Jejich tvar se u jednotlivých poddruhů liší, většinou však jsou obloukovitě zahnuté a silně rozvětvené, přední výsady bývají ze stran zploštělé a dál se větví, zvíře jimi může odhrabovat sníh při hledání potravy. Na nohou má sob široké paznehty, takže se neboří do sněhu a bahna. Jeho stopy mají téměř kruhový tvar.Rangifer tarandus

Velikost:	výška v kohoutku 90–120 cm, délka těla 185–220 cm, délka ocasu 7–20 cm
Výskyt:	tundra a tajga v Severní Americe a v Eurasii
Potrava:	tráva, listy a pupeny dřevin, lišejníky, mechy
Způsob života:	žijí ve velkých stádech
Délka života:	10–15 let, v lidské péči až 25 let

Parohy mají i samice sobů

Neslouží jim totiž jen k soubojům, pomáhají i při vyhrabávání potravy zpod sněhu. Samci je shazují už v prosinci, takže v době, kdy by měli táhnout saně naložené dárky, mají holé hlavy. Naproti tomu samice parohy shodí v létě a do zimy jim narostou nové.

Jak velký je sob : Sob dosahuje výšky v kohoutku 90–120 cm, délky těla asi 180 cm a hmotnosti 80–180 kg. Na rozdíl od ostatních jelenovitých nosí u soba parohy samec i samice.

Kolik je sobů

Podle současné představy jsou sáně s dárky taženy devíti létajícími soby. Poprvé se sobi v souvislosti se Santa Clausem objevili v roce 1823 v básni Account of a Visit from St.

Co jí sob : Požírají traviny, byliny, mech, listí a výhonky keřů. V zimě se živí hlavně lišejníky. Občas dokonce pozřou i drobné lumíky. Sobi dorůstají délky 150-220 cm, výšky 110-130 cm a hmotnosti 150-300 kg.

Expoziční celek Severský les se nachází v lesnaté části Zoo Praha a svůj domov zde našli i chladnomilní kopytníci z čeledi jelenovitých – sobi a losi. Zatímco u losů se parožím pyšní pouze samec, u sobů jej nosí i samice.

Sobí maso je tmavé, křehké a chutná jako zvęřina. Vlákna sobího masa jsou tenćí neż vlákna losího a hovęzího masa. Obsah energie slabę vláknitého sobího masa je vysoký, témęř odpovídá tućnęjśímu masu hovęzímu.

Jak často se shazuje paroží

Parohy si obvykle nechávají jako ochranu před predátory a na konci zimy je shazují. Nové paroží pak vyrůstá jelenovitým každý rok z jara. Tento periodicky probíhající cyklus nemá u vývojově výše postavených živočichů obdoby.Jeleni shazují parohy na konci února, zato srncům už v této době rostou nové. Trvá to tři až čtyři měsíce. Když jsou parohy tzv. hotové, zvěř je vytlouká.Expoziční celek Severský les se nachází v lesnaté části Zoo Praha a svůj domov zde našli i chladnomilní kopytníci z čeledi jelenovitých – sobi a losi. Zatímco u losů se parožím pyšní pouze samec, u sobů jej nosí i samice. Losi a sobi se odlišují také prostředím, ve kterém žijí a složením svého jídelníčku.

Každý rok na konci zimy je shazuje. Na jaře jim začnou růst nové. Parohy jsou tvořeny kostí, která může denně vyrůst v průměru o 2,5 centimetru. U dospělých samců se na parohách navíc objevují jakési výrůstky, kterým se odborně říká výsady.

Proč Los shazuje parohy : Nejmohutnější paroží mají samci ve stáří od osmi do dvanácti let. Růst nového paroží a jeho shazování je rozdílný podle zeměpisných šířek, kde los žije. Čím severněji jedinec žije, tím později nasazuje a shazuje paroží. Losi mají slabý zrak a pouze černobílé vidění.

Co to je sob : Severský přežvýkavec z čeledi jelenovitých, v níž má izolované postavení. Obývá subpolární a polární oblasti severní polokoule. V Severní Americe bývá nazýván karibu.