Přísudek jmenný se sponou

Aby sdělení dávalo smysl, musí věta obsahovat jak sloveso (sponu), tak podstatné či přídavné jméno (jmennou část). Bez jmenné části věta nedává smysl. Příklad: Kočka je líná. Kdybychom smazali slovo „líná“, zbylo by nám „kočka je“ ve smyslu existuje, což je úplně jiné sdělení.Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Přísudek může být vyjádřen slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem. Ptáme se na něj: Co dělá podmět Na stromě rostou jablka.PŘÍSUDEK HOLÝ

Nezávisí na něm už žádný další větný člen. Auta troubila. Květiny uvadaly. (V obou větách je zastoupen vždy jen přísudek a podmět, tedy celá základní skladební dvojice.)

Co je Jmenna část přísudku : V dnešním článku si ukážeme, z jakých částí se skládá slovesně-jmenný přísudek, ukážeme si, jak ho můžeme ve větě poznat. jmennou část. Jedná se o slovesa být, bývat, stát se a stávat se. Sponové sloveso samo o sobě vlastně nic neznamená, slouží pouze k vyjádření osoby, čísla, času a podobně.

Co je to přísudek jmenný se sponou

slovesně jmenný (někdy také jmenný se sponou) – má vždy dvě části: sponové sloveso (být, bývat, stát, stávat se) a jmennou část, nejčastěji podstatné jméno nebo přídavné jméno, není to ale podmínkou. Ve většině případů, kdy je ve větě jedno z těchto sloves, jedná se o jmenný přísudek se sponou.

Jak poznat ve větě podmět a přísudek : Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.

Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.

Přísudek rozvitý:

Kromě přísudku se (v přísudkové části věty) dozvídáme další (rozvíjející) informace. Tedy nejen CO se děje, ale JAK, KDE, KDY, JAKÉ JSOU PODROBNOSTI. Simona s Martinou každý den kreslí. Dnes jsme nedostali domácí úkol.

Jak poznat přísudek Rozvity

Přísudek rozvitý:

Kromě přísudku se (v přísudkové části věty) dozvídáme další (rozvíjející) informace. Tedy nejen CO se děje, ale JAK, KDE, KDY, JAKÉ JSOU PODROBNOSTI. Simona s Martinou každý den kreslí. Dnes jsme nedostali domácí úkol.Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.Sponová slovesa (také kopula) se využívají v přísudku slovesně-jmenném (přísudek jmenný se sponou), kde jsou doplněna jménem. Mezi sponová slovesa patří být, bývat, stát se, stávat se a v záporu nebýt, nebývat, nestat se a nestávat se. V některých jazycích se v přítomném čase tvar slovesa být neuvádí.

Kočka frnk na střechu. Ve větě lze zpravidla rozeznávat část podmětovou (původce, nositel činnosti) a přísudkovou( vyjadřuje činnost), jsou to dva základní větné členy tvořící základní skladební dvojici. Vztah přisuzování se vyjadřuje zpravidla shodou – přísudek se shoduje s podmětem v osobě, čísle popřípadě v rodě.

Jak se pozná podmět : Úplně nejjednodušeji můžeme říct, že nám podmět říká, kdo nebo co vykonává činnost v přísudku. Označuje tedy původce děje. Maminka vaří. Děti si hrají.

Jak poznat ve větě podmět : Vyjádřený podmět je podmět, který je ve větě slovně vyjádřen. Nevyjádřený podmět je podmět, který není ve větě slovně vyjádřen, ale známe ho. Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen. Dá se nahradit za oni / ony.

Jak dělíme přísudek

Ve větě ho hledáme jako první (i dříve než podmět), vyjadřuje, co dělá podmět; nejčastěji je vyjádřen slovesným tvarem (jednoduchým nebo složeným). Přísudek můžeme rozdělit také na: holý (Petr studuje.), rozvitý (Petr dobře studuje.) a několikanásobný (Petr studuje a cestuje.)

Podmět rozvitý

1. Je rozvitý nejméně jedním dalším větným členem.
2. Příklad: Hvězdné války nekončí. Výbuchy sopek mohou být nebezpečné.

slovesně jmenný (někdy také jmenný se sponou) – má vždy dvě části: sponové sloveso (být, bývat, stát, stávat se) a jmennou část, nejčastěji podstatné jméno nebo přídavné jméno, není to ale podmínkou. Ve většině případů, kdy je ve větě jedno z těchto sloves, jedná se o jmenný přísudek se sponou.

Jak poznat shodu podmětu s přísudkem : Shoda nezahrnuje pouze shodu slovesných tvarů v přísudku. Tvarově se musí shodovat nejen příčestí činná: Dívky povykoval‑y před školou, příčestí trpná: Domy byly stavěn‑y, věže vztyčen‑y, byly podán‑y nadlidské výkony a tvary přídavných jmen v přísudku: Mladíci byli nevychovan‑í.