1. Podstatné jméno pomnožné má jen tvary množného čísla, i když třeba označuje jednu věc, např. (ty) housle.
2. Podstatné jméno hromadné má jen tvary jednotného čísla, i když označuje více (hromadu) věcí stejného druhu, např. (to) rostlinstvo.
3. Podstatné jméno látkové označuje látku nebo hmotu a je nepočitatelné, např.

Podstatná jména mění svůj tvar. Ptáme se na ně pádovou otázkou. Kdo KohoJména hromadná

Podstatné jméno hromadné pojmenovává soubor (souhrn, celek) počitatelných jednotlivin téhož druhu, což se vyjadřuje i slovotvornými prostředky, příponami: ‑í, ‑oví, ‑stvo, ‑ctvo (listí, stromoví, panstvo, námořnictvo).

Jak dělíme podstatná jména : podstatná jména můžeme dělit na konkrétní (názvy osob, zvířat a věcí) a abstraktní (názvy vlastností, dějů a stavů). Konkrétní můžeme dále ještě dělit na obecná (například pes, muž) a osobní (Alík, Karel). Dále existují například podstatná jména hromadná (listí) a pomnožná (kalhoty.

Co jsou podstatná jména Pomnožná a hromadná

Jsou to podstatná jména hromadná – dříví, kamení, obyvatelstvo, letectvo, zrní, krmivo, křoví, hmyz. Některá podstatná jména mají tvar čísla množného, a to i tehdy, když označují jednu věc. Nazývají se podstatná jména pomnožná – housle, narozeniny, Čechy, záda, brýle, dveře, kalhoty, játra, plavky, Vánoce.

Jaký je rozdíl mezi hromadná a Pomnožná : Hlavní rozdíl je ve významu a tvaru: hromadná podstatná jména mají pouze tvar jednotného čísla a označují soubor stejných jednotlivin, pomnožná podstatná jména mají pouze tvar množného čísla, ač označují pouze jednu věc.

Jako jména pomnožná označujeme podstatná jména, která mají pouze nebo převážně tvary množného čísla, přičemž svými tvary mohou označovat jak množství, tak jednotlivinu (např. záda, plavky, nůžky).

Podstatné jména jsou ohebný slovní druh. Podstatná jména označují mimo jiné názvy osob, zvířat, rostlin, věcí, vlastností, dějů, činností, pocitů, vědních oborů a školních předmětů. Příklady podstatných jmen: pes, Jana, strom, krabice, láska, Antarktida, matematika, mouka, radost, plavání.

Jak se určuje podstatných jmen

Podstatná jména v čísle jednotném označují jednu osobu, zvíře či věc. Podstatná jména v čísle množném označují více osob, zvířat či věcí. Množné číslo se v některých případech používá i k označení jednotlivé osoby (vykání, onikání, královský plurál, autorský plurál).Jak poznáme, který vzor použít

1. Určíme rod podstatného jména.
2. Podíváme se, zda jméno končí na souhlásku/samohlásku.
3. Pokud končí např. na souhlásku, vybíráme ze vzorů, které končí také na souhlásku.
4. Řekneme si jméno ve 2. pádě. Podle něj pak vybereme vzor, jehož 2. pád končí stejně.

Podstatná jména slovesná jsou odvozena ze slovesného tvaru:

1. u sloves, která nemají příčestí trpné, za pomoci přípony -nutí (např. procitnout – procitnutí, stárnout – stárnutí apod.),
2. u sloves s příčestím trpným končícím na -en za pomoci přípony -ení (např.

Proč určovat vzor

Každé podstatné jméno má svůj rod a vzor, podle kterého se skloňuje. Správné určení obou z nich je velmi důležité. Pokud neurčíme správně vzor, je pravděpodobné, že se v některém jeho tvaru můžeme splést.

Jak najít podstatné jméno : Patří sem jak názvy obecné (holčička, kočka, babička), tak názvy vlastní (Jitka, Mikeš, Iva). Podstatná jména poznáme také podle toho, že si na ně můžeme ukázat: TEN, TA, TO, případně TI, TY a TA. Například: ten medvěd, ta medvědice,to medvídě, ti medvědi, ty medvědice a ta medvíďata.

Jak poznat vzory podstatných jmen : Končí-li jméno na souhlásku, řídíme se vzory: píseň, kost, pokud na samohlásku – vzory: žena, růže. Žena je vzor tvrdý, naopak ostatní (růže, píseň a kost) řadíme mezi vzory měkké (viz též téma Koncovky podstatných jmen: ženský rod).