Jak strouhat křen

Můžeme použít ochranné brýle, ale strouhání jde rychle. Křen nejprve oloupeme nebo oškrábeme a pak ho nastrouháme na jemném struhadle. Během strouhání s křenem postupně otáčíme a strouháme ho "do špičky", aby nezůstávaly po stranách nenastrouhané části. Nastrouhaný křen co nejdříve spotřebujeme.Důležité je odříznutí hlavy kořene, na které je velké množství oček. Sazenici křenu se říká matka (matečný řízek). Tu získáme, když zralý silný kořen sklizený na podzim rozřežeme na dva až tři stejně dlouhé kusy (10 cm dlouhé), přičemž vršek kořene se zbytky listů odřízneme.Vzniká problém, jak se křenu zbavit natrvalo. Měli bychom začít důkladným přerytím celé plochy a důsledné vysbíráním všech kořenů. Na velké ploše jde ale o velmi namáhavý postup. V takovém případě je na místě použít některé herbicidy s účinnou látkou glyphosat.

Proč křen nepálí : Proč křen nepálí U staršího křenu se může stát, že ztrácí svou sílu. To je způsobeno tím, že látky, které obsahuje a které nás nutí při konzumaci křenu slzet (a přesto pokračovat v jídle), jsou těkavé a uvolňují se, když se kořen mechanicky naruší. Nastrouhaný křen proto svou říznost ztrácí velmi rychle.

Co s nastrouhaným křenem

Lžička strouhaného křenu se doporučuje při chřipce nebo nachlazení, protože uvolňuje hleny a pomáhá při vykašlávání. Ovšem konzumaci nepřehánějte, v nadměrném množství může dráždit žaludek. Křen se skvěle hodí k masu, vejcím nebo sýrům. Asi nejznámější je křenová omáčka k hovězímu nebo uzenému masu.

Na jakém struhadle strouhat křen : Kořeny je třeba oloupat a nastrouhat na jemném struhadle. Křenem naplníme vhodnou sklenici, zalijeme tekutým medem a opatrně promícháme.

Maximálně se může stát, že při vyšších teplotách začne křen rašit, kořen se vyčerpává, měkne a ztrácí na chuti i síle. Ve vlhkém písku a na chladném místě (teplota je doporučována kolem 8 – 10 oC), vydrží křen spolehlivě až do jara, kdy stále chutná jako čerstvý.

Kořeny, ať už je to pampeliška, křen, kostival nebo třeba proskurník, sbíráme zásadně brzy na jaře, anebo na podzim – v říjnu a pokud ještě nemrzne, i v listopadu. V těchto obdobích se totiž účinné látky rostlin stahují právě sem, do kořenů.

Co léčí křen

Pomáhá předcházet zažívacím potížím, jako je zácpa, a podporuje růst prospěšných bakterií ve střevech. Léčba dýchacích cest: Silná chuť a aroma křenu může pomoci uvolnit nosní dutiny a průdušky. Může být užitečný při symptomatické léčbě rýmy, zánětu průdušek a jiných respiračních onemocnění.Křen do půdy vysaďte v březnu.

Kořeny vysazujte šikmo do mělkých brázd. V červnu opatrně odhrňte hlínu, odstraňte tenké a nepotřebné kořínky a zeminu opět zahrňte. Sklizeň křenu přijde v pozdním podzimu a vždy ze zeminy musíte odstranit naprosto vše, jinak by nám křen pozemek zaplevelil.Potřebuje vlhkou bohatou půdu. Vhodné je ji předem dobře připravit a pohnojit správně vyzrálým kvalitním kompostem, který jsme před výsadbou zaryli do půdy. Křen se pěstuje dvěma způsoby – jednoletým a víceletým. Pro jednoleté pěstování se hodí odrůda 'Krenox'.

Co se týče uložení v lednici, je třeba pro křen zajistit dostatečnou vlhkost. Křen můžeme dát do misky s vodou, případně lahve. Lze ho obalit i mikrotenovým sáčkem či tkaninou. Udává se, že takto vydrží v chladničce i rok.

Jak uchovat doma křen : V lednici bohužel křen dlouho nevydrží, rychle vyschne a ztratí aroma. Nemáte-li možnost uskladnit ho v písku, můžete ho očistit, nastrouhat a zamrazit, je však třeba počítat s tím, že tím ztratí svůj charakteristický "říz". Křen je v kuchyni ceněn pro neobvyklou chuť i pro vysoký obsah vitamínu C.

Jak uchovat Oloupany křen : Ve vlhkém písku a na chladném místě (teplota je doporučována kolem 8 – 10 oC), vydrží křen spolehlivě až do jara, kdy stále chutná jako čerstvý. Pro uskladnění vybíráme kořeny o délce 25 – 35 cm, s průměrem zhruba 2 – 3 cm. Sadbový kořen je kratší (asi 10 cm) a slabší (průměr kolem 1 cm).

Na co je dobrý křen

Pomáhá předcházet zažívacím potížím, jako je zácpa, a podporuje růst prospěšných bakterií ve střevech. Léčba dýchacích cest: Silná chuť a aroma křenu může pomoci uvolnit nosní dutiny a průdušky. Může být užitečný při symptomatické léčbě rýmy, zánětu průdušek a jiných respiračních onemocnění.

Kořeny, ať už je to pampeliška, křen, kostival nebo třeba proskurník, sbíráme zásadně brzy na jaře, anebo na podzim – v říjnu a pokud ještě nemrzne, i v listopadu.Křen je velmi bohatý zdroj vitaminu C, E, provitamínů A – karotenů, vitamínů skupiny B, minerálů (železo, hořčík,draslík, vápník a fosfor), antibakteriálních a fytoncidních látek. Ze 100 g křenu získá naše tělo 50 mg vitamínu C.

Co potřebuje křen : Křen pěstujeme na slunci nebo v polostínu. Potřebuje vlhkou bohatou půdu. Vhodné je ji předem dobře připravit a pohnojit správně vyzrálým kvalitním kompostem, který jsme před výsadbou zaryli do půdy. Křen se pěstuje dvěma způsoby – jednoletým a víceletým.