Dokonavý vid vyjadřuje ukončený nebo jednorázový děj. Slovesa dokonavá mají pouze tvary vyjadřující minulý nebo budoucí čas (př. napsal, napíše). Čas přítomný vyjádřit nemohou.Vid dokonavý vyjadřuje jednorázový nebo ukončený děj. Dokonavá slovesa mají tvary, které vyjadřují minulý nebo budoucí čas (přišel, přijde). Pomůckou může být slovo jednou: Jednou přišel, jednou přijde. Vid nedokonavý vyjadřuje probíhající nebo neukončený děj.Slovesa jsou slova, která vyjadřují, co osoby, zvířata a věci dělají nebo co se s nimi děje.

1. slovesa jsou slova, která vyjadřují děj.
2. ptáme se na ně CO DĚLÁ
3. příklady: plavala, zpívali, sedím, spí, běháme, uvaříte, zavolejte, zpívala si, hráli jsme, bude pracovat, spletl se, …

Jak se tvori Vidove dvojice : Vidové dvojice se tvoří pomocí předpon a přípon. Ze slovesa s videm nedokonavým lze tedy pomocí předpony vytvořit sloveso s videm dokonavým.

Co je to sloveso Nedokonave

I z nedokonavých sloves se tvoří nedokonavá slovesa opakovací, vyjadřující násobnost děje, například dělat – dělávat, chodit – chodívat.

Jak poznat činný a trpný rod : Slovesný tvar rodu činného vyjadřuje, co činí podmět (Karolína čte pohádku.). Slovesný tvar rodu trpného vyjadřuje, co činí někdo jiný než podmět. Podmět není původcem děje (Pohádka je čtena Karolínou.).

První osoba – já, my. Druhá osoba – ty, vy. Třetí osoba – on, ona, ono, oni, ony, ona.

Slovesa dělíme na:

• plnovýznamová – mají samostatný věcný význam: akční (činnostní) – vyjadřují činnost, vycházející od nějakého činitele:
• pomocná – vyskytují se ve spojení s významovým slovesem: vlastní pomocná slovesa – být, bývat, mít, mívat: byl bych zůstal;

Jak poznat slovesný jednoduchý

Podle toho, zda slovesné tvary obsahují tvar jednoho, nebo více sloves, je dělíme na: • Slovesné tvary jednoduché – jsou vyjádřené jedním slovem (obsahují pouze tvar plnovýznamového slovesa) – jdu, počkej, zpívat, … POZOR!!! Jednoduché jsou i tvary sloves se zájmenem SE – směje se, učíme se …- Rozlišujeme vid dokonavý (napíšu, udělám, přečtu) a nedokonavý (píšu, dělám, čtu). Dokonavé sloveso vyjadřuje děj ohraničený, ukončený. Slovesa dokonavá nemohou vyjádřit přítomný děj, jejich tvary přítomného času označují už děj budoucí (vyrobí nové stroje, napíše dopis).SLOVESNÝ ZPŮSOB (modus verbi, verbální modus) V tradiční jazykovědě ↗afixy obsaženými ve vnitřní struktuře slovesa vyjádřené aspekty platnosti události vyjadřované tímto slovesem. V různých jazycích jsou takto vyjadřovány různé aspekty, a tedy morfologická kategorie s.z. je v nich různě strukturována.

Jak poznat trpný rod Pokud není ve větě podmět aktivní a je jen pasivně zasažen dějem, jedná se o trpný rod. Byt byl vymalovaný někým. Ve větě je podmětem slovo byt, který nic nedělá, ale někdo ho vymaloval.

Jak poznat Rod činný : Úplně jednoduše lze říci, že činný rod vyjadřuje, co dělá podmět, zatímco trpný rod vyjadřuje, co dělá někdo jiný než podmět. Rozdíl mezi těmito rody si můžeme ukázat na dvou příkladových větách: Někdo umyl okna. Podmětem této věty je slovo někdo (třeba Petr, Zuzka, maminka nebo kdokoliv jiný, kdo u vás myje okna).

Co je 3 osoba : První osoba – já, my. Druhá osoba – ty, vy. Třetí osoba – on, ona, ono, oni, ony, ona.

Co je to třetí osoba

Pojem třetí osoba se používá k označení osoby, která není účastníkem určitého právního vztahu. Určitá omezení (limitace) jednatelů (statutárního orgánu) vyskytující se ve společenské smlouvě, která zakomponujete již při zakládání s.r.o. nejsou platná vůči třetím osobám.

Slovesa můžeme rozdělit na plnovýznamová (dějová) – růst, psát, bydlet a na neplnovýznamová (pomocná), která se dále dělí na:

• Sponová – být, bývat, stát se, stávat se, zůstat.
• Způsobová – muset, smět, moci, mít, chtít.
• Fázová – začít, začínat, přestat, přestávat.

V češtině rozdělujeme slovesa do pěti slovesných tříd. Jejich pojmenování je jednoduché, říká se jim totiž první, druhá, třetí, čtvrtá a pátá. Na druhou stranu mnoha uživatelům češtiny dělá problémy zapamatovat si, která třída je která, respektive do které třídy patří které vzory.

Jak se pozná podmět : Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele činnosti. Podmět je vždy v 1. pádě. Podmětem je nejčastěji podstatné jméno nebo zájmeno, může však být být vyjádřen: kterýmkoli slovním druhem. Na podmět se ptáme: Kdo, co