Antwort Jak poznat přísudek slovesný složený? Weitere Antworten – Jak se určuje přísudek slovesný

Jak poznat přísudek slovesný složený?
V češtině máme tři základní typy přísudku: slovesný – ten je vyjádřen slovesem (Petr četl, Dana zpívala, děti se učily) jmenný (bez spony) – je tvořen jménem (například Duben měsíc knih, každý svého štěstí strůjce apod.)PŘÍSUDEK HOLÝ

Nezávisí na něm už žádný další větný člen. Auta troubila. Květiny uvadaly. (V obou větách je zastoupen vždy jen přísudek a podmět, tedy celá základní skladební dvojice.)Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Přísudek může být vyjádřen slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem. Ptáme se na něj: Co dělá podmět Na stromě rostou jablka.

Jak se pozná podmět a přísudek : Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.

Co je to přísudek složený

Slovesný přísudek SLOŽENÝ obsahuje plnovýznamové slovezo (např. psát) a další, tzv. neplnovýznamové sloveso. Sloveso PSÁT tedy použijeme ve větě jako část přísudku (v infinitivu, tedy končící většinou -t)

Jak poznat Rozvitý přísudek : Přísudek rozvitý:

Kromě přísudku se (v přísudkové části věty) dozvídáme další (rozvíjející) informace. Tedy nejen CO se děje, ale JAK, KDE, KDY, JAKÉ JSOU PODROBNOSTI. Simona s Martinou každý den kreslí. Dnes jsme nedostali domácí úkol.

Jak ho poznat

Pokud se ve větě nachází sloveso být, bývat, stát se nebo stávat se, vždy zbystřete. U slovesa být nemusí vždy jít o tento typ přísudku, ale zpravidla tomu tak bývá. Slovesně-jmenné přísudky mají poměrně jednoznačnou podobu, zkuste si ji tedy „okoukat“.

Předmět (větný člen)

Předmět souvisí s přísudkem věty a dále ho rozvíjí. Vyjadřuje typicky osobu, zvíře nebo věc, kterých se děj týká. Předmět může být vyjádřen podstatným jménem, zájmenem nebo slovesem v infinitivu a může být ve všech pádech kromě 1.

Jak poznat všeobecný podmět

Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen. Dá se nahradit za oni / ony. Neurčitý podmět je podmět, který je ve větě neznámý.Přísudek slovesný složený tvoří sloveso způsobové (muset, moci, smět, mít, chtít) nebo fázové (začít, začínat, zůstat, zůstávat, přestat, přestávat) a infinitiv. Kočka chce prolézt dírou. Zítra nemá pršet.Podmět rozvitý

  1. Je rozvitý nejméně jedním dalším větným členem.
  2. Příklad: Hvězdné války nekončí. Výbuchy sopek mohou být nebezpečné.


Ve větě ho hledáme jako první (i dříve než podmět), vyjadřuje, co dělá podmět; nejčastěji je vyjádřen slovesným tvarem (jednoduchým nebo složeným). Přísudek můžeme rozdělit také na: holý (Petr studuje.), rozvitý (Petr dobře studuje.) a několikanásobný (Petr studuje a cestuje.)

Jaký větný člen rozvíjí přísudek : Předmět (větný člen)

Předmět souvisí s přísudkem věty a dále ho rozvíjí.

Jaké jsou druhy přísudku : Přísudek – druhy přísudku a jak ho poznat ve větě

  • Jaké jsou druhy PŘÍSUDKU:
  • 1) PŘÍSUDEK SLOVESNÝ JEDNODUCHÝ:
  • 2) PŘÍSUDEK SLOVESNÝ SLOŽENÝ:
  • 3) PŘÍSUDEK JMENNÝ SE SPONOU:
  • 4) PŘÍSUDEK JMENNÝ BEZE SPONY (neslovesný):

Jak poznat Nevyjádřený podmět

Podmět nevyjádřený není ve větě vyjádřen, ale víme, o koho/co se jedná. Chceš [ty] kousek čokolády Podmět všeobecný není ve větě vyjádřen a ani netušíme, o koho přesně se jedná. V televizi dávali [oni] film.

Úplně nejjednodušeji můžeme říct, že nám podmět říká, kdo nebo co vykonává činnost v přísudku. Označuje tedy původce děje. Maminka vaří. Děti si hrají.Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici podmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Podmětem rovněž může být vedlejší věta. Příklady: Otec (podstatné jméno) pracuje.

Jak poznam větné členy : Větný člen je nejmenší jednotka větné struktury. Pozná se podle toho, že se dá ve větě přesunout jen jako celek. Slova se mluvnicky spojují ve věty, stávají se větnými členy a tvoří mluvnickou výstavbu věty. Větným členem se stává každé plnovýznamové slovo, které vstoupí do věty a získá tak svoji větnou funkci.