Záchvaty se nejčastěji objeví v průběhu prvního roku, v 70 % do 2 let od úrazu, možný je i pozdější začátek. Pokud se záchvat objeví hned v prvním týdnu po úrazu, neznamená to vždy, že se záchvaty budou opakovat později, a ani v tomto případě nemusí být dlouhodobá léčba podána.Na jeho začátku nemocný často vykřikne, pokouše si jazyk, upadne. Je ztuhlý, nedýchá, zmodrá. Postupně se objevuje chrčivé dýchání, slinění a rytmické symetrické záškuby všemi končetinami. Na konci záchvatu se často pomočí a zůstává určitou dobu ochablý a v bezvědomí (resp.Epileptické záchvaty se u jejich dětí projevovaly křečemi končetin, vyvracením očí, silnou nevolností, ztrátou vědomí a někdy pádem na zem (viz Podoby epileptického záchvatu).

Co spouští epileptický záchvat : Pro každého epileptika může být takovým spouštěčem něco jiného. Potíže může mimo jiné způsobit vynechání medikace, horečka, nepravidelná strava, hladovění, spánek, stres, alkohol, menstruační cyklus či reflexní reakce (blikající světlo, určitá hudba, náhlý hluk).

Jak poznat že přichází epileptický záchvat

Epilepsie se nemusí projevovat jen záchvaty. Poznáte ji i podle motorických, smyslových a psychických změn. Epileptik se potýká s mravenčením různých částí těla, zrakovými vjemy, výpadky zrakového pole, sluchovými a čichovými halucinacemi, závratěmi i psychotickým chováním.

Jak se dá zjistit epilepsie : Nejpoužívanějším vyšetřením je elektroencefalografie (EEG). Její princip spočívá ve snímání elektrických potenciálů, které vznikají činností nervových buněk.

Pro stanovení správné diagnózy epileptického záchvatu je zásadní zjistit tzv. objektivní anamnézu, tzn. zjistit od svědků okolnosti vzniku a průběh záchvatového stavu nebo poruchy vědomí. Abnormní epileptické výboje generované mozkovou kůrou lze většinou identifikovat pomocí elektroencefalografického vyšetření (EEG).

Je třeba se zcela vyvarovat alkoholu či jiným návykovým látkám, dodržovat pravidelný spánkový režim, nepřetěžovat se ani fyzicky. Právě nedostatek spánku či alkohol jsou spouštěči epileptických záchvatů.

Jak dlouho žije člověk s epilepsií

U dospělých s epilepsií je riziko úmrtí až třikrát vyšší než u běžné populace. Studie naznačují, že průměrná délka života může být kratší až o 10 let, pokud je příčina epilepsie známa.EEG indikujeme v neurologii především při diagnostice záchvatovitých onemocnění jako je epilepsie, při poškození mozku u cévních mozkových příhod, u mozkových nádorů a poúrazových stavů. K EEG je nutné doporučení specialisty – neurologa, psychiatra nebo psychologa.Postiženy mohou být pohybové funkce, kdy se objevují záškuby končetin nebo zamrznutí pohybu. Při ovlivnění vědomí se často objevují tzv. automatizmy: kousání do rtů, protáčení očí, zírání do prázdna, netečnost. Většinou trvají tyto stavy méně než 2 minuty a děti si to nepamatují.

Etiologie epilepsie

U parciálních záchvatů způsobuje epileptogenní podnět opakování EP záchvatů. Etiopatogenetické faktory vzniku parciálních (i sekundárně generalizovaných) záchvatů: prenatálně – choroby matky v těhotenství, perinatální hypoxie, ischémie, porodní trauma, kongenitální malformace, genetické poruchy.

Kolik stojí vyšetření EEG : Ceník placených služeb

Ceník placených služeb	cena
EEG standardní vyšetření včetně hyperventilace (jen tech. provedení)	796 Kč
EEG standardní vyšetření – vyhodnocení	594 Kč
EEG s užitím aktivačních metod (jen technické provedení)	981 Kč
EEG s užitím aktivačních metod – vyhodnocení	693 Kč

Jak se projevuje epilepsie : Mohou být přítomny pocity již prožitého (déjà vu), smyslové halucinace, záškuby nebo brnění rtů, zamrznutí pohybu, pohled do prázdna, netečnost, někdy může být postižena řeč (nesrozumitelnost, nesmyslnost mluvy). Při generalizovaném záchvatu dochází zpravidla k poruše vědomí, tzv. absenci.

Co nedělat před EEG

Vyšetření nebolí a provádí se ambulantně. Příprava k EEG vyšetření: K vyšetření je třeba přijít s čistými suchými vlasy, doporučujeme večer před vyšetřením vlasy umýt, nepoužívat kondicionér, lak na vlasy, tužidlo ani gel. Před vyšetřením lze normálně jíst, pít a užít běžné léky.

EEG vyšetření dokáže odlišit, zda se jedná o migrénu nebo o tzv. parciální epilepsii, která má odlišnou léčbu. EEG se dál provádí pro posouzení ložiskových postižení mozku například po úrazech, mozkových příhodách, při nádorech mozku. Na EEG lze také posoudit hloubku bezvědomí u lidí v kómatu.Prvé klinické projevy se liší dle stáří dítěte – u malých to bývá urychlení růstu hlavy, u větších pak příznaky nitrolební hypertenze – bolesti hlavy, zvracení, může být takzvané městnání na očním pozadí. Častým příznakem je epileptický záchvat či změna neurologického nálezu – porucha hybnosti či porucha rovnováhy.

Co vše odhalí EEG : EEG vyšetření dokáže odlišit, zda se jedná o migrénu nebo o tzv. parciální epilepsii, která má odlišnou léčbu. EEG se dál provádí pro posouzení ložiskových postižení mozku například po úrazech, mozkových příhodách, při nádorech mozku. Na EEG lze také posoudit hloubku bezvědomí u lidí v kómatu.