Terapie (léčba): ZaVm neexistuje lék, který by umožnil ALS zcela vyléčit nebo alespoň trvale zastavil její rozvoj. Jediným lékem, který je v současné době schválen v Evropě a je dostupný všem pacientům s ALS bez výrazně vyjádřené slabosy dýchacích svalů, je riluzol.Více než polovina všech lidí s ALS žije více než tři roky po stanovení diagnózy. během progrese onemocnění dochází k obtížím s chůzí, s oblékáním, psaním, mluvením, polykáním a dýcháním.Jako rizikové faktory ALS můžeme uvést kouření, práce s toxickými látkami a pesticidy, přemíra fyzické aktivity, věk (nad 50. let) či genetické dispozice. Pro potvrzení ALS je třeba neurologické vyšetření.

Jak rychle postupuje ALS : Incidence onemocnění je 2,6 na 100 000 za jeden rok, zatímco prevalence je 7–9 na 100 000. Rychlost, jakou nemoc postupuje, je individuální. Průměrná doba nemoci se uvádí 2–4,3 roku, přičemž zhruba 25 % pacientů přežije 5 let a 8–16 % 10 let a 5 % žije 20 let.

Co způsobuje ALS

Dochází k postupnému odumírání motoneuronů a následnému oslabení a atrofii svalů. Jednotlivé spouštěče těchto patologických dějů se v klinické praxi určit nedají. Jako rizikové faktory se uvádí kouření, intenzivní fyzická aktivita v minulosti, práce s pesticidy a jinými toxickými látkami a další.

Jak zpomalit ALS : Doposud nebyl objeven žádný lék, které by dokázal tuto nemoc vyléčit, ale k dispozici jsou léčby, které mohou zpomalit postup nemoci. To znamená, že kromě buněčné terapie a fyzioterapie provádíme další krevní a genetické testy za účelem odstranění krevní nerovnováhy a odstranění toxických produktů z pacientova těla.

Studie ukazují, že na vzniku onemocnění se podílí oxidační stres, špatně sbalené proteiny či defekty v jednotlivých genech. Dochází k postupnému odumírání motoneuronů a následnému oslabení a atrofii svalů. Jednotlivé spouštěče těchto patologických dějů se v klinické praxi určit nedají.

Zpočátku se nemoc projevuje velmi nenápadně. Nemocný ztrácí jemnou motoriku a dělá mu problémy např. psaní, zapínání zipů a knoflíků, nebo častěji zakopává. To, jakým způsobem se začne choroba projevovat, závisí na tom, zdali dřív postihne horní, nebo dolní část těla.

Koho postihuje ALS

Incidence ALS v populaci celosvětově je 1–2:100 000 (prevalence 4–6:100 000), a to poměrně uniformně napříč národnostmi. Onemocnění postihuje jedince obvykle mezi 50. –70. rokem věku, před 40.Diagnózu ALS usuzujeme z klinického průběhu a po vyloučení jiných onemocnění s podobným klinickým obrazem. Stěžejním vyšetřením je elektromyografie (EMG), vyšetření nervů svalů. Dále pacient v závislosti na klinickém obrazu může podstoupit CT nebo MRI vyšetření mozku, MRI míchy a laboratorní vyšetření krve a moči.