Stačí si na papír načrtnout zahradu s jejími dominantami: zakreslete stromy, keře, posezení, trávník nebo louku a záhony. Do plánku zaznamenejte také oslunění, které jste již vysledovali. Pokud se teprve rozmýšlíte, kam záhony umístit, zvažte nejen délku oslunění, ale i vzdálenost od domu a zdroje vody.Na záhon stále můžeme vysévat cibuli, mangold, hrách, mrkev, ředkvičky a ředkve, petržel, vodnice i řepu. Brokolici, pór, kadeřávek, zelí i některé saláty už také lze vysévat přímo do půdy, stejně tak kapustu a kedlubnu. Z tykví lze sít všechny, ať se jedná o cukety, dýně, či patizony.Trávník od záhonů můžete ohraničit i s využitím štěrku libovolné frakce. Výhodou takového řešení je snadná realizace a funkčnost. Štěrk zabrání prorůstání trávy i plevele a současně funguje jako drenáž. Zachytí vyplavenou část půdy ze záhonů při vydatných srážkách a snižuje riziko posuvu půdy.

Jak si udělat záhon : vezměte rýč nebo rycí vidle a lopatu a zeminu převraťte – zanořte celou rycí plochu do země, pořádně zatáhněte a obraťte, první brázdu odhoďte třeba do zahradních koleček a pak je použijte na kompost, drny hned po otočení rýčem trochu rozbijte. a takto postupujte po celé délce záhonu.

Jak široký má být záhon

Velikost zeleninového záhonu

Záleží na tom, kolik zeleniny chcete vypěstovat a jaké dispozice má vaše zahrada. Záhon by neměl být příliš široký, měli byste pohodlně dosáhnout do jeho středu, abyste o něho mohli bez problémů pečovat. Optimální je šíře záhonu kolem 100–120 cm.

Co zasadit do vysokych záhonů : Protože je vyvýšený záhon vyplněn různými vrstvami materiálu, poskytuje v prvních letech záhon na zahradě dostatek živin pro optimální zásobování plodin první trati, jako jsou rajčata, okurky, zelí, pór a celer. Další zeleninou, která se na vyvýšeném záhonu cítí dobře, jsou cukety, mrkev, fazole a cukrový hrášek.

Nedáváme k sobě například plodiny, které mají stejné nebo podobné nároky na živiny a zároveň stejné odpadní látky, jako jsou například papriky, rajčata a okurky, ale spíše se snažíme kombinovat tyto rostliny jinak. Okurky s koprem, kopr má ráda i mrkev a třeba červená řepa.

Ideální je tedy kombinovat druhy s rozdílnou hloubkou kořenění, nároky na živiny a s odlišně rychlým růstem. Pak můžeme zeleninu pěstovat v poměrně hustých výsadbách a lépe využít místo na záhonech. Například mrkev koření hluboko, cibule mělce a navíc si navzájem odpuzují škůdce (cibuli lze nahradit pažitkou či pórem).

Co dát na plot aby nebylo vidět

Stínící tkaniny na plot patří k nejrozšířenějšímu typu stínění. Výhodou umělé tkaniny je nízká pořizovací cena a dobrý efekt zastínění. K dostání jsou tkaniny různé hustoty a gramáže – čím je vyšší gramáž, tím má tkanina vyšší procento zastínění. Obvykle máte na výběr ze stínících tkanin s 60 – 100% zastíněním.Čím dříve půdu připravíme k výsevu, tím lépe. Hnojit a rýt lze už v únoru – ty plochy, které nebyly přes zimu volné a nebylo je proto možné zrýt na podzim, ovšem vždy záleží na počasí a právě to letošní vše posunulo až na duben. Vždy je nutné zrýt půdu, která není zmrzlá a je již oschlá.Záhony, na kterých budete pěstovat zeleninu, potřebují hlubokou hlinitopísčitou půdu, která dokáže zadržet vodu, zároveň je však propustná. Pokud máte na zahradě těžkou půdu s vysokým obsahem jílu, pomůže přidání hrubého písku a štěrku. Písčitou zeminu obohatí listovka, dřevěná drť, piliny, poslouží i zelené hnojení.

Dřevěné špachtle dobře poslouží k označení výsevů v záhonech. Špachtle můžete přímo popisovat, nebo barevně označit. Snadno je přeměníte na cedulky k záhonu, nebo ve jmenovky pro označení sazenic. Tento způsob označování záhonů a sazenic je 100% šetrný k přírodě.

Co dát na dno skleniku : Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí. Na hnůj dejte přibližně 10-15 cm vrstvu shrabaného, již povadlého listí (vyhněte se ale listí z ořešáku, které je kyselé), zavadlé posekané trávy nebo slámy.

Co dát na dno vyvýšeného záhonu : Vyvýšeného záhony zpravidla nemají dno (pokud jsou umístěné jinde než na volné půdy), aby rostliny v něm mohly svými kořeny čerpat vodu a živiny přímo z půdy. Z toho důvodu se na úplné dno umisťuje králičí pletivo, které znemožní prohrabávání nevítaným hlodavcům (hrabošům či myším) do záhonu.

Které plodiny se nesnášejí

Kromě rajčat jí vadí také ředkvičky, brambory, jahody, kapusta, zelí, česnek. Pokud někoho kolem sebe snese, jsou to především: hrách, fazole, kopr, salát, pórek, cibule, celer, červená řepa, petržel, kedlubny nebo zelí. Okurky špatně porostou i jako následná plodina po rajčatech nebo květáku.

NEHODÍ SE K SOBĚ:

• brambory a rajčata: Brambory a rajčata patří do stejné rodiny a mohou sdílet stejné choroby a škůdce.
• špenát a řepa: Špenát produkuje kyselinu šťavelovou, což může ovlivnit růst řepy.
• cibule a fazole: Cibule může bránit růstu fazolí, protože obsahuje látky, které brání tvorbě dusíku v půdě.

Většinou je dobré kombinovat pouze dvě rostliny. Pokud byste jich chtěli pěstovat společně více, počet možných kombinací už není tak velký. Vzájemně se podporují nebo jsou k sobě neutrální například cibule, mrkev, hrách a kopr. Zkuste klidně i kombinaci jahody, česnek, pórek a polníček.

Co zasadit vedle paprik : Co zasadit vedle paprik:

1. Rajče.
2. Kapusta.
3. Kedlubny.
4. Česnek.
5. Cibule.
6. Fazole.
7. Mrkev.
8. Petržel.