Přítomný prostý čas je jedním z několika anglických gramatických časů pro vyjadřování přítomnosti. Používá se k popisu obvyklých činností či zvyků, dále neměnných situací, všeobecných pravd a pevně daných harmonogramů či rozvrhů.Sloveso "do" jako pomocné sloveso nemá žádný význam, nijak se nepřekládá. "Říká nám", že právě tvoříme otázku v přítomném čase prostém. Ve třetí osobě jednotného čísla (he, she, it) ho používáme ve tvaru "does".Sloveso TO DO – přítomný čas

Kladná věta	Zápor
Nezkraceně	Zkráceně	Zkráceně
He does She does It does	nezkracuje se	He doesn't She doesn't It doesn't
We do	nezkracuje se	We don't
You do	nezkracuje se	You don't

Kdy se v AJ pridava S : Nejčastější tvoření přítomného času

Drtivá většina sloves v angličtině má tvoření přítomného času jednodušší. Důvod je ten, že u drtivého množství sloves se mění pouze 3. osoba jednotného čísla. V tomto tvaru se přidává koncovka -S.

Jak se píše doN’T

Jak už víte z tvorby kladného tvaru, třetí osobu vyjadříme přidáním koncovky -s, která se nám promítne i do záporu: místo DO NOT/ DON'T používáme DOES NOT/ DOESN'T. 5. Pozor – významové sloveso zůstává v infinitivu a koncovku -s k němu už nepřidáváme!

Kdy Pouziju Present Simple : Použití prostého času přítomného

Přítomný čas prostý používáme, když mluvíme o obecných faktech, která jsou vždy pravdivá, nebo jsou pravdivá a stálá pro dané delší období: Ten times ten makes one hundred. I live in Olomouc.

Yes, I am. Yes, You are. Yes, she/he/it is.

Tvary jsou ve všech osobách stejné: I would like = rád bych, chtěl bych, dal bych si. you would like = rád bys, chtěl bys, dal by sis. he would like = rád by, chtěl by, dal by si.

Kdy se používá přítomný čas prostý

Použití prostého času přítomného

Přítomný čas prostý používáme, když mluvíme o obecných faktech, která jsou vždy pravdivá, nebo jsou pravdivá a stálá pro dané delší období: Ten times ten makes one hundred. I live in Olomouc.Je to sloveso, které se chová jako podstatné jméno. Při překladu záleží na použití ve větě, ale pokud je použito na místě podmětu a často také předmětu, má význam podstatného jména, které popisuje dané sloveso, např. sitting = sezení, shopping = nakupování, walking = chození, speaking = mluvení, sleeping = spaní atd.Tvar slovesa v přítomném čase prostém tvoříme pomocí vyčasovaného slovesa být (to be), které je následováno významovým slovesem – k jeho základnímu tvaru přidáme koncovku -ing. I am reading. We are traveling.

V případě přítomného času prostého je to pomocné sloveso DO. K vytvoření záporné věty potřebujeme tohle pomocné sloveso v jeho záporné verzi. Přidáme k němu záporku not a vznikne nám zkrácený tvar DON'T. Tento záporný pomocný tvar potom vložíme před sloveso.

Jak poznat Present Simple : Present simple

Pokud ve větě použijeme pomocné sloveso, přebírá na sebe všechny gramatické funkce. Významové sloveso tedy zůstává nezměněné. Ke změně dochází jen u 3. osoby jednotného čísla, kde se ke slovesu přidává koncovka -(e)s.

Jak se tvoří Přítomný čas průběhový : Tvar slovesa v přítomném čase prostém tvoříme pomocí vyčasovaného slovesa být (to be), které je následováno významovým slovesem – k jeho základnímu tvaru přidáme koncovku -ing. I am reading. We are traveling.

Jaké jsou tvary slovesa být

Tvary slovesa 'být' v minulém čase

• osoba. I was/'aɪ wəz//aj wəz//'aɪ wəz//aj wəz/ – byl jsem. we were/'wi: wɜ://wí wә́//'wi: wɜ:r//wí wә́r/ – byli jsme.
• osoba. you were/'ju: wɜ://jú wә́//'ju: wɜ:r//jú wә́r/ – byl jsi. you were/'ju: wɜ://jú wә́//'ju: wɜ:r//jú wә́r/ – byli jste.
• osoba.

ahoj! {citosl.} hello! (také: hi!)Citoslovce. hovor. ahoj!, nazdar!, čau!

Jak poznat pritomny čas prostý a průběhový : U času prostého pracujete s pomocným slovesem DO a základním tvarem významového slovesa. U času průběhového pak s pomocným slovesem BE a významové sloveso má na konci -ING. Nikdy je však nemůžete kombinovat a v tom je kámen úrazu.