další větný člen. Auta troubila. Květiny uvadaly. (V obou větách je zastoupen vždy jen přísudek a podmět, tedy celá základní skladební dvojice.)

Jak poznat Rozvitý přísudek

Přísudek rozvitý:

Kromě přísudku se (v přísudkové části věty) dozvídáme další (rozvíjející) informace. Tedy nejen CO se děje, ale JAK, KDE, KDY, JAKÉ JSOU PODROBNOSTI. Simona s Martinou každý den kreslí. Dnes jsme nedostali domácí úkol.

Co je to všeobecný podmět : Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen. Dá se nahradit za oni / ony. Neurčitý podmět je podmět, který je ve větě neznámý.

Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen. Dá se nahradit za oni / ony. Neurčitý podmět je podmět, který je ve větě neznámý.

Přísudek (z lat. predikát) je základní větný člen přisuzující podmětu nebo samostatně vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost, jako například prší ve větě Venku prší, či je zelený ve větě Strom je zelený. Zpravidla je to sloveso v určitém tvaru nebo pomocné (sponové) sloveso se jmenným nebo příslovečným tvarem.

Jak poznat shodu podmětu s přísudkem

Shoda nezahrnuje pouze shodu slovesných tvarů v přísudku. Tvarově se musí shodovat nejen příčestí činná: Dívky povykoval‑y před školou, příčestí trpná: Domy byly stavěn‑y, věže vztyčen‑y, byly podán‑y nadlidské výkony a tvary přídavných jmen v přísudku: Mladíci byli nevychovan‑í.Přísudek holý – jedná se o přísudek, který není dále rozvit (Petr a Markéta nakupují. Malý králík hopsá.). Přísudek rozvitý – jedná se o přísudek, který je dále rozvit dalším větným členem (Petr a Markéta nakupují potraviny. Malý králík hopsá lesem.).Několikanásobný podmět se skládá ze jmen v čísle jednotném

živ., shoda se řídí jím, a v přísudku proto píšeme měkké ‑i: Muž a žena stáli poněkud bezradně před obchodním centrem.

Podmět rozvitý

1. Je rozvitý nejméně jedním dalším větným členem.
2. Příklad: Hvězdné války nekončí. Výbuchy sopek mohou být nebezpečné.

Co to je přísudek Rozvitý : Přísudek rozvitý – jedná se o přísudek, který je dále rozvit dalším větným členem (Petr a Markéta nakupují potraviny.

Jaké jsou druhy podmětu : Vyjádřený podmět je podmět, který je ve větě slovně vyjádřen. Nevyjádřený podmět je podmět, který není ve větě slovně vyjádřen, ale známe ho. Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen.

Jak se pozna podmět vseobecny

Jestliže není podmět v textu přímo napsán a poznáme ho z kontextu (v předešlé větě, podle tvaru přísudku), jedná se o podmět nevyjádřený (zpíval). Rozlišujeme také všeobecný podmět, o tom mluvíme, pokud nemůžeme určit, kdo přesně činnosti v přísudku vykonával (například hlásili to v rozhlase).

Základní větné členy jsou podmět a přísudek. Rozvíjející větné členy jsou předmět, příslovečné určení, přívlastek a doplněk. Větný člen může být tvořen jedním slovem, někdy ho ale může tvořit i spojení více slov.Ve větě lze zpravidla rozeznávat část podmětovou (původce, nositel činnosti) a přísudkovou( vyjadřuje činnost), jsou to dva základní větné členy tvořící základní skladební dvojici. Vztah přisuzování se vyjadřuje zpravidla shodou – přísudek se shoduje s podmětem v osobě, čísle popřípadě v rodě.

Jak se dělá shoda podmětu s přísudkem : Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).