Minulý čas prostý ( past simple)

1. kladná oznamovací věta. podmět + základní tvar slovesa + koncovka -ed nebo 2. tvar nepravidelného slovesa.
2. zápor. zápor se v minulém čase se tvoří pomocí didn't
3. otázka. otázka v minulém čase se tvoří pomocí did
4. krátká odpověď

Tvar pravidelných sloves v minulém čase prostém tvoříme přidáním koncovky -ed k základnímu tvaru slovesa. U jednoslabičných sloves s jednou samohláskou následovanou souhláskou dochází ke zdvojení této koncové souhlásky. We played football two weeks ago. The bus stopped.Past Simple and Past Continuous Minulý čas prostý používáme pro děje a situace, které v minulosti proběhly a již skončili. Není zde kladen důraz na aktivitu či průběh. Minulý čas průběhový používáme pro děje, které již také skončily, ale v minulosti probíhaly a pro nás je čas, kdy probíhaly (aktivita) důležitý.

Kdy použít did a kdy have : Záporný tvar a otázka

U záporných a tázacích tvarů slovesa to do jakožto běžného významového slovesa "dělat" se v minulém prostém čase používá pomocné did, např.: We didn't do our homework last night. Záporný tvar od have se obvykle tvoří také pomocí did, ale někde je možné přidat pouhé not či použít zkrácený tvar n't.

Jak se tvoří Present Simple

Jeho forma je velmi jednoduchá – stačí vzít základní slovesný tvar: I take, you take, we take, they take. Pouze ve třetí osobě jednotného čísla se za sloveso přidává ještě koncovka -s (he takes, she takes).

Kdy použít Present Perfect a kdy past simple :

Minulý prostý (Past Simple)	Předpřítomný čas (Present Perfect)
Činnost, která začala v minulosti a skončila v minulosti. They were married for 10 years.	Činnost, která začala v minulosti,ale pokračuje nebo má nějaké důsledky v přítomnosti. They have been married for 10 years.

Přítomným časem prostým vyjadřujeme naše zvyklosti. Říkáme, co obvykle děláme, a použijeme ho také vždy, když mluvíme o obecně platných věcech. Je to čas, se kterým se jako studenti angličtiny setkáte hned ve svých začátcích.

pomocné sloveso "DID" (jeho tvar je pro všechny osoby stejný a nepřekládá se), poté podmět (he, they, the library, my parents,…) a infinitiv významového slovesa bez „to“ (základní tvar, který najdete ve slovníku).

Jak poznat Present Simple a Present Continuous

Přítomný prostý čas popisuje obecné stavy, stálé děje, obvyklé či pravidelné činnosti. Přítomný čas průběhový popisuje právě probíhající činnosti. I live in Prague. He comes from Germany.Tvary jsou ve všech osobách stejné: I would like = rád bych, chtěl bych, dal bych si. you would like = rád bys, chtěl bys, dal by sis. he would like = rád by, chtěl by, dal by si.Jeho forma je velmi jednoduchá – stačí vzít základní slovesný tvar: I take, you take, we take, they take. Pouze ve třetí osobě jednotného čísla se za sloveso přidává ještě koncovka -s (he takes, she takes).

Použití prostého času přítomného

Přítomný čas prostý používáme, když mluvíme o obecných faktech, která jsou vždy pravdivá, nebo jsou pravdivá a stálá pro dané delší období: Ten times ten makes one hundred. I live in Olomouc.

Jak poznat present perfect : Předpřítomný čas prostý (Present Perfect) používáme v angličtině tehdy, když popisujeme děj, který začal v minulosti, a jehož následky pociťujeme nyní v přítomnosti. Předpřítomný čas prostý použijeme také tehdy, chceme-li říct, že se stalo něco, co způsobilo, že teď je situace jiná. I have finished my homework.

Jak poznat present Simple a present Continuous : Přítomný prostý čas popisuje obecné stavy, stálé děje, obvyklé či pravidelné činnosti. Přítomný čas průběhový popisuje právě probíhající činnosti. I live in Prague. He comes from Germany.

Co je to did

Disociativní porucha identity (DID), dříve známá jako mnohočetná porucha osobnosti, je mentální porucha vyznačující se disociativními stavy a mnohočetností osobnosti. To je doprovázeno ztrátou paměti, která nesouvisí s běžným zapomínáním.

Přítomný prostý čas popisuje obecné stavy, stálé děje, obvyklé či pravidelné činnosti. Přítomný čas průběhový popisuje právě probíhající činnosti. I live in Prague. He comes from Germany.Sloveso "do" jako pomocné sloveso nemá žádný význam, nijak se nepřekládá. "Říká nám", že právě tvoříme otázku v přítomném čase prostém. Ve třetí osobě jednotného čísla (he, she, it) ho používáme ve tvaru "does".

Jak zkratit You Are : Yes, I am. Yes, You are. Yes, she/he/it is.