Diagnostikování arytmie zahrnuje klinické a přístrojové vyšetření. Nejčastěji používanou metodou je elektrokardiogram (EKG), který zaznamenává elektrickou aktivitu srdce a může identifikovat nepravidelný srdeční rytmus. Další diagnostické metody mohou zahrnovat speciální přístroje.Vznik nespočtu druhů arytmií mohou provokovat různé faktory a podněty, které ovlivňují nervový systém člověka. Spouštěčem srdeční arytmie tak může být např. stres, kouření, nadměrné pití alkoholu, kávy, zvýšená fyzická zátěž atp.Jaké jsou léčebné možnosti k zvládnutí arytmií

1. kardiostimulátor.
2. léky (antiarytmika)
3. katetrizační ablace.
4. chirurgická ablace.
5. kardioverter-defibrilátor.

Jak poznám arytmii na tlakoměru : Co se týká arytmií je to spíčše orientační. V podstatě se na tlakoměru jen krátce rozsvítí kontrolka. Jednorázově to není nic mimořádného, pokud by se to opakovalo častěji, je to na návštěvu lékaře.

Jak dlouho může trvat srdeční arytmie

Perzistující fibrilace síní – arytmie trvá více než 7 dní, ale méně než jeden rok, Dlouhodobě perzistující fibrilace síní – arytmie trvá déle než 1 rok.

Jak se poznají problémy se srdcem : Rozlišujeme 7 základních příznaků při onemocnění srdce, patří sem bolest na hrudi, dušnost, kašel, palpitace, synkopa, cyanóza, otoky a hemoptýza. Mezi další příznaky patří také únava, nechutenství, kachexie, bolest břicha, nauzea, zvracení, atd.

Ojedinělé případy bušení srdce lze obvykle napravit změnou životního stylu (vyvarování se stresu, změna životosprávy apod.). Na arytmii se užívají léky (antiarytmika) nebo lze problém řešit odstraněním místa vzniku poruch srdečních rytmů tzv. katetrizační ablací.

Velmi rychlý tep si můžete sami zkusit zpomalit tzv. vagovými manévry – masírováním krkavice, zadržením dechu, zatlačením na stolici, vypitím studeného nápoje. Pokud máte od svého lékaře k použití tablety při záchvatu, tak je zapijte, a pokud možno v klidu vyčkejte, až začnou působit (cca 30 minut).

Co zpusobuje arytmie srdce

Poruchy srdečního rytmu mohou mít nejrůznější příčiny: od neškodných, jako jsou únava nebo konzumace kávy, až po závažná onemocnění. Arytmie často zůstávají po léta nepovšimnuty, ale u některých pacientů mohou způsobovat různé příznaky.Odhaduje se, že až desetina případů nemá žádné příznaky a až třetina případů má příznaky atypické a mírnější – například jen dušnost či bolest v zádech nebo v rameni. Mezi příznaky infarktu patří také pálení žáhy, bolest břicha, zvracení, nevolnost, závratě či mdloby nebo studené pocení.Velmi doporučujeme návštěvu kardiologa sportovcům, kteří například běhají maratony nebo maji jinak intenzívní zátěž. Bezpochyby je vhodné, aby byli kardiologem vyšetřeni pacienti s vysokým krevním tlakem, pacienti s pocity bušení na hrudi a samozřejmě pacienti s bolestmi na hrudi.

Pravidelná fyzická aktivita, jako je chůze, běh, jóga nebo tai chi, mohou pomoci udržet srdce silné a zlepšit krevní oběh. Dýchání také hraje významnou roli, a proto je vhodné trénovat hluboké dýchání, což může pomoci snížit stres a uklidnit mysl.

Jak dlouho může trvat arytmie : Právě podle délky trvání fibrilace síní rozdělujeme na tři základní typy: Paroxysmální fibrilace síní – arytmie v trvání od 30 vteřin do 7 dní, Perzistující fibrilace síní – arytmie trvá více než 7 dní, ale méně než jeden rok, Dlouhodobě perzistující fibrilace síní – arytmie trvá déle než 1 rok.

Jak začíná infarkt : Hlavním klinickým projevem infarktu myokardu je typicky klidová dlouhotrvající bolest na hrudníku, která se může šířit do krku, dolní čelisti, zubů, jedné nebo obou horních končetin, může být v zádech nebo v oblasti břicha. U části nemocných proběhne infarkt myokardu jako klinicky němá příhoda bez jakýchkoliv příznaků.

Co ukáže echo srdce

Výsledky vyšetření lékař vidí okamžitě na monitoru, a může tak diagnostikovat například nedomykavost chlopní, zvětšení srdce nebo některých oddílů, zúžení velkých cév a další případná onemocnění. Může zkontrolovat i stav srdce po infarktu.

Nejdůležitějšími krevními testy pro posouzení rizika jsou stanovení lipidů. Existují také další testy, které jsou při posouzení kardiálního rizika využívány. Mezi neinvazivní testy patří EKG, CT, magnetická rezonance (MR) a echokardiogram. Mezi invazivní testy patří angiogram a kardiální katetrizace.Nejdůležitější je situaci nepodceňovat, neotálet a při sebemenším podezření na infarkt okamžitě volat záchrannou službu (155). Jestliže nedojde v tepně k obnovení krevního proudu do dvou hodin, srdce může být výrazně poškozeno. Než dojede záchranná služba, pomoci postiženému může každý.

Kdy jít na kardiologii : Zvážit by ho měli zejména lidé, kteří žijí náročným životním stylem plným stresu, kuřáci, lidé trpící obezitou či diabetem. Vyšetření se doporučuje také každému, kdo má v rodinné anamnéze kardiovaskulární onemocnění, jako je ischemická choroba srdeční, ischemická choroba dolních končetin či cévní mozková příhoda.