Dobře rostou v sušších půdách, a tak volíme výše umístěná stanoviště s dobře propustnou, spíše hlinitou půdou. Stanoviště by mělo být slunné, teplé, chráněné před větrem a mrazy, s dobrou cirkulací vzduchu. Do sušších půd vysazujeme ranné odrůdy, do vlhčích naopak odrůdy pozdější. Třešně koření velmi mělce, kolem 1,5m.Plody se objevují již ve 2. nebo 3. roce po výsadbě. Strom plodí velmi bohatě a pravidelně.Existuje více než 200 druhů stromů a keřů, které patří do této čeledi. Divoké formy třešní existovaly již v neolitu v Asii a v mírných klimatických pásmech Evropy. Původ pěstovaných odrůd třešní však leží na Kavkaze a do Evropy je později přivezli Římané.

Na co jsou zdravé třešně : Najdeme tu trochu bílkovin i tuků, kyselinu listovou, vitamíny A, B, C a E a také dost minerálních látek: vápník, fosfor, hořčík, železo, sodík, zinek, mangan a velké množství draslíku, který pomáhá tělu dobře hospodařit s vodou. Doba, kdy zrají třešně, bývá radostná pro ty, kteří mají potíže s klouby.

Kdy plodí meruňka

Meruňky začínají plodit většinou druhý až třetí rok po výsadbě. Vůbec nejvyšší plodnosti stromy zpravidla dosahují mezi desátým až dvanáctým rokem. Meruňky se nejčastěji pěstují do třicátého roku života.

Jaké kořeny má třešeň : Tento středně velký strom má kulovitou a pravidelně rozvětvenou uzavřenou korunu. Nakonec může dosáhnout výšky 8 až 12 m a má hluboce pronikající kůlový kořen s velmi silně vyvinutými postranními kořeny.

V 5. roce by již většina stromů měla plodit. Pokud tomu tak není, řez neprovádíme a pouze provedeme nejnutnější průklest. udržovací řez: tímto řezem udržujeme strom v patřičné kondici, kdy provádíme zmlazování základních větví.

Jabloně Zákrsky jabloní začínají plodit po výsadbě za 2 až 3 roky, čtvrtkmeny za 4 až 5 let. Doba plodnosti se pohybuje u zákrsků okolo 15 let, u čtvrtkmenů okolo 20 let.

Proč hnijí třešně na stromě

Moniliniová hniloba třešní (Monilinia laxa.

Na plodech vyrůstají šedé porosty houby Monilinia laxa nebo béžové polštářky houby Monilinia fructigena. Plody opadávají nebo tvrdnou a zůstávají na stromech. Z nich se pak hniloba šíří do větévek, které usychají.Doporučuje se tehdy, když je podnož tlustší než roub, používá se u druhů, které mají slabou kůru – slivoně, třešně a višně. Do kolmě seříznuté podnože vyříznete z boku klín, do tvaru klínu se seřízne roub, aby zapadal do podnože a živá, kambiální část přiléhala po celé délce.Třešně obsahují vápník, železo, jód i draslík. Dalšími výživovými benefity je přítomnost cenné rozpustné i nerozpustné vlákniny a jedinečných přírodních barviv (tzv. antokyany) s unikátními účinky na lidský organismus.

Nejlépe srůstá roub při roubování na kozí nožku, ale je to složitá a pracná technika, která vyžaduje zručnost i zkušenost. Doporučuje se tehdy, když je podnož tlustší než roub, používá se u druhů, které mají slabou kůru – slivoně, třešně a višně.

Co to je třešeň : Třešně jsou druh ovoce, které se řadí mezi peckoviny. Jde o plod některých dřevin z rodu slivoň (Prunus) Je to měkký kulovitý plod (peckovice), který má uvnitř, zpravidla uprostřed, pecku.

Jak hluboko má kořeny jabloň : Pro ovocné stromy vyhloubíme jámy o průměru asi 60 cm a hloubce minimálně 40 cm. Stromy se sázejí tak hluboko, aby místo očkování bylo těsně nad povrchem země. Kořeny zahrneme zeminou, pevně ji přišlápneme a rostlinu silně zalijeme.

Kdy plodí hrušeň

pláně/semenáč hrušně: dožívá se až 100 let, ale plodit začíná později, cca v 10. roce od výsadby. Plné plodnosti dosahuje až kolem 20. roku.

Červivost třešní způsobuje vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi), konkrétně samice tohoto hmyzu z řádu dvoukřídlých. Ta klade vajíčka již pod slupku nedozrálých plodů pomocí ostrého kladélka, z vajíček se líhnou larvy mající podobu malých, bílých červíků.Jak jsme zmínili, rouby odebíráme během zimy, když jsou teploty nad 0 °C, nemrzne a je vlhko. Rouby z koruny nikdy neodebíráme během silných mrazů, protože jsou jejich vlivem vysušené a ve velmi špatné kondici. Ideálním termínem pro odebírání roubů je v období Vánoc nejpozději do poloviny ledna.

Co obsahuje třešeň : Třešně i višně jsou bohaté na vitaminy a minerály. Mají vysoký obsah železa a draslíku. Obsah vápníku je vyšší v třešních než ve višních (třešně: 17 mg / 100 g, višně: 8 mg / 100 g). Třešně i višně obsahují některé sekundární metabolity rostlin, zvláště pak flavonoidy a fenolové kyseliny.