Například: šel do práce otázka: šel kam = příslovečné určení místa; otázka: šel do koho, čeho (2. pád) = předmět.Příslovečné určení času

Vyjadřuje časové okolnosti děje. Ptáme se otázkami KDY (V šest hodin přijde babička.) ODKDY (Učí se od rána.), DOKDY (Do večera je daleko.), JAK DLOUHO (Jazyk se vyvíjel dlouhá staletí.), JAK ČASTO (Vídám ho zřídka.)Příslovečné určení příčiny (PU příčiny)

Ptáme se: Proč, z jaké příčiny, z jakého důvodu

Jaké jsou druhy příslovečného určení : Druhy příslovečného určení jsou:

• místa (3.3.5.6.1),
• času (3.3.5.6.2),
• způsobu. vlastního (3.3.5.6.3), míry (3.3.5.6.4), prostředku (3.3.5.6.5), zřetele (3.3.5.6.6),
• příčinnosti. příčiny (3.3.5.6.7), důsledku (3.3.5.6.8), účelu (3.3.5.6.9), podmínky (3.3.5.6.10),
• zvláštní druhy. dědictví (3.3.5.6.12).

Jak se určuje podmět a přísudek

Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.

Jak se pozná předmět : Předmět je větný člen, který vždy nějak souvisí s přísudkem věty, rozvíjí ho. Nejedná se o základní větný člen, to znamená, že není nutný k tomu, aby věta vůbec vznikla. Vyjadřuje osob, zvíře nebo věc, kterých se děj týká, přímo je zasahuje. Babička se zlobila na Pepíka.

Příslovečné určení vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu. Ptáme se na něj: Kde Kdy Jak

❖ Příslovečné určení způsobu (Puz) – ptáme se na něj otázkami Jak Jakým způsobem (Kdy) (Jak) (Kudy) (Kam)

Co rozvíjí příslovečné určení

Rozvíjí sloveso, někdy taky přídavné jméno nebo příslovce. Ptáme se ______________ otázkami. Bývá vyjádřeno příslovcem (Vrať se brzy.), podstatným jménem (Přijel na nádraží.) Pokud se můžeme na větný člen zeptat pádovou i nepádovou otázkou, vždy má přednost příslovečné určení: Přijel na nádraží.U klenotnického či také sterlingového stříbra bude k nalezení značka S/AG a číslo 925. A platinové šperky zdobí číslo 950, někdy s označením PT.Úplně nejjednodušeji můžeme říct, že nám podmět říká, kdo nebo co vykonává činnost v přísudku. Označuje tedy původce děje. Maminka vaří. Děti si hrají.

Shoda nezahrnuje pouze shodu slovesných tvarů v přísudku. Tvarově se musí shodovat nejen příčestí činná: Dívky povykoval‑y před školou, příčestí trpná: Domy byly stavěn‑y, věže vztyčen‑y, byly podán‑y nadlidské výkony a tvary přídavných jmen v přísudku: Mladíci byli nevychovan‑í.

Co je věta příslovečná : Vedlejší věta (příslovečná) časová vyjadřuje příslovečné určení času věty hlavní (Když odcházel, zabouchl dveře.). Ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení času otázkami kdy, odkdy, dokdy, jak často, jak dlouho, na jak dlouho ap. (Kdy zabouchl dveře → Když odcházel.).

Jak se ptáme na PK : Příslovečné určení vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu. Ptáme se na něj: Kde Kdy Jak

Co znamená zkratka pum

PŘÍSLOVEČNÉ URČENÍ MÍSTA (lokální adverbiále)

Na přívlastek se ptáme otázkami: Jaký Který Čí. Je nejčastěji vyjádřen přídavným jménem (moudrý pán), zájmenem (naše teta), číslovkou (pátý žák), podstatným jménem (úpravy stránky) a dalšími. Předmět je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo slovesném přídavném jménu.Pamatujte si, že

1. přísudek vyjadřuje, co dělá podmět.
2. ptáme se na něj otázkou: co dělá podmět věty
3. nejčastěji je vyjádřen slovesem v určitém tvaru.
4. takovému přísudku se říká slovesný
5. někdy je přísudek vyjádřen jménem, pak mu říkáme jmenný (ev. jmenný se sponou)
6. přísudek může být vyjádřen také citoslovcem.

Kdy se píše byly a byli : Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).