Infinitiv snadno poznáme podle jeho zakončení. Sloveso v infinitivu končí nejčastěji příponou -t (sedět, ležet, mlít, zívat, vstávat, vařit, dělat, spát). Někdy může být zakončen i příponou -ti (mávati, kolébati, zívati, seděti, plakati).Klasický infinitiv má tvar to + základní tvar slovesa (tedy např. to be, to go, to learn apod.) Infinitiv nemá svůj 'čas' ani 'osobu'. Pokud ho použijeme ve větě, jeho osoba i čas odpovídá osobě a času hlavního slovesa či hlavní věty. I want to go.Infinitiv (také neurčitek) je neurčitý tvar slovesa, který nevyjadřuje osobu, číslo, způsob ani čas. Často se pokládá za základní (reprezentativní) tvar slovesa, který je uváděn ve slovnících.

Kdy použít Gerundium a kdy infinitiv :

gerund	infinitiv
He continued eating. (Pokračoval v jídle.)	He continued to eat. (Pokračoval v jídle.)
I like shopping. (Rád nakupuji.)	I like to shop. (Rád nakupuji – Am.) I like to shop at 7am. (Br. Dávám přednost nakupování v 7 ráno.)
I love swimming. (Miluji plavání.)	I love to swim. (Miluji plavání.)

Jak vypadá infinitiv

Infinitiv je tvar slovesa, který má jak vlastnosti slovesa, tak i vlastnosti substantiva. Kmen infinitivu je deverbální, infinitiv též váže větné členy jako sloveso. Přibírá však pádové koncovky a větné fráze s infinitivem mají funkci subjektu, objektu, atributu či adverbiále.

Co je to infinitiv v angličtině : Infinitiv (česky neurčitek) je neurčitý tvar slovesa, který nevyjadřuje mluvnické kategorie osoby, čísla, času ani způsobu. Je to základní tvar slovesa, který najdeme ve slovnících. V angličtině je součástí infinitivu částice „to“.

Je to sloveso, které se chová jako podstatné jméno. Při překladu záleží na použití ve větě, ale pokud je použito na místě podmětu a často také předmětu, má význam podstatného jména, které popisuje dané sloveso, např. sitting = sezení, shopping = nakupování, walking = chození, speaking = mluvení, sleeping = spaní atd.

1. Gerundium často používáme po slovesech vyjadřujících citový vztah, libost, nelibost – LIKE, LOVE, PREFER, HATE (po těchto můžeme použít i plný neurčitek) a dále DISLIKE, ENJOY, MIND, STAND (snést, snášet). – I like swimming. I like to swim.

Jaký větný člen může být infinitiv

Infinitiv (neurčitek, v češtině většinou končí na -t) může být všemi větnými členy. Podmět se na ZŠ chápe jako jeden ze dvou základních větných členů – ptáme se na něj přísudkem a otázkou kdo, co (podmět je vždy v 1. pádu). Podmět vyjádřený infinitivem (Kouřit je zde zakázáno.)fázová – vyjadřují fáze děje významového slovesa: začít, začínat, zůstat, zůstávat.Slovesný vid jednoduše řečeno rozhoduje o tom, zda sloveso vyjadřuje děj, který je (nebo může být) ukončený, nebo děj, který ukončený být nemůže, je časově neohraničený.

1. Gerundium často používáme po slovesech vyjadřujících citový vztah, libost, nelibost – LIKE, LOVE, PREFER, HATE (po těchto můžeme použít i plný neurčitek) a dále DISLIKE, ENJOY, MIND, STAND (snést, snášet). – I like swimming. I like to swim.

Kdy se dává koncovka ing : Pokud se sloveso končí na dvouhlásku -ie, je tato dvouhláska nahrazena písmenem -y, za kterým následuje -ing (lie → lying). V případě, že sloveso končí na samohlásku -e, je tato samohláska nahrazena koncovkou -ing (smile → smiling).

Co je to Gerundium ve španělštině : Gerundium plní ve španělštině mnohé funkce. Stejně jako u infinitivu, existují dva tvary – gerundium jednoduché, které popisuje současnost, souběžnost, bezprostřednost, zřídka také následnost s dějem věty, ke které se vztahuje, a gerundium složené, které popisuje předčasnost, ukončené a proběhlé události.

Jak poznam větné členy

Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury. Pozná se podle toho, že se dá ve větě přesunout jen jako celek. Slova se mluvnicky spojují ve věty, stávají se větnými členy a tvoří mluvnickou výstavbu věty. Větným členem se stává každé plnovýznamové slovo, které vstoupí do věty a získá tak svoji větnou funkci.

Většinou bývá na konci věty. Doplněk, pokud je vyjádřen podstatným jménem, může být bezespojkový nebo uvozen spojkou (v češtině většinou jako, za). Bezespojkový doplněk se většinou pádem shoduje se svým jmenným členem, který rozvíjí, může však být i v jiném (ve slovanských jazycích běžně v instrumentálu).Slovesa fázová a modální

1. Pomocná slovesa jsou:
2. Slovesa sponová být, bývat, stát se, stávat se (např.
3. Slovesa modální moci, smět, muset, chtít, mít (ve smyslu mít povinnost) (např.
4. Slovesa fázová: Jedná se o slovesa, která vyjadřují jednotlivé fáze děje: začít, začínat, přestat, přestávat, zůstat, zůstávat (např.

Jak poznat modální sloveso : Modální slovesa nemají infinitiv (základní tvar slovesa s "to"), ani gerundium (-ing forma) nebo participium (příčestí). Většinou jsou následována holým infinitivem (základní tvar slovesa bez "to"). Nemají všechny časové tvary jako běžná slovesa. Například "can" má minulý čas "could", ale nemá budoucí čas.