Pokud jsou ve tvaru určitém (tj. vyjadřují určitou osobu), ptáme se na ně CO KDO DĚLÁ: Pes skáče.Slovesa I. – osoba, číslo, způsob, čas

• Slovesa vyjadřují akci.
• U sloves určujeme 3 osoby, první, druhou a třetí.
• jednotné, množné
• Slovesný čas máme minulý (vařila), přítomný (vaří), budoucí (bude vařit).
• Slovesný způsob pak oznamovací (běhal), rozkazovací (běž!), podmiňovací (běžel by).

Slovesa vyjadřují, co podstatná jména dělají nebo co se s nimi děje (vyjadřují činnost, stav a změnu stavu). Příklady: Cestuje, otáčí se, budu malovat, učit se, spát, jedl Slovesa dělíme na určitá a neurčitá.

Jak se určuje u sloves : U sloves se dá určit OSOBA, ČÍSLO a ČAS. INFINITIV je neurčitý tvar slovesa, nedá se určit ani osoba, ani, číslo ani čas. Většinou končí na -t ( někdy -ci, -ct), např.: jít, vařit, volat, péct, říci….

Jak se ptáme na podstatné jméno

Podstatná jména mění svůj tvar. Ptáme se na ně pádovou otázkou. Kdo Koho

Co to je přísudek : Přísudek (z lat. predikát) je základní větný člen přisuzující podmětu nebo samostatně vyjadřující činnost, stav nebo vlastnost, jako například prší ve větě Venku prší, či je zelený ve větě Strom je zelený. Zpravidla je to sloveso v určitém tvaru nebo pomocné (sponové) sloveso se jmenným nebo příslovečným tvarem.

Soubor formálních vlastností, na jejichž základě se rozdělují česká slovesa, resp. jednoduché slovesné tvary.

umime.to/B1C

• osoba (první, druhá, třetí)
• číslo (jednotné, množné)
• způsob (oznamovací, podmiňovací, rozkazovací)
• čas (minulý, přítomný, budoucí)
• rod (činný, trpný)
• vid (dokonavý, nedokonavý)
• třída a vzor.

Co to je vid

Slovesný vid vyjadřuje u sloves průběhovost (děj není ukončený, nelze jej ukončit, nebo je časově neohračinený) nebo jednorázovost děje (děj je ukončený, nebo může být ukončený). Vid dokonavý vyjadřuje jednorázový nebo ukončený děj. Dokonavá slovesa mají tvary, které vyjadřují minulý nebo budoucí čas (přišel, přijde).Snadno vid poznáte, pokud si sloveso řeknete ve správném infinitivu a před něj vložíte sloveso bude (budu). Pokud to lze říct je sloveso NEDOKONAVÉ. Pokud to nelze říct, jde o sloveso DOKONAVÉ. Pokud byste s tím měli problém, je tu ještě výklad na škole v pyžamu.V češtině rozlišujeme u podstatných jmen tři různé rody: rod mužský, rod ženský a rod střední. Mužský rod se dělí na životný a neživotný. Rod podstatného jména zjistíme pomocí ukazovacích zájmen TEN, TA, TO (ten pes – rod mužský, ta žena – rod ženský, to dítě – rod střední).

Patří sem jak názvy obecné (holčička, kočka, babička), tak názvy vlastní (Jitka, Mikeš, Iva). Podstatná jména poznáme také podle toho, že si na ně můžeme ukázat: TEN, TA, TO, případně TI, TY a TA. Například: ten medvěd, ta medvědice,to medvídě, ti medvědi, ty medvědice a ta medvíďata.

Co je to všeobecný podmět : Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen. Dá se nahradit za oni / ony. Neurčitý podmět je podmět, který je ve větě neznámý.

Co je druh přísudku : Rozlišujeme několik druhů přísudku (slovesný jednoduchý, slovesný složený, jmenný se sponou, jmenný, citoslovečný).

Kolik máme slovesných trid

V češtině rozdělujeme slovesa do pěti slovesných tříd. Jejich pojmenování je jednoduché, říká se jim totiž první, druhá, třetí, čtvrtá a pátá.

umime.to/B1C

• osoba (první, druhá, třetí)
• číslo (jednotné, množné)
• způsob (oznamovací, podmiňovací, rozkazovací)
• čas (minulý, přítomný, budoucí)
• rod (činný, trpný)
• vid (dokonavý, nedokonavý)
• třída a vzor.

Osoba je mluvnická kategorie sloves, zájmen a někdy i dalších slovních druhů (např. v češtině spojek abych / abys / aby). Typicky existují tři kategorie osoby, které rozlišují, zda je podmětem věty mluvčí (první osoba), posluchač (druhá osoba) či někdo jiný (třetí osoba).

Jaké máme mluvnické kategorie : Mezi gramatické kategorie (mluvnické významy slov) patří především slovní druh, rod, pád, číslo, slovesný čas, osoba, způsob a v češtině také vid. Gramatické kategorie se v různých jazycích vyjadřují různým způsobem. V češtině se gramatické kategorie zpravidla vyjadřují různými tvary téhož slova.