Podstatné jméno hromadné má jen tvary jednotného čísla, i když označuje více (hromadu) věcí stejného druhu, např. (to) rostlinstvo. Podstatné jméno pomnožné má jen tvary množného čísla, i když třeba označuje jednu věc, např. (ty) housle.Podstatné jména jsou ohebný slovní druh. Podstatná jména označují mimo jiné názvy osob, zvířat, rostlin, věcí, vlastností, dějů, činností, pocitů, vědních oborů a školních předmětů. Příklady podstatných jmen: pes, Jana, strom, krabice, láska, Antarktida, matematika, mouka, radost, plavání.Jména hromadná

Podstatné jméno hromadné pojmenovává soubor (souhrn, celek) počitatelných jednotlivin téhož druhu, což se vyjadřuje i slovotvornými prostředky, příponami: ‑í, ‑oví, ‑stvo, ‑ctvo (listí, stromoví, panstvo, námořnictvo).

Jak se ptáme na podstatné jméno : Podstatná jména mění svůj tvar. Ptáme se na ně pádovou otázkou. Kdo Koho

Co jsou podstatná jména Pomnožná a hromadná

Jsou to podstatná jména hromadná – dříví, kamení, obyvatelstvo, letectvo, zrní, krmivo, křoví, hmyz. Některá podstatná jména mají tvar čísla množného, a to i tehdy, když označují jednu věc. Nazývají se podstatná jména pomnožná – housle, narozeniny, Čechy, záda, brýle, dveře, kalhoty, játra, plavky, Vánoce.

Jak dělíme podstatná jména : podstatná jména můžeme dělit na konkrétní (názvy osob, zvířat a věcí) a abstraktní (názvy vlastností, dějů a stavů). Konkrétní můžeme dále ještě dělit na obecná (například pes, muž) a osobní (Alík, Karel). Dále existují například podstatná jména hromadná (listí) a pomnožná (kalhoty.

1. Podstatné jméno pomnožné má jen tvary množného čísla, i když třeba označuje jednu věc, např. (ty) housle.
2. Podstatné jméno hromadné má jen tvary jednotného čísla, i když označuje více (hromadu) věcí stejného druhu, např. (to) rostlinstvo.
3. Podstatné jméno látkové označuje látku nebo hmotu a je nepočitatelné, např.

Hlavní rozdíl je ve významu a tvaru: hromadná podstatná jména mají pouze tvar jednotného čísla a označují soubor stejných jednotlivin, pomnožná podstatná jména mají pouze tvar množného čísla, ač označují pouze jednu věc.

Jak poznat vzor

Jak poznáme, který vzor použít

1. Určíme rod podstatného jména.
2. Podíváme se, zda jméno končí na souhlásku/samohlásku.
3. Pokud končí např. na souhlásku, vybíráme ze vzorů, které končí také na souhlásku.
4. Řekneme si jméno ve 2. pádě. Podle něj pak vybereme vzor, jehož 2. pád končí stejně.

Co musíte znát Podstatná jména pomnožná zakončená na -y, -any (Hradčany, Poděbrady, Vysočany, Rokycany…) se skloňují podle vzoru hrad, ale ve 2. pádě je tvar bez koncovky (z Hradčan, Poděbrad, Vysočan, Rokycan…).Podstatné jméno podložka je odvozeno od slovesa podložit příponou -ka, podstatné jméno honička se tvoří od slovesa honit příponou -čka. Od kterých slov jsou tvořena následující podstatná jména

Vzory podstatných jmen

• Mužský rod – životný pán. muž předseda. soudce.
• Mužský rod – neživotný hrad, (les) stroj.
• Ženský rod. žena. růže (dříve nůše) píseň kost.
• Střední rod. město. moře. kuře. stavení

Jaký vzor je kníže : Kníže, knížata

Také slovo kníže je v jednotném čísle mužského životného rodu, ale stejně jako hraběte ho skloňujeme podle vzoru kuře. V množném čísle přechází už ke střednímu rodu a skloňování podle vzoru kuře i nadále zůstává.

Jak poznat vzory podstatných jmen : Končí-li jméno na souhlásku, řídíme se vzory: píseň, kost, pokud na samohlásku – vzory: žena, růže. Žena je vzor tvrdý, naopak ostatní (růže, píseň a kost) řadíme mezi vzory měkké (viz též téma Koncovky podstatných jmen: ženský rod).

Jaký vzor je dítě

podstatné jméno dítě je v češtině poměrně výjimečné, protože má pro každé číslo jiný rod. V jednotném čísle (tedy dítě) je rodu středního a skloňujeme ho podle vzoru kuře. V množném čísle je v podstatě rodu ženského a skloňujeme ho podle vzoru kost.

Podle vzoru jarní se skloňují měkká přídavná jména: polní, hrací, medvědí, orlí, cizí, psací…To, že u podstatných jmen určujeme pád, číslo, rod a vzor, je jasná věc.

Jak se píše děti byly : Je totiž potřeba si pamatovat, že zatímco dítě (v jednotném čísle) je rodu středního, děti (v množném čísle) jsou rodu ženského. Tomu odpovídají i zakončení slovesných tvarů. Vždy píšeme, že děti byly, děti si hrály, děti skákaly, děti plakaly (nikoli děti byli, děti si hráli, děti skákali, děti plakali).