Antwort Jaké náhrady náleží zaměstnanci v případech pracovní neschopnosti pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání? Weitere Antworten – Jaké náhrady škody náleží zaměstnanci v případě pracovního úrazu

Jaké náhrady náleží zaměstnanci v případech pracovní neschopnosti pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání?
Zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz, má právo na to, aby mu zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, poskytl náhradu zejména za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, náhradu …Podle výše průměrné hodinové mzdy obdržíte 90, 60 nebo 30 % výdělku. Pokud se účastníte nemocenského pojištění – a jste v klasickém zaměstnaneckém poměru – od 15. dne obdržíte nemocenskou. Tu budete dostávat po dobu trvání pracovní neschopnosti, maximální hranicí je však 380 dní.Hodnota jednoho bodu bolestného pro rok 2024 je 424,27 Kč

Díky novelizujícímu nařízení č. 451/2022 je tedy nově 1 bod vypočítán jako 1 % průměrné mzdy za první tři kvartály předcházejícího roku, tato hodnota činí pro rok 2023 činí 42 427 Kč, jedno procento (a jeden bod hodnocení úrazu) je tedy 424,27 Kč.

Kdo hradí nemoc z povolání : 262/2006 Sb. (zákoníku práce) [2]. Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž daná nemoc z povolání vzniká.

V jaké výši ručí zaměstnanec za škody způsobené pod vlivem alkoholu

Pokud se jedná o úmyslné způsobení škody nebo způsobení škody pod vlivem alkoholu, případně jiných návykových látek, má zaměstnanec povinnost uhradit i ušlý zisk firmy a nahradit škodu v její plné výši.

V jaké výši ručí zaměstnanec za škody způsobené zaměstnavateli nedbalostí : Zákoník práce limituje náhradu škody do výše 4,5násobku jeho průměrného výdělku, za předpokladu, že škoda byla způsobena neúmyslně, bez vlivu alkoholu či drog. Při výpočtu průměrného měsíčního výdělku musíme postupovat v souladu s § 351 – § 362 ZP. Ve vícesměnném provozu činí stanovená týdenní doba 37,5 hodin.

Při pracovním úrazu má poškozený zaměstnanec nárok na náhradu ztráty na výdělku neboli náhradu ušlé mzdy, a to ve výši rozdílu mezi mzdou, kterou dosahoval před úrazem, a nemocenskou. Nárok zaměstnance vzniká každý měsíc a zaměstnavatel je povinen mu doplácet mzdu tak, aby to na svém rozpočtu vůbec nepoznal.

Při pracovním úrazu máte nárok na náhradu za:

  • bolestné za pracovní úraz.
  • ztížení společenského uplatnění
  • ztrátu na výdělku.
  • účelně vynaložené náklady na léčbu pracovního úrazu.
  • náklady za péči po úrazu (i od rodiny)
  • věcnou škodu.

Jak se pocita bolestné

Bolestné se vypočítá podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., kdy každé položce zranění jsou stanoveny body. 1 bod má hodnotu 393,06 Kč v roce 2023. Příklad: Zlomenina kostrče je hodnocena 50 body, takže základní odškodnění bolestného činí 19.653,- Kč.Poranění horní končetiny – zápěstí, ruka

Definice Typ Počet bodů
Zlomeniny více článků jednoho prstu palce a ukazováku bez posunu 30
Zlomeniny více článků jednoho prstu palce a ukazováku s posunem 35
Zlomeniny více článků jiného prstu bez posunu 25
Zlomeniny více článků jiného prstu s posunem 30

I nadále platí, že základní nemocenská dávka je stanovena ve výši 60 % denního vyměřovacího základu, odvozeného od redukčních hranic. Víc pak dostanete, pokud byste byli dlouhodobě nemocní. Od 31. dne pracovní neschopnosti se nemocenská počítá jako 66 % z denního vyměřovacího základu.

bolest a ztížení společenského uplatnění.

Pokud zaměstnanec na nemoc z povolání zemřel, mají pozůstalí nárok na léčebné výdaje a náklady spojené s pohřbem, náklady na výživu pozůstalých, na nemajetkovou újmu pozůstalým a na náhradu věcné škody dědicům.

Kolik po mě může chtít zaměstnavatel za škodu : V případě, že zaměstnanec způsobí zaměstnavateli škodu porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi, dle zákoníku práce za škodu zodpovídá do výše čtyřapůlnásobku svého průměrného měsíčního výdělku.

Kolik muze zaměstnavatel strhnout za škodu : Jakékoli srážky (ať už s nimi zaměstnanec souhlasil, nebo ne) především nesmí přesáhnout polovinu mzdy zaměstnance. I když ke srážce dochází, měla by vám vždy být vyplacena alespoň polovina vaší čisté mzdy.

Co si zaměstnavatel nesmí dovolit

Zaměstnanec mimo jiné nesmí : požívat alkoholické nápoje a zneužívat jiné návykové látky na pracovišti a v pracovní době ani mimo pracoviště vstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele, kouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.

262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce") je pracovním úrazem poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.Výše náhrady činí rozdíl mezi průměrným výdělkem zaměstnance před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 zák. práce a plnou výší nemocenského (dále jen „nemocenské“).

Jak je placená nemocenská při pracovním úrazu : Zaměstnanci tedy v případě dočasné pracovní neschopnosti normálně náleží náhrada mzdy či platu od zaměstnavatele a od 15. dne nemocenské od České správy sociálního zabezpečení, ale navíc má z důvodu pracovního úrazu právo na „dorovnání“ příjmu do výše průměrného výdělku před vznikem škody);